Co dělat s LIBORem?

Bob Diamond

Bob Diamond

zrušit a obrátit se jinam, nebo reformovat? odborníci se nemohou shodnout na nápravě systému, jenž určuje krátkodobé úrokové sazby ve většině světa.

Turecko bylo v posledních několika letech zvyklé na svižný růst a zájem zahraničních investorů. Nicméně krize na trzích tyto zlaté časy ukončila stejně jako jinde ve světě. Od posledního čtvrtletí loňského roku je ekonomika v recesi. Navíc snaha Turecka o přistoupení k EU stále více naráží na odpor některých členů unie.

Propad světového hospodářství dolehl těžce také na tureckou ekonomiku. Čtvrtletí nejvyšší propad v ročním vyjádření od roku 1987, odkdy tamní statistický úřad začal tento makroekonomický údaj sledovat. Ekonomika poklesla o 13,8 %, poté co v posledním čtvrtletí loňského roku započala propad – o 6,2 %. Lze tedy říci, že turecká ekonomika se nachází v tzv. technické recesi, což je poprvé od roku 2001. Vývoz se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 26 %, průmyslová produkce o 18,5 %, stavebnictví ztrácí 18,9 % a domácí poptávka klesla o 9,2 %. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 16,1 %, nejvíce od roku 2005.

Přestože ještě před pár měsíci ekonomové neočekávali, že by Turecko bylo jednou z nejvíce zasažených zemí propadem světového hospodářství, zdá se, že tento fakt se stává skutečností. Turecko nepatří mezi země s vysoce otevřenou ekonomikou jako například Česká republika, Maďarsko nebo Slovensko, nicméně celosvětový pokles poptávky, propad automobilového průmyslu a zhoršení podmínek na trhu s půjčkami zhoršily podstatně zdraví tureckých firem, které byly nuceny propouštět a utlumovat výrobu.

Centrální banka přistoupila v listopadu loňského roku ke snižování úrokových sazeb. Doposud sazby klesly o 8,0 % na historicky nejnižší úroveň 8,75 %. Vzhledem k tomu, že ekonomika je v recesi, nemusí se centrální banka s velkou pravděpodobností obávat inflace. Meziroční míra spotřebitelské inflace se v květnu nacházela na 5,2 %. Centrální banka má tedy stále prostor sazby snížit, reálné úrokové míry se ale již v současnosti nacházejí na nevídaně nízké úrovni.
Přistoupí tedy Turecko na podmínky MMF? Ministerstvo financí prozatím stále očekává celoroční pokles ekonomiky o 2–3 %, Mezinárodní měnový fond a analytici hovoří o propadu až o 5 %, nicméně vláda již připravuje revizi svých odhadů, které se podle náznaků budou blížit odhadům MMF. Nepříznivé statistiky vládu zřejmě přinutí, aby s představiteli Mezinárodního měnového fondu uzavřela dohodu o poskytnutí úvěru a přistoupila na podmínky finanční výpomoci. Čtěte více: Jak porozumět měnovému trhu?

Poslední údaje spotřebitelské důvěry a očekávání naznačují sice zlepšení nálady tak jako i v jiných koutech světa, reálná ekonomika ovšem stále nevykazuje výraznější zlepšení. V posledních měsících lze spíše jen pozorovat zpomalení poklesu – stabilizaci. Se zvýšenými fiskálními výdaji roste zadlužení Turecka, situace na kreditním trhu (trhu s půjčkami) se nezlepšuje, banky stále nejsou ochotny půjčovat, a to ani náhodou.