Odložila jsem sklenku s caipirinhou do rozpáleného bělavého písku vedle lehátka na jedné z nejkrásnějších brazilských pláží a dala se do čtení esemesky. „Je všechno v pořádku? Nepotřebuješ něco?“ psal známý. „Nechceš se raději vrátit?“ dotazovala se ještě poněkud rezervovaně kamarádka v další ze zpráv, která mezitím zablikala na displeji. „Sedni na první letadlo a okamžitě přijeď zpátky,“ přestala se už zcela ovládat moje maminka. Na dotaz, co se děje a proč tak všichni plaší, mi shodně od každého přišla dvě slova: virus zika.
Zatímco jsem už dva týdny chytala bronz a koupala se ve vodopádech, ve světě vypukla epidemie, jejímž epicentrem byla Brazílie, kde jsem se aktuálně nacházela. Soudě podle panických zpráv a e-mailů, kterými začala přetékat moje mailová schránka, by jeden nabyl dojmu, že se blíží apokalypsa a zbývají nám poslední hodiny života, než podlehneme zákeřné virové infekci, kterou na člověka přenášejí tropičtí komáři.
Aniž bych chtěla vážnost situace jakkoliv snižovat (v současné době se virus zika rozšířil do čtyř desítek zemí po celém světě a lékaři stále nevyvinuli vakcínu), zda se mi, že s trochou nadsázky virus zasáhl především média, která si libují v senzacích, a publikum, které s povděkem konzumuje vše, co je mu předkládáno.
Důležité je, že Brazílie, kde se první případy onemocnění objevily už v roce 2015, v žádném případě nepanikaří. Úřady situaci monitorují a v polovině února tu ve více než 350 městech a vesnicích odstartovala kampaň, která má za úkol informovat obyvatelstvo, jak se před nakažením nejlépe chránit a co dělat v případě, pokud existuje podezření, že dotyčný infekcí onemocněl. Informační letáky s instrukcemi byly k vidění například i na tradičním únorovém karnevale, který v době mého pobytu hostilo Sao Paulo.
O to větší šok pro mne znamenal návrat domů. Tradiční zájem o vyprávění zážitků z cest po exotické zemi tentokrát vystřídala nekonečná smršť otázek směřujících na můj zdravotní stav a míru možného rizika nákazy pro ostatní. Chce se mi proto napsat jediné: Děkuji vám, média!
Lucie Bednárová pracuje jako novinářka od roku 2009. Dlouhodobě se věnuje problematice EU, o které píše v tuzemsku i zahraničí. Od roku 2011 vede redakci webového portálu EurActiv.cz. S měsíčníkem Strategie spolupracuje od roku 2015.
| Chcete něco dodat? Souhlasíte, nebo jste proti? Reagujte prostřednictvím facebookových komentářů, které můžete psát přímo zde pod článkem. |
|---|
