Česko nesplní nejbližší cíle v ozeleňování elektřiny, myslí si Pavel Mrkáček z Katemo Group

Elektrická soustava stojí na rovnováze, kdy musí být neustále vyrovnána výroba a spotřeba energie. V éře nástupu hůře řiditelných obnovitelných zdrojů a rozpadu výroby na mnoho malých, a ještě menších elektráren, je složitější tento základní předpoklad plnit. Otevírá to ale i nové byznysové příležitosti, jak ukazuje příklad společnosti Katemo Group, která buduje aktuálně největší bateriové úložiště v Česku.

Projekt v Modlanech na Ústecku zahrnuje fotovoltaickou elektrárnu o instalovaném výkonu 41,8 megawattu, jednu z největších v tuzemsku, a bateriové úložiště, jehož finální velikost dosáhne 130 megawatthodin. To je pro představu kapacita zhruba čtvrtiny bloku jaderné elektrárny Dukovany, přibližuje spoluzakladatel Katemo Group Pavel Mrkáček. Elektrárna s plánovanou roční výrobou zhruba 48 tisíc megawatt podle něj teoreticky obslouží zhruba 20 tisíc domácností s průměrnou spotřebou.

Smysl budování OZE je v baterii

Samostatné velké solární parky dnes podle zástupců energetických firem vznikají minimálně. Katemo Group se podle Mrkáčka pro takovou investici rozhodla proto, že mohla stavět na zatím nerealizovaném projektu fotovoltaické elektrárny. „V podstatě jsme pouze tento projekt upgradovali do fotovoltaické elektrárny o větším výkonu a přidali bateriové úložiště, které tomu v tuto chvíli dává hlavní ekonomický smysl,“ vysvětluje.

Nový obnovitelný zdroj podle něj v současnosti potřebuje dva předpoklady: přípojný bod do sítě a pak vzhledem k vývoji ceny silové elektřiny možnost akumulace, tedy uložení vyprodukované energie. „Náš základní model je vyrobenou elektřinou uložit do baterie a do elektrické sítě ji prodat v momentě, kdy je jí v síti nedostatek. Další záměr spočívá v tom, že s částí kapacity úložiště budeme poskytovat služby výkonové rovnováhy,“ popisuje Mrkáček.

Ve vyrovnání výroby a spotřeby se točí stále více peněz s tím, jak potřeba této služby roste. Bateriová úložiště se považují za jednu z hlavních cest balancování sítě do budoucna a podle Mrkáčka výrazně sílí poptávka po těchto řešeních. Jejich výstavbu usnadnila i novela energetického zákona nazvaná Lex OZE III, podle níž mohou úložiště na rozdíl od minulosti vznikat i samostatně bez vlastního výrobního zdroje.

„Nicméně i zde je poměrně složitá cesta k tomu takové projekty realizovat,“ podotýká Mrkáček. Velké baterie zapojené do sítě budou podle něj přibývat, ale nejspíš ne tak masivně a rychle, jak se dnes může zdát. „Celkově jsou tyto projekty poměrně nákladné a je tam velice důležitá zkušenost realizátorů a nastavení základního byznys modelu,“ říká.

Sny místo reálných plánů?

Společnost svůj projekt prezentuje jako energetiku budoucnosti. K té se ale Česko podle všeho bude posouvat jen zvolna, a to nejen ve výstavbě velkých baterií, ale i v podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny. Se zhruba 17 procenty za loňský rok je výrazně pod celoevropskou úrovní, která byla téměř trojnásobná. Základní cíle do budoucna vytyčuje národní klimaticko-energetický plán, který počítá s růstem zhruba na 28 procent do roku 2030. To by znamenalo v příštích pěti letech skok, na který bylo v minulosti třeba let 15.

„Osobně si myslím, že to není reálné,“ říká Mrkáček s tím, že ve hře je příliš mnoho podmínek, které je třeba v případě energetických investic splnit. Katemo mohlo využít už připraveného projektu, v případě záměru na zelené louce může být ale jen příprava a shánění všech povolení na léta.

Vláda Petra Fialy slibovala, že zavede pro obnovitelné zdroje akcelerační zóny, tedy lokality se zjednodušenými povolovacími procesy. „Určitě by to pomohlo, nicméně ze zkušeností a historie těchto procesů si to upřímně moc nedovedu představit. Jedna věc je nastavení legislativy tak, aby se zjednodušila, ale pořád se budeme pohybovat ve správních lhůtách, v legislativě měst a obcí, v rámci jejich místních vyhlášek a v neposlední řadě v obstrukcích účastníků povolovacích řízeních,“ netají Mrkáček skepsi k záměru, který se zatím nepodařilo dotáhnout.

Jak dlouhá je návratnost investice do velké solární elektrárny s bateriovým úložištěm? Je obtížné získat pro energetiku budoucnosti v Česku financování? Proč je uložení energie v baterii tím nejlepším možným a kde je slabina často vzývaného vodíku? Dozvíte se v rozhovoru s Pavlem Mrkáčkem.