Z účetní uzávěrky britské pobočky Starbucksu vyplývá, že firma od svého vstupu na místní trh v roce1998 utržila přes tři miliardy liber a otevřela 735 poboček. Na daních ale zaplatila jen 8,6 milionu liber, a to ještě jen díky tomu, že úřady firmě nepovolily uplatnit některé odpočty.
V posledních třech letech pak britský Starbucks nevykázal vůbec žádný zisk a nezaplatil tak žádnou daň z příjmu. Tržby za toto období činily 1,2 miliardy liber. Nejbližší rivalové mezi globálními restauračními řetězci McDonald a Kentucky Fried Chicken za stejnou dobu na dani z příjmu odvedly desítky milionů liber.
Průřez zpráv pro investory a telefonátů s analytiky za posledních 12 let ale ukázal, že vedení firmy a britské pobočce běžně hovoří jako o „ziskové“ a netají se svou spokojeností s jejím hospodařením. Někteří manažeři ji dokonce dávali za příklad pro kavárny Starbucks na domácím americkém trhu.
Finanční ředitel kavárenského řetězce Troy Alstead ujisti, že firma naplňuje mezinárodní účetní standarty a ve všech zemích svého působení platí odpovídající daně. „Snažíme se být dobrými daňovými poplatníky a platit náš férový díl daní. Daňové zákony nevytváříme, naší povinností je jim vyhovět. A to děláme,“ dodala mluvčí společnosti.
Podle labouristického poslance britského parlamentu Michaela Meachera, který bojuje proti firmám vyhýbajícím se placení daní, jdou praktiky Starbucksu „zcela proti zájmům zemí, v nichž firma působí, a je extrémně nefér. Je to hanebné,“ řekl.
Daň, kterou Starbucks loni zaplatil v USA, není nijak „hanebná“. Úroveň zdanění dosáhla 31 procent, průměrná velká americká korporace přitom loni podle sdružení Občané pro daňovou spravedlnost zaplatila jen 18,5 procenta. V zahraničí je to ale zcela jinak, průměrné zdanění poboček Starbucksu dosáhlo jen 13 procent.
Britský příklad je nejmarkantnější. V roce 2007 tu Starbucks vykázal desátou ztrátu v řadě. Měsíc poté ale provozní ředitel Martin Coles uvedl, že expanze na zámořských trzích byla financována ze zisků britské pobočky. Tehdejší finanční ředitel Petr Bocian pak řekl, že provozní marže dosáhla 15 procent, což by odpovídalo zisku 50 milionů liber.
O rok později vykázal britský Strabucks ztrátu 25 milionů liber. Nejvyšší šéf Howard Schultz následně dosadil šéfa britské pobočky do vedení amerických restaurací a označil Starbucks ve Velké Británii za vzor ostatním pobočkám. V dalších letech firma ztráty komentovala se stejným potěšením.
Podle poslance Meachera využívá Starbucks známé mezery v britském daňovém zákonodárství. Velká Británie je jednou z mála vyspělých zemí, která nemá legislativu bránící obcházení daňových zákonů. Vláda nyní takový zákon připravuje.
