Spojené státy sice nemají DPH, zato se platí státní daň z prodeje. Internetové obchody si však v minulosti vybojovaly výjimku z vybírání státních daní, díky čemuž je dodnes internetové obchodování levnější než nákup v kamenném obchodě. USA chtěly touto výjimkou podpořit začínající průmysl onlinových obchodů, o jejichž dnešní popularitě si tehdy mohl nechat zdát i ten největší optimista. Dnes bojují tyto obchody s nepřehlednou situací – v některých státech se daně z prodeje nevybírají vůbec, někde se musí vybírat v každém případě, a ve většině států je tomu stejně jako ještě nedávno v Kalifornii: státní prodejní daň se vybírá jen v případě, kdy onlinová firma v daném státě vlastní „kamenné“ prostory, tj. skladiště nebo kanceláře.
V posledních pěti letech, kdy se internetové nákupy staly běžnou součástí amerického (a světového) trhu, se rozhořel urputný boj o to, jestli má tato daňová výjimka ještě nějaký smysl. Onlinové firmy ve většině případů prosperují a záhuba jim rozhodně nehrozí. Naopak, menším kamenným obchodům berou internetové firmy „kšeft“. Nejlépe je to vidět na Amazonu, který svými levnějšími knihami a později i elektronickou čtečkou Kindle prakticky zničil klasická knihkupectví. V dresu těch, kteří se snaží výjimku zrušit, tak dnes kopou nejen strážci státních kas, ale také kamenné obchody po celé Americe. Internetové firmy se brání poukazem na to, že kvůli nutnosti účtovat za poštovné a balné jsou vlastně v nevýhodě a přežívají jen proto, že mají díky dotyčné výjimce o něco levnější ceny. To, že se na poštovném a balném ve většině případů úspěšně vydělává, firmy taktně mlčí.
Lepší odříznout než platit
Výjimka ovšem neplatí v případě, kdy má internetový obchod v daném státě filiálku. Tou zákon označuje jak skladiště, tak kancelář. Ani jedno z nich Amazon v Kalifornii nemá, ale finančně krachující Kalifornii popadl záchvat tvořivosti a zákonodárci bleskově definovali filiálku jako jakoukoli spolupracující firmu. Těch má Amazon samozřejmě tisíce, neboť dobrou polovinu zisků dnes představují prodeje zboží firem, které internetový portál Amazon pouze využívají a firmě platí procenta z prodeje.
Odpověď Amazonu byla okamžitá a překvapivá – tisíce spolupracujících firem v Kalifornii během 24 hodin odřízli. Touha státu Kalifornie vybrat stovky milionů dolarů, na které si výběrčí brousili zuby, tak vzala za své. Reakce odstřižených firem byly různé – některé se prostě vrátily k původnímu samostatnému prodeji, jiné spílaly Amazonu, protože do prodeje přes jeho webové stránky investovaly tisíce dolarů. A zbytek si zase vylil vztek na kalifornský kongres, protože ten se o ně dostatečně nepostaral.
Některé firmy se potom rozhodly přestěhovat do jiného státu a opět navázat obchodní spojení s Amazonem. Jednou z nich je třeba firma ShoeSniper.com, která v minulém roce uskutečnila prostřednictvím portálu Amazon obchody za více než 250 000 dolarů. Bez Amazonu by se obrat smrsknul na pouhou desetinu, takže rozhodnutí bylo poměrně jednoduché. Přestěhovat firmu o 200 mil dál do státu Nevada sice nebylo nic příjemného, ale na druhé straně její majitel Nick Loper ke svému obchodu nepotřebuje víc než jednu místnost, takže to stěhování zase tak náročné nebylo. Navíc je Nevada daňově mnohem méně náročná než Kalifornie, takže Loper na celé situaci nakonec ještě vydělal.
Sedmitisícový žolík
Právníci státu Kalifornia proto značně znejistěli a po delším vyjednávání se objevil kompromis – Amazon dostal roční odklad a měl by začít daně vybírat v září roku 2012. Na Amazon již v minulosti podobně zaútočil stát New York, který ovšem firma obratem pohnala k soudu, a ten probíhá již třetím rokem. Další státy připravují podobný zákon jako Kalifornie, jinde Amazon úspěšně licituje a slibuje, že pokud nebude muset daně vybírat, otevře tam svá skladiště.
O něco podobného se pokusil i v Kalifornii, kde sliboval otevřít hned dvě skladiště najednou. Sedm tisíc nových pracovních míst představuje ve státě s dvanáctiprocentní nezaměstnaností docela solidního žolíka. Amazon pak tuto nabídku vyšperkoval – protože by byl nezpochybnitelně fyzicky přítomen v daném státě a od vybírání daní by mu nepomohla ani svěcená voda, požádal, aby v případě otevření skladišť získal z placení daní další výjimku. Není divu, že guvernér Jerry Brown odmítl.
Zajímavé je, že Amazon přitom veřejně podporuje návrh federálního zákona, který by v principu zrušil výjimku z vybírání státních daní z prodeje – jen v tom nechce být sám. Pokud totiž budou muset daň vybírat všechny onlinové firmy, bude na tom zase dobře. Pohorší si sice peněženky zákazníků, ale o ty nejde ani Amazonu a už vůbec jednotlivým státům, které se hroutí pod tlakem státních dluhů a děravých rozpočtů.
Autor je publicista, který působí na univerzitě v Louisville v USA
