Úbytek jde na vrub především nižších kategorií hotelů a penzionů. Nejhůře dopadly právě penziony, které loni zrušily dva tisíce postelí. Svou nabídku ale snižují i větší a luxusnější hotely. Ty na rozdíl od penzionů nezavírají zcela, ale redukují počty pokojů a ubírají postele. „Roční využití pokojů se pohybuje okolo 40 procent. Pro ubytovací zařízení je tedy z ekonomického hlediska lepší několik pokojů zrušit než dotovat prázdná místa, která hosté neobsadí,“ uvedl Roman Mikula z ČSÚ. Podle něj hoteliéři rovněž postupně přeměňují vícelůžkové pokoje na oblíbenější dvoulůžkové či jednolůžkové.
Situace se ale liší kraj od kraje. Za pozornost stojí především tři turisticky oblíbené oblasti, Praha, jižní Čechy a Olomoucko. Ty se částečně vymykají z všeobecně klesajícího trendu. V Olomouckém kraji jako v jediném regionu loni přibylo ubytoven, pokojů i postelí. V Praze a jižních Čechách se ale projevuje zdánlivý paradox: přibývá hotelů, ale ubývá postelí. Velké hotely zde nezavírají, ale omezují kapacity a přestavují pokoje.
„Hotely během krize výrazně zlevnily a nyní se jim nedaří vrátit cenu na původní úroveň. Tím vytlačují penziony z trhu,“ uvedl k trendům analytik společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek. Podle něj je především ve velkých městech relativně snadné předělat málo vyhledávaný hotel či penzion na jiný provoz, například dlouhodobý pronájem apartmánů nebo kanceláře.
ČSÚ má po změně metodiky zatím srovnatelná data pouze za dva roky. Podle Mikuly je ale trend snižování kapacit dlouhodobější. Například v Praze statistici evidují přes 90 tisíc lůžek, což je výrazně více než ve srovnatelné Vídni. Tam je turistům k dispozici 68 tisíc postelí a obsazenost přesahuje 70 procent. V Praze není ani šedesátiprocentní.
