Velké obchody zůstanou o některých svátcích zavřené. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. V nálezu ústavní soudci zdůraznili mimo jiné význam tradičních svátků a právo zaměstnanců připomínat si je v rodinném kruhu. Porušení zákazu prodeje ve vymezené dny může Česká obchodní inspekce pokutovat jako správní delikt až pěti miliony korun.
Zákon se týká prodejen s plochou nad 200 metrů čtverečních a výslovně zakazuje prodej 1. ledna, na Velikonoční pondělí, dále 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smí velké obchody prodávat jen do dvanácti hodin.
Podle dnešního nálezu se zákon neprotiví ústavnímu pořádku a sleduje některé legitimní cíle, i když zákonodárci mohli pro dosažení téhož účinku zvolit jiné prostředky, třeba dílčí změny v pracovněprávních předpisech. Přesto zákon před soudem obstál. Podle soudce zpravodaje Davida Uhlíře záleží stanovení pravidel hlavně na zákonodárci. Úprava se v evropských zemích různí, někde je regulace velmi přísná, jinde žádná, uvedl Uhlíř.
Regulace prodejní doby o svátcích podle soudu může posilovat sociální a rodinnou soudržnost tím, že pevně vymezuje alespoň některé dny jako volné. Umožňuje zaměstnancům v pracovním poměru připomenout si některé svátky, které jsou pevnou součástí české kulturní a duchovní tradice. Ostatním připomíná, že je vhodné vynechat některé dny nákupní shon a věnovat se jiným činnostem, třeba i duchovněji zaměřeným.
Po tisíciletí platí v našem civilizačním okruhu zásada, že je nezbytné, aby lidé nepracovali bez odpočinku každý den, připomněli ústavní soudci v jednomyslném nálezu.
Omezení provozní doby se nevztahuje na malé prodejny, čerpací stanice, lékárny, prodejny na nádražích, letištích a ve zdravotnických zařízeních. Zákon se neuplatní v dobách války, stavu nouze nebo ohrožení státu.
Podle senátorů je zákon v přímém rozporu s některými základními, hospodářskými i sociálními právy, když znevýhodňuje některé obchodníky a znemožňuje jim zorganizovat si podnikání podle svého uvážení. Podle senátorů dopadá zákon i na zaměstnance, kteří přicházejí o možnost výdělku v uvedené dny. Ústavní soudci ale konstatovali, že v poměru k objemu pracovní doby v kalendářním roce dopadá regulace na zaměstnance minimálně.
Normu opakovaně kritizují podnikatelské svazy, odboráři zato usilovali o rozšíření regulace na všech 13 svátků. Viceprezident Hospodářské komory Michal Štefl novinářům řekl, že komora bude soudní rozhodnutí respektovat, dále však bude usilovat o změnu či zrušení zákona. Podle Štefla zákon neměří všem stejným metrem, když pro regulaci stanoví hranici 200 metrů prodejní plochy. Soud ale stanovenou hranici označil za rozumnou.
„Dospěli jsme k závěru, že stanovení hranice určitými metry je poměrně přesné, není to neracionální, protože to odpovídá i obecné zkušenosti, že v menších provozovnách pracují samotní majitelé obchodů za pomoci rodinných příslušníků. Ti se mohou samostatně rozhodnout, jestli budou mít otevřeno, nebo ne,“ řekl Uhlíř. Dodal, že pokladní velkých supermarketů takovou volnost rozhodnutí nemají.
V parlamentu vzniklo v posledních dvou letech několik poslaneckých návrhů na omezení či zrušení normy. Naposledy Sněmovna 8. března podpořila návrh ANO a ODS na vynětí velkoobchodu ze zákona o prodejní době. Regulace by tak nadále platila jen pro maloobchod. Změnu ale musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Sněmovna ovšem odmítla zrušit celý zákon, jak navrhovala TOP 09. Odmítla i návrhy KDU-ČSL a KSČM na rozšíření počtu svátků, o nichž mají být obchody zavřené.
