Státní ústav pro kontrolu léčiv loni provedl 86 kontrol prodejců vyhrazených léků a u pětiny z nich našel významnější nebo dokonce závažné nedostatky. Například v sedmi případech léky prodávali nevyškolení lidé. O rok dříve kontroly lékového ústavu přišly na tři takové případy.
Mimo lékárny se mohou prodávat například dezinfekce ran, některé léky na bolest a teplotu nebo takzvané živočišné uhlí.
Takových přípravků se celkem (v lékárnách i mimo ně) prodá zhruba pět milionů krabiček ročně. Prodejci sice nemají a nemohou poskytovat odborné rady, musejí ale vědět, jak s léky zacházet a řádně je evidovat, aby byly dohledatelné třeba v případě závady v šarži.
Prodej léčiv zavedl v některých svých obchodech řetězec Pont. Důvodem prý není ani tak zisk z těchto přípravků jako strategie, jak si získat věrnost zákazníků. „Prodáváme věci, které zákazníci potřebují jen v určitých příležitostech. Takovým případem jsou třeba deštníky. S prodejem léčiv je to totožné. Díky tomuto přístupu máme loajální zákaznickou základnu,“ říká Pavel Vaníček z firmy, která provozuje prodejny Pont.
Na prodej vyhrazených léků se specializuje firma Medipoint, která zajišťuje servis pro zhruba 400 prodejních míst. „Výsledek roční ostré existence projektu si dovolíme vyhodnotit jako velmi, velmi zdařilý,“ uvedla firma na konci loňského roku.
Česká lékárnická komora sleduje prodej léků mimo lékárny s obavami. I známý paracetamol může mít při špatném užívání následky, při předávkování nebo v kombinaci s alkoholem může dojít k selhání jater. „Krátký kurz prodejce vyhrazených léčiv nemůže nahradit obsáhlé zdravotnické vzdělání,“ říká viceprezident komory Aleš Krebs. „Pravidelně řeším případy, kdy pacient požaduje nějaký přípravek, který se buď pro léčbu jeho nemoci nehodí, nebo mu dokonce může způsobit obtíže,“ říká.
Lékový ústav se snaží zvyšovat počty kontrol prodejců. Jak upozornil odborný server Apatykář, tento trend není zdaleka tak rychlý jako tempo, kterým přibývá dotčených prodejců. „Bohužel nejsme schopni kopírovat nárůst počtu těchto subjektů, a to z kapacitních důvodů,“ potvrzuje mluvčí SÚKL Lucie Šustková. Pokud by mělo kontrol přibývat tak jako prodejců, musel by ústav polevit jinde. Třeba u lékáren a distributorů, což by mohlo mít větší rizika.
