Hluboká práce v Jungově věži

Blog Richarda Guryči

Blog Richarda Guryči Zdroj: Strategie

Z obrovské nabídky literatury na téma osobnostního rozvoje či manažerských dovedností stojí aktuálně za pozornost Hluboká práce od Cala Newporta, kterou v Česku vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing. Obsah knihy naznačuje výstižný podtitul Pravidla pro soustředěný úspěch v roztěkaném světě.

Newportova kniha Hluboká práce nabízí zajímavou variantu možných odpovědí na řadu otázek, které si každý myslící člověk naléhavě klade v souvislosti s rozvojem technologií a jejich zásadního vlivu na pracovní i osobní život každého z nás.

Hluboká práce je – velmi zjednodušeně řečeno – zásadním protipólem mělké, nesoustředěné a roztříštěné změti činností, kterou vědomě či mimoděk vykonává spousta lidí v tvůrčích, manažerských i dalších profesích, jež kladou důraz na tvořivou mysl a intelektuální výkon. A je to také cesta k dosažení jedinečných výsledků trvalé hodnoty. Kniha vychází z předpokladu, že principům hluboké práce se lze naučit, tréninkem lze docílit výrazných pokroků a kromě jiného tak třeba zvýšit svoji hodnotu na prudce se měnícím pracovním trhu.

Zjednodušením k obtížnosti

Kniha už od prvních stránek velmi přesně pojmenovává to, co spousta lidí pociťuje nejprve jako těžko definovatelný zdroj nespokojenosti přerůstající postupně v paniku. Totiž to, že především kvůli internetu, sociálním sítím, e-mailové korespondenci, přibývajícímu kvantu svůdně zjednodušujících aplikací i možnosti zdánlivě snadného vyhledání jakýchkoli informací přestáváme být schopni jakékoli hlubší koncentrace a zklidnit roztěkanou mysl v zájmu soustředěné intelektuální činnosti je stále těžší.

Aniž by se Cal Newport uchyloval k moralizování a zjednodušujícím tezím, pojmenovává některé jevy tak nemilosrdně přesně, že to čtenáři způsobuje do jisté míry slastný zážitek. Nevyžívá se v bonmotech, ale úderně definuje to, co musí nutně pociťovat leckterý průměrně postavený korporátní manažer, pokud si ještě stačil udržet zdravý rozum a bystrý úsudek.

„Při nedostatku jasných ukazatelů, co to znamená být v práci produktivní a užitečný, se mnoho znalostních pracovníků obrací k průmyslovému ukazateli produktivity – dělat viditelně spoustu věcí,“ píše například.

Efekt zklidnění mysli

Tím nejdůležitějším však v knize nejsou trefná pojmenování důsledků roztříštěné pozornosti ve světě, který jeden z autorem citovaných myslitelů označuje jako technopolis. Podstatou je definice stavu, který autor nazývá hlubokou prací. A naznačení cest, jak ovládnout schopnost hluboce pracovat. Víte například, proč si psychiatr Carl Gustav Jung postavil svoji slavnou bollingenskou Věž? Ono místo pro hluboké soustředění v lese na břehu jezera, které ho zdánlivě odvádělo od psychiatrické praxe?

Na příkladu Junga i dalších lidí včetně některých současných pilířů internetového byznysu ukazuje Newport rozdíl mezi pomíjivým a snadno nahraditelným výsledkem běžných, byť často vyžadovaných a oceňovaných přístupů k práci, a nenahraditelným efektem zklidnění a hluboké koncentrace. Nečekejte ovšem prázdné dunění ezoterických pouček, ale konkrétní příklady, jasné argumenty a dostatek podnětů k přemýšlení. Možná vám kniha nezmění život, ale zcela jistě dokáže přimět minimálně k zamyšlení či nasměrovat k rychlejšímu nalezení odpovědí na spousty palčivě aktuálních otázek.