Podle studie detroitské poradenské společnosti AlixPartners na každé „sdílené“ auto v USA připadá 32 vozů, které se neprodají. Od roku 2006 tak car sharing „připravil“ výrobce o možnost udat v zemi 500 tisíc nových aut. Do roku 2020 by toto číslo mělo stoupnout na 1,2 milionu. V USA se ovšem prodá ročně kolem 15 milionů nových vozů. „Podle mého názoru výrobci automobilů zatím nedocenili význam nového jevu. Bude mít totiž mnohem větší vliv na trh, než si dosud myslí,“ soudí Mark Wakefield z AlixPartners.
Co stojí za stále rostoucí popularitou car sharingu? Kupodivu to nejsou ekologové. Poptávku žene jeho finanční výhodnost. A pak také to, že člověk nemá s autem žádné starosti. Prostě ho odstaví.
Společnost AlixPartner sledovala vývoj car sharingu dlouhodobě v Chicagu, Washingtonu, New Yorku, San Francisku, Seattlu, Miami, San Diegu, Bostonu, Portlandu a Austinu. Vyzpovídala přitom dva tisíce lidí. A zjistila, že nejvíce tuto službu využívali obyvatelé bohatších částí měst, často žijící blízko univerzit. Kolem 48 procent lidí, kteří službu využívají, navíc uvedlo, že je pevně rozhodnuto si už nikdy auto nekoupit.
Nadšení i pochyby
V Evropě se sdílení automobilů rozjelo naplno až loni. Někteří automobiloví výrobci totiž přece jen potenciál car sharingu oceňují. V Evropě jsou hlavními tahouny Daimler a BMW, kteří jsou aktivní i na americkém trhu. Přidává se rovněž Fiat.
Naopak zdrženlivější postoj zaujal Volkswagen. Sdílení aut testoval se svými vozy v Hannoveru a plánoval službu nabídnout v několika městech. Od skončení testů však nad novým byznysem pochybuje. Podle obchodníků automobilky z Wolfsburgu prý nebude rentabilní.
BMW (provozují službu DriveNow) a Daimler (Car2Go) zatím na sdílení aut vydělávají jen v některých evropských městech. Oba koncerny však shodně tvrdí, že zisk není hlavním cílem. Chtějí podchytit nové zákazníky, především mladé lidi. „Službě DriveNow přibývá měsíčně deset tisíc zákazníků,“ prohlašuje Tony Douglas, který ji má v BMW na starosti.
BMW ve spolupráci s půjčovnami Sixt nabízí ve čtyřech německých městech a v San Francisku flotilu 2300 aut plus 110 elektromobilů. Právě od půjčování nejnovějších vozů poháněných akumulátory si automobilka slibuje, že si na ně zákazníci DriveNow zvyknou a později si je koupí.
Nereálné předpovědi?
Sdílení aut bude podle společnosti Navigant věnující se výzkumu trhu v roce 2020 v Evropě využívat 15 milionů lidí, v celém světě pak 26 milionů. Číslo se ale nezdá příliš reálné vzhledem k tomu, že loni jich byl jen milion, ve světě 2,3 milionu. Znamenalo by to totiž, že každoročně by musely v průměru přibýt další dva miliony lidí. Loni bylo do sdílení aut v Evropě zapojeno 20 500 vozů.
Naopak jistější je, že se do nového trendu více zapojí firmy. Letos podle předpovědí expertů dojde k masovému sdílení firemních vozů. Loni bylo v car sharingu v evropských firemních flotilách 1750 aut, v roce 2020 jich bude podle Francka Levequea, viceprezidenta společnosti Frost & Sullivan, 84 tisíc. „Je zřejmé, že dojde k obrovskému rozmachu této služby u firemních zákazníků,“ domnívá se. Podle Navigantu bude globální příjem z car sharingu v roce 2020 činit 6,2 miliardy dolarů, loni to byla jedna miliarda dolarů.
Země plánování
V Česku se v novém byznysu příliš mnoho neděje. Praha se letos začala zabývat koncepcí sdílení aut, protože radní k tomu dotlačila situace ve městě. V metropoli se letech 1990 až 2012 zvýšil počet vozidel z 330 tisíc na téměř milion.
Škoda Auto podle vyjádření svého mluvčího Jozefa Baláže možnosti car sharingu v Česku zvažuje. „Rozhodnutí zatím nepadlo,“ znějí neurčitá slova z Boleslavi.
Pár prvních malých poskytovatelů car sharingu, kteří se u nás objevili, zatím působí spíše jako cosi exotického. K brněnskému družstvu Autonapůl fungujícímu už přes deset let nedávno přibyla pražská společnost Car4Way. Počty jejich aut se však počítají zatím jen v jednotkách.
| Sdílení aut v praxi |
|---|
| Fungování car sharingu může vypadat třeba jako v italském Miláně, kde spolu bojují dva soupeři. Daimler a jeho systém Car2Go versus Fiat spolupracující s energetickým koncernem Eni. Zatímco Daimler nabízí vozy Smart, Fiat půjčuje model 500. Daimler si účtuje za minutu 29 centů, Fiat požaduje 19 centů. Ještě před tím však u Daimleru musí nový zákazník podepsat smlouvu a zaplatit jednorázově 19 eur. Rozhodující pro úspěch služby je, aby vůz byl k mání všude. A to znamená ve vzdálenosti jako autobusové zastávky, tedy zhruba do 500 metrů. |
Autor je spolupracovníkem redakce
