Ministerstvo průmyslu chce výrazně omezit investiční pobídky. Novela zákona se bude zabývat investicemi především do projektů s přidanou hodnotou. „Spočívá v nabízení kvalifikované práce, která je patřičně finančně ohodnocena,“ řekla mluvčí MPO Štěpánka Filipová. Jak jsou na tom s investičními pobídkami okolní země?
V rámci nové legislativy by měl stát podporovat hlavně projekty budování technologických center a center strategických služeb. Zároveň by měly být pobídky přístupnější pro start-upy, pro které je v současném pětiletém období ročně vyčleněno jen 140 milionů korun.
Slovensko
Ke změně legislativy došlo v dubnu letošního roku i na Slovensku. Cílem nového pobídkového zákona je hlavně odstraňování regionálních rozdílů. Hlavním kritériem získání dotací už nemá být čistě tvorba pracovních míst, ale spíše zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných občanů nebo další zvýšení mezd, které by se měly přiblížit průměrnému platu.
Slovenská vláda chce použít investiční pobídky ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony, což se ale příliš nedaří. Například u závodu automobilky Jaguar v Nitře se podařilo vytvořit další pracovní místa v kraji, kde je trvale nízká nezaměstnanost (3,51% k 30. 6.). „V oblasti s nízkou nezaměstnaností tak vznikl asi největší průmyslový areál na Slovensku, který zaměstnává desítky tisíc lidí a pro nedostatek pracovníků je nutné některé z nich dovážet z východu,“ komentoval situaci pro Hospodárske noviny europoslanec Richard Sulík. Slovensko pobídlo výstavbu komplexu částkou 3,3 milionu eur.
V loňském roce dávala vláda investiční pobídky právě firmám nabízejícím vytvoření nových pracovních míst. Loni v únoru například schválila podporu v celkové hodnotě 11,08 milionu eur, kterou si mezi sebe rozdělily čtyři firmy plánující investovat 88,5 milionu eur a vytvořit více než 500 pracovních míst. Slovenská vláda loni také podpořila daňovou úlevou 18,6 milionu eur francouzskou automobilku PSA.
Nedávno Slovensku utekly dvě miliardové investice – BMW, která nakonec zakotví v maďarském Debrecínu a čínské gumárny Linglong Tire postaví svou továrnu v Srbsku.
Maďarsko
V Maďarsku podporuje investiční pobídky všech sedm regionů a závisí čistě na rozhodnutí vlády. Stát má vytvořenou mapu regionální podpory, která procentuálně určuje velikost investiční pobídky. V nejméně rozvinutých oblastech mohou pobídky dosáhnout až na 50 procent uznatelných nákladů. Nejnižší míra podpory je v hlavním městě Budapešti a jeho okolí.
Maďarsko už podle oficiálního webu o investicích nechce být „montovnou“, ale spíše „pozoruhodným výrobním a inovačním centrem Evropy“. V lednu 2017 proto představilo plán na podporu výzkumu a vývoje. Její maximální míra je 25%, ale do projektu se musejí investovat 3 miliony eur a vytvořit pracovní místa pro 25 zaměstnanců, což stále odráží snahu o vytváření pracovních míst.
Polsko
Investiční pobídky v Polsku jsou součástí plánu, který funguje od roku 2011 a jeho platnost má skončit až v roce 2023. Na prvním místě je podpora automobilového průmyslu. Vláda nabízí pobídky ve dvou oblastech – za tvorbu nových pracovních míst a za investice. Podobně jako v Maďarsku se míra investičních pobídek určuje podle mapy.
Pro zahraniční firmy, které budou v zemi investovat, to pak může znamenat například i osvobození od daně z příjmu v regionech označených jako SEZ (speciální ekonomické zóny). V Polsku je jich 14 a jsou součástí programu k urychlení vývoje v nejchudších částech EU. Investor na nich může získat: ozvobození od daně z příjmu, plně připravenou plochu pro rozvoj za příznivou cenu, bezplatnou pomoc s formalitami, osvobození od daně z nemovitosti. Všechny podpůrné nástroje jsou k dispozici ve stejné podobě pro polské i zahraniční investory.
Příklad Estonska
Inspirací pro státy V4 se, stejně jako v mnoha dalších oblastech, může stát Estonsko. To sice nemá propracovaný