Sportakcent začal vyvážet bazény, poprvé expanduje do zahraničí

Sportakcent

Sportakcent Zdroj: Foto sportakcent 2x

Tuzemský dodavatel technologií pro bazény Sportakcent se po čtvrtstoletí existence vydává na zahraniční trhy. Firma dodává například do Francie zařízení pro vysokorychlostní skluzavky se smyčkou Aqualoop.

„Líbilo by se mi, kdybychom v zahraničí dokázali dělat čtvrtinu obratu,“ uvedl generální ředitel Sportakcentu Jaromír Kafka. Současné tržby společnosti se pohybují kolem sta milionů korun. Cizina navíc skýtá ziskové marže až o třicet procent lepší než na domácím trhu.

Mezi první zahraniční trhy Sportakcentu vedle Francie patří rovněž Dánsko. „Máme tam poptávku na poměrně rozsáhlý systém bazénů pro menší municipality,“ sdělil šéf firmy. Byznys už má také v Portugalsku a v Polsku, jedná o zakázkách ve Švédsku a v Maďarsku. Největší brzdou expanze je nedostatek odborníků. „Ve fabrice se dělník zaučuje rok. U nás pět let,“ dodal Kafka.

Kontrakty na Expo 2015 nezískali

Původně si ve firmě slibovali, že se pro ně odrazovým můstkem do ciziny stane dodávka bazénových technologií pro českou expozici na světové výstavě Expo 2015 v Miláně. „Čekali jsme ze strany organizátorů trochu větší publicitu,“ poznamenal manažer. Nové kontrakty na výstavě ale Češi nezískali. Za klad nicméně šéf Sportakcentu považuje, že si alespoň vyzkoušeli práci v zahraničí.

Společnost staví na zkušenostech Jaroslava Macka, který vtiskl tvář koupališti v Praze v Podolí. Do byznysu ho přizval Mojmír Urbánek, jenž rovněž začal s bazénářstvím ještě v sedmdesátých letech. Dělal například soukromé bazény tehdejším popovým hvězdám. „Když se po roce 1989 otevřel trh, všichni, kdo chtěli bazén, šli za panem Urbánkem,“ vzpomíná ředitel Sportakcentu.

Nyní je Sportakcent součástí skupiny Perseus. Tu ovládá někdejší obchodník s pohledávkami Stanislav Pavel, který se před více než deseti lety účastnil boje o ovládnutí Zetoru.

Kafka: Česko vodou plýtvá
Sportakcent proniká i na skandinávské trhy. Seveřané oceňují unikátní využití tepla z odpadní vody, říká šéf firmy Jaromír Kafka.
Český pavilon vznikl jako modulární stavba, byl i bazén něčím zvláštní?

Byl požadavek, aby formou kontejnerů byla tvořena i bazénová technologie. Kontejner jsme vytvořili v Česku, hotový jsme ho převezli do Itálie. Tam se zakopal do země a za čtrnáct dnů bazén fungoval. V tom spatřujeme velkou výhodu pro expanzi do ciziny. Největší náklady na montáž tvoří čas strávený v zahraničí. Ve světě se tato modulární technologie na bazény ještě moc nepoužívá.
Kam budete dál expandovat?

Pokusili jsme se například o Kubu. Změny jsou tam však natolik rychlé, že jsme se odtamtud ani nestačili vrátit a firma, s níž jsme jednali, už neexistovala. Navíc Kuba je stále pro banky rizikové území. My jsme přitom měli pocit, že nejsme v banánové republice. Manažeři měli západní školy i vystupování. Mysleli jsme si, jaké mistrovství tam nepředvedeme, a oni nám ukázali perfektní znalosti o bazénářském byznysu z celé Evropy. Stále se tam tedy snažíme dostat.
Jdete na skandinávské trhy. Máte tam nějaké zvláštní vazby?

Pomohla nám v tom inovativní technologie využití tepla z odpadní bazénové vody. Přestože je rok 2016, české bazény fungují tak, že se denně do kanálu vylije dvacet kubíků teplé a čisté vody. Vymysleli jsme soustavu, kdy se teplo z odpadní vody převádí na vodu, která se doplňuje. Navíc voda, která má jít do kanálu, se sbírá a perou se s ní filtry nebo čistí zázemí. Technologii jsme vyzkoušeli na bazénu v Mladé Boleslavi. Je tam roční úspora kolem osmi set tisíc korun.