Opravdová šňůra koncertů na jednom místě se u nás zatím neuskutečnila. Maximem byly dva velké vyprodané koncerty Madonny, Rogera Waterse s projektem The Wall a Jaromíra Nohavici v pražské O2 areně. Historii ale nyní přepsal fenomén 90. let, skupina Lucie, která pražskou O2 arenu vyprodala hned třikrát po sobě, stejně jako sedm koncertů v dalších městech Česka a Slovenska. Vstupenku si na ně podle pořadatelské společnosti Live Nation koupilo 108 313 lidí, dalších zhruba dvacet tisíc mělo status hosta. A to i přesto, že skupina osm let nevyvíjela žádnou činnost a její členové nenapsali jedinou novou píseň. Anebo možná právě proto…
Na piedestalu
Kdoví, jak by to dopadlo, kdyby zůstala zachována původní sestava pražské novoromantické skupiny založené Robertem Kodymem a Petrem Břetislavem Chovancem alias P.B.CH. z let 1985 až 1987. V ní stál za mikrofonem Michal Penk, který pak ale vyměnil roli muzikanta za nefalšovanou mainstreamovou kariéru idolu dívek.
Reinkarnace Lucie v roce 1988 již za účasti Michala Dvořáka a jednoho z lídrů zakázané punkrockové Jasné páky Davida Kollera vystřelila kapelu během necelých dvou let do naprosté špičky tuzemské scény. K tomu jí pomohl nejen první a hned veleúspěšný singl – pravda, poněkud syntezátorový hit z dílny mainstreamového dua bratří Ormů Šrouby do hlavy –, ale i brzká změna režimu. Hlad tuzemských posluchačů po nových, neotřelých kapelách pomohlo skupinu s dívčím jménem vynést do všeobecného povědomí stejně jako Tři sestry, Mňágu a Žďorp, Žlutého psa, Oceán, Yo Yo Band, Zoo, Tichou dohodu, Arakain či třeba dočasně skinheadsky laděný Orlík a další.
A ačkoliv to tak možná Koller původně nemyslel, jeho verš „už se nechcem nikdy vracet, tam kde nám bylo mizerně“ z písně Oheň se pro mnohé stala jedním ze symbolů nové demokracie a neochoty vrátit se zpět do totality. Debutového eponymního alba z října 1990 s hity jako Dotknu se ohně nebo Nech to stát se okamžitě prodalo sto tisíc nosičů. Na obalu se nechala kapela trochu namyšleně vyfotit v odvážné póze nahého sousoší stojícího na piedestalu. Rok poté a s druhým albem plným hitů, například Černí andělé, Lucie a Zkamenělý dítě, již bylo zřejmé, že na něm skutečně spočinula.
V letech 1990 až 2002 vydala Lucie sedm studiových alb, z nichž ani jedno nebylo podprůměrné, naopak. Rozhlasovým éterem se nesly hity jako Sen, Amerika, Medvídek či Pohyby. „Když počítáme všechny druhy nosičů (vinyl, kazeta, CD), tak celkově dosáhly prodeje alb od prvního vydání v 90. letech ke dvěma milionům kusů. K nejprodávanějším patří tradičně Best of+DVD a rozhodně i první album. Dále také legendární Černý kočky, mokrý žáby, které vyšlo před Vánocemi u příležitosti comebacku poprvé i ve vinylové edici,“ říká artists & repertoire director vydavatelství Universal Music Marcel Vyšín.
Na party u Kellnera
Popularita Lucie byla na konci 90. let natolik neotřesitelná, že cédéčka kapely se prodávaly v obchodech i za dnes nemyslitelných šest set korun, tedy dráže než u řady zahraničních hvězd. Tomu ale poté zatnul tipec přechod na digitální formát MP3 a možnost stahovat hudbu zdarma z Napsteru a z mnoha dalších serverů.
Průběžné neshody v kapele nakonec vyústily v únoru 2003 vyhazovem klávesisty Dvořáka. Lucie se ještě poté vydala na turné s filharmonickým orchestrem, v němž Dvořákovo místo zaujal kytarista Tomáš Vartecký. Na podzim 2004 však skupinu z osobních i hudebních důvodů opustil Koller. „Jsem nesnesitelný, nadmíru ješitný, neposlouchám, navenek se chovám jinak než uvnitř, mám jiné názory, mám rád jinou hudbu a to vše jsem se dozvěděl minulý týden,“ vzkázal tehdy médiím k odchodu. Na to, že se dá kvarteto ještě někdy dohromady, by si poté vsadil jen málokdo. Členové skupiny se posléze věnovali vlastním projektům, což v případě Kodyma a P.B.CH. znamenalo zejména skupinu Wanastowi Vjecy, v případě Kollera kapelu Kollerband a u Dvořáka projekt z oblasti spíše vážné hudby Vivaldianno.
Z očekávaného definitivního konce kapely se nakonec stala jen osmiletá pauza. V prosinci 2012 se Lucie nechala za tučný honorář, který se nepohyboval ve statisících, ale ještě o řád výše, přesvědčit k vystoupení na vánočním večírku nejbohatšího Čecha a majitele PPF Petra Kellnera, který předtím dokázal „uplatit“ i nefalšovanou světovou star jménem Sting.
