Singapuřané se učí pít očištěnou vodu z kanálu

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: kolaz E15

Městský stát Singapur, který leží na stejnojmenném ostrově, byl půl století závislý na pitné vodě z Malajsie. Této závislosti se snaží zbavit. A loni se to nejhustěji zalidněnému státu světa téměř podařilo – recykluje použitou odpadní vodu ze stok a kanálů.

Singapur nemá jezera ani podzemní prameny, takže hlavním zdrojem pitné vody je dešťová voda zachycovaná do zásobníků. Singapurskou poptávku však pokrývá jen z poloviny. Dalších čtyřicet procent dodával až do loňského roku malajsijský stát Johor a zbylých deset si město vyrábělo z odpadní a mořské vody. Loni se však tento poměr podařilo otočit – z Malajsie dnes Singapur vozí jen deset procent pitné vody. Singapuřané za to vděčí moderní čističce odpadních vod.

Dodávky pitné vody z Malajsie do Singapuru představují zdroj napětí mezi oběma zeměmi. V roce 1961 spolu podepsaly dohodu, podle které Malajsie dodává Singapuru vodu v ceně 0,007 dolaru za 3800 litrů, což je podle Kuala Lumpuru příliš málo. Dohoda byla podepsána na sto let, tedy do roku 2061. Nyní se ale singapurský ministr vod Vivian Balakrishnan nechal slyšet, že do padesáti let dosáhne ostrov soběstačnosti. Jeho optimismus pramení z úspěchu PUB, což je singapurská státní agentura, která recykluje vodu z odpadních potrubí a stok. PUB pojmenovala svou vodu NEWater a prodává ji balenou v restauracích. Tekutina „prošla více než 65 tisíci testy a překonává požadavky Světové zdravotnické organizace WHO,“ prohlásil vloni ministr.

Jak lze z vody z kanálu vyrobit pitnou vodu? Čištění probíhá ve třech fázích: mikrofiltrace, reverzní osmóza a ultrafialová dezinfekce. Poslední fáze zbaví vodu bakterií a virů, kterým se podařilo proklouznout reverzní osmózou. Voda NEWater se nejdříve používala jen průmyslově, ale od roku 2010 ji agentura PUB přidává také do zásobníků pitné vody. Ačkoli voda z kohoutku je v Singapuru pitná, obyvatelé ostrova utratí za balenou pitnou vodu sto milionů dolarů ročně. Restaurace a bary vodu z kohoutku nepodávají a nabízejí pouze balenou vodu. Jak ale řekl jeden třicetiletý místní obyvatel, „pokud mám v restauraci platit za pitnou vodu, tak si radši koupím kolu“.

NEWater, která se v lahvích podává na veřejných akcích a v rámci propagačních kampaní, si ale Singapuřany získává stále víc a víc. Za úspěch vděčí i podpoře médií, která jsou z velké části státní, a tak ji líčí v příznivém světle.

Čistírenský gigant Hyflux

Čištění vody představuje v Singapuru velký byznys. Své o tom ví padesátiletá Olivia Lum, ředitelka singapurské firmy Hyflux, jedné z největších společností čistících vodu na světě. Lum, jež se narodila v malajsijské vesnici nedaleko Singapuru a vyrůstala v chatrči bez tekoucí vody. Stala se první ženou, která kdy vyhrála cenu Ernst & Young World Enterpreneur.
Úspěchu dosáhla vloni. Společnost rozjela v roce 1989 s počátečním kapitálem šestnácti tisíc dolarů. Dnes zaměstnává přes 2300 lidí v Číně, Indii, na Blízkém východě a v severní Africe. Hyflux má za úkol postavit největší singapurské zařízení na odsolování mořské vody, které má začít fungovat už v příštím roce.