Trh s uměním hlásí propad o 22 procent. Nepomohly ani on-line prodeje

V roce 2019 totiž byly ještě otevřené galerie, veletrhy a aukční domy. Proto nepřekvapuje pětinový meziroční propad trhu s uměním.

V roce 2019 totiž byly ještě otevřené galerie, veletrhy a aukční domy. Proto nepřekvapuje pětinový meziroční propad trhu s uměním. Zdroj: profimedia.cz

Globální trh s uměním se v loňském pandemickém roce propadl o více než pětinu, přesněji o 22 procent. Nezachránil to ani výrazný nárůst prodeje uměleckých děl a starožitností prostřednictvím internet. Ve své výroční zprávě to uvedla největší švýcarská banka UBS a organizátor uměleckých výstav Art Basel.

Loni se na celém světě prodaly umělecké a starožitné předměty v objemu 50,1 miliardy dolarů, tedy přes jeden bilion korun. Více než pětinový meziroční propad se dá vysvětlit tím, že v roce 2019 byly ještě otevřené galerie, veletrhy a aukční domy. Odhad se opírá mimo jiné o dotazování mezi zhruba 2600 milionáři ze Severní Ameriky, Evropy a z Asie.

Hodnota děl prodaných přes internet se přitom zdvojnásobila na 12,4 miliardy dolarů a podíl tohoto segmentu na trhu s uměním vzrostl z devíti na 25 procent.

Důležitou roli hrály sociální sítě. Zhruba třetina sběratelů loni použila pro své nákupy Instagram, napsali znalci branže. Téměř všichni zákazníci navštěvovali také virtuální výstavní prostory. Podle studie ale většina přesto upřednostňuje osobní návštěvu galerií.

Spojené státy loni potvrdily pozici největšího trhu s uměním na světě, s velkým náskokem před Británií a čínským regionem, který zahrnuje pevninskou Čínu, Hongkong a Tchaj-wan. U veřejných aukcí nicméně asijský region Spojené státy předčil a zabral na trhu s uměním podíl 36 procent.

Koronakrize ale chuť kupovat obrazy, skulptury a instalace pravděpodobně neutlumila navždy. Dvě třetiny dotázaných uvedly, že jejich sběratelský zájem za pandemie dokonce vzrostl. Více než polovina dotázaných sběratelů plánuje další nákupy v tomto roce.