V té době už kapela věděla, že uskuteční velké comebackové turné, byť odborná veřejnost o tom zatím jen spekulovala. „Na tom, že se turné a celých příprav zhostím jako producent-manažer, jsme se s kapelou domluvili v září 2012. Díky dohodě, že kvůli vlastním projektům nemůžeme zahájit koncertování dříve než na jaře 2014, jsem měl k dispozici téměř dva roky na přípravu a plánování,“ řekl Strategii člen Lucie a manažer turné Michal Dvořák.
Tiskovku k návratu pak kapela svolala loni v květnu, tedy celý rok před turné. „Byli jsme pod tlakem fanoušků, přátel i sebe samých, protože se nám stýskalo po tom si ty naše staré písně zahrát. Byli jsme spolu nějaký čas v neshodách, troufnu si tvrdit, že jsme byli přímo ve při, ale to už je hodně let. Čas obrousil mnohé hrany a nyní jsme moudřejší,“ řekl tehdy novinářům za kapelu Robert Kodym.
Do posledního detailu
Rozpočet turné dosáhl podle dřívějších informací organizátorů asi 80 milionů korun, kromě sponzorů ho financoval i masivní prodej vstupenek v rozmezí od 490 po 1290 korun. Například k pražskému koncertu postupně přibyly ještě dva další, takže se Lucie stala první kapelou, která v hale pro 18 tisíc lidí vystoupila třikrát po sobě. Do O2 areny nakonec zamířilo 48 tisíc lidí. „Na tuzemské poměry se vstupenky prodávaly skutečně rychle. Předprodej na první koncert byl zahájen loni v květnu a vyprodaný byl v řádu několika týdnů,“ uvedl mluvčí O2 areny Oldřich Babický. Koncerty se navíc odehrály i v Ostravě, Brně a Plzni a na festivalu Rock for People.
Nejtěžší bylo podle Dvořáka vymyslet strategii, jak mluvit dva roky o návratu Lucie a neříkat přitom, že to bude „jen koncert“. „To se myslím nakonec celkem úspěšně podařilo. Jen málokoho minula informace, že Lucie je zpět. Také přidávání dalších koncertů v daných halách bylo dopředu naplánováno, včetně strategie prodeje lístků a jednotlivých kampaní k tomu určených,“ říká Dvořák.
Na začátku proto zpracoval dvouletý harmonogram, který zahrnoval jak oslovení partnerů a sponzorů, tak protiplnění. Plán zahrnoval i reklamní kampaně, PR aktivity, marketing a především umělecké přípravy zahrnující práci na videoprojekcích, designu a výrobě scény a harmonogram stavby a bourání scény a jejího převozu na další místo.
Ne všichni u myšlenky sponzorovat turné Lucie zůstali. „Na začátku jsem trochu narážel na to, že v současné divoké ekonomické situaci nebyla téměř žádná firma schopna plánovat a uvažovat na dva roky dopředu, natož něco garantovat a podepsat. Některé firmy s námi chtěly hodně spolupracovat, ale postupem těch dvou let jim stále škrtali a škrtali rozpočty, až jim nezbylo skoro ani na kancelářské potřeby,“ vzpomíná Dvořák. Jedinou jistotou tak nakonec byl velký zájem médií. A to nejen těch komerčních – vždyť i veřejnoprávní Česká televize nakonec věnovala a ještě věnuje turné a historii Lucie rekordních deset pořadů.
Prestižní, ale české
Celé turné bylo podle Dvořáka i dalších stran finančně soběstačné a pro O2 arenu i spolupořádající agenturu Live Nation ziskové. „Turné Lucie bylo pro naši společnost především prestižní záležitostí. S jeho výsledkem jsme byli spokojeni, ale z finančního hlediska se tyto koncerty nedají porovnávat s těmi zahraničními,“ míní majitel a šéf Live Nation Robert Porkert. „Pokud však koncerty Lucie v nějakém směru snesou srovnání s vystoupením zahraničních umělců a kapel, tak je to po stránce produkční – Lucie divákům nabídla koncerty, na kterých nechyběly moderní technologie, velkoplošné projekce, pyrotechnické efekty a další,“ dodal.
Kolik členové Lucie za návrat na pódia obdrželi, to se zřejmě veřejnost nedozví. Mezi hudebními publicisty se zcela neoficiálně hovořilo o dvanácti až dvaceti milionech, což kapela považuje za bulvární vymyšlené spekulace. „Myslím, že jak po umělecké, tak po finanční stránce turné splnilo vše, co bylo naplánováno a očekáváno. K celkovému účtování se budeme moci relevantně vyjádřit až na jaře 2015, ale ano – představy byly splněny a v mnohých aspektech i překonány,“ hodnotí turné Dvořák.
Další dva roky podle jeho slov Lucii veřejně na sto procent nikdo neuslyší. „Projekty jednotlivých členů mají teď zelenou a Lucie odpočívá. Na jak dlouho, to se uvidí – vše záleží na atmosféře ve skupině a jednotlivých členech skupiny,“ dodal Dvořák.
