Deset největších loňských transakcí ovládli čeští hráči. Ti suverénně dominují počtu transakcí (54 procent celku). Na hodnotě transakcí se ale podílejí jen osmi procenty. Při započtení PPF, která sídlí v Nizozemsku, je to však už 48 procent. „Spíš než o emancipaci českých investorů by bylo vhodnější hovořit o nedostatku jiných zájemců o některé české firmy,“ komentoval loňskou bilanci šéf korporátního finančního poradenství UniCredit Bank Patrik Brom.
Česko nepatří mezi vyspělé země a mezi takzvanými rozvíjejícími se trhy jsou pro investory atraktivnější země než střední Evropa – Turecko, Rusko, Rumunsko. To se podle Tomáše Skoumala z Baker & McKenzie odráží i v odchodu strategických investorů z trhů, jako je Česko. „Zahraniční koncerny často používají výnosy z dividend či prodeje svých majetkových účastí v Česku k řešení svých vlastních finančních potíží na domácích trzích,“ dodává advokát Jaroslav Havel.
Výhodou domácích investorů je dostatek kapitálu. „Jak vlastní zdroje, tak externí akviziční financování, které zdravý a velice likvidní český bankovní trh nabízí, vytvářejí pozoruhodný fenomén opačného toku kapitálu, než na jaký jsme byli tradičně zvyklí,“ říká Brom. To pomáhá českým dravcům i k rozmachu do zahraničí. Penta se stále silněji prosazuje v Polsku, Agrofert v celé střední Evropě, MND v bývalém SSSR, Šmejc & spol. v Řecku. A jaký bude letošní rok? Poradci věří, že dobrý. Ale jak shrnul Petr Kříž z EY, peníze jsou, avšak chybí odvaha.
Partnerka EY: Ceny prodávaných firem rostou
Na nákup majoritního podílu ve firmě může dnes investor získat úvěr až na 70 procent hodnoty transakce, říká partnerka EY Petra Wendelová. U realit je to horší. „Developeři jsou spokojeni, pokud dosáhnou na 60 procent dluhového financování.“
E15: Během finanční krize – od roku 2009 – výrazně poklesly ceny prodávaných podniků. Zvedly se už?
Oceňování firem se vždy lišilo podle vyspělosti odvětví, stavu trhu a očekávání investorů. Extrémem byly valuace internetových firem. Snadněji dostupné dluhové financování před krizí umožňovalo vyšší násobky než dnes. Pokles podílu dluhu na akvizičním financování má i nadále negativní vliv na výši dosažených násobků EBITDA, naproti tomu očekávané oživení, a tudíž vyšší očekávání investorů, násobky zvyšuje. Ocenění konkrétní firmy však vždy ovlivňuje její momentální stav. Lednové statistiky z globálních trhů ukazují rozpětí EBITDA násobků veřejně obchodovaných společností od pětinásobku (gumárenství a výroba pneumatik) až po třiadvacetinásobek (biotechnologie).
E15: České banky tvrdí, že jsou ochotny transakce financovat. Na jakou páku mohou kupující dosáhnout?
Ano, dluhového kapitálu je dost, úroveň páky se liší podle finančního stavu konkrétní společnosti, výše ocenění, a kvality a přesvědčivosti podnikatelského plánu nového vlastníka. Typická struktura je 50 až 70 procent dluhu.
E15: Čekalo se, že se v krizi budou hodně prodávat problémová aktiva. Je to tak? Objevují se spekulativní kupci?
V Česku proběhlo poměrně málo významných transakcí s problémovými aktivy. Chuť byla značná, zajímavých příležitostí poskrovnu. Investoři se tak začínají znovu více orientovat na hledání zdravých investičních cílů. Spekulace je ovšem spíš taktikou burzovních investorů, v oblasti obchodování s majoritními podíly společností je vždy záměrem koupě problémových, podhodnocených aktiv s restrukturalizačním potenciálem, kdy prodej následuje v horizontu let, nikoli dní či týdnů.
E15: Protože finanční krize byla do velké míry také realitní krizí, do potíží se dostalo hodně těchto hráčů. Banky však koupi problémových projektů nechtěly financovat. Jaká je situace na tomto trhu teď?
Realitní trh v období boomu přitáhl řadu „podnikatelů“ s nízkou averzí k riziku, nadstandardními vztahy k bankám a nepříliš robustní finanční expertizou. Dá se říci, že krize trh pročistila a přeživší či nově vstupující podnikají konzervativněji, než tomu bylo po roce 2000, a musejí disponovat větší kapitálovou silou. Banky i nadále financují developerské projekty, ovšem dostupnost dluhu je přímo úměrná procentu „předprodanosti“ objektu. V současné době stále existuje převaha nabídky nad poptávkou, ceny nájmu a ceny prodejní jsou proti období kolem roku 2000 o vysoké jednotky procent nižší. Developeři jsou spokojeni, pokud dosáhnou na 60 procent dluhového financování. Nízké výnosy konzervativních instrumentů a nízké úrokové sazby přitahují lokální investory na český realitní trh, výnosy přesahující šest procent jsou už považovány za atraktivní. V poslední době zaznamenáváme rostoucí zájem individuálních investorů o dluhové či ekvitní instrumenty navázané na nemovitosti, které umisťujeme formou neveřejného úpisu. I v celoevropském kontextu však na realitním trhu převažují domácí investoři.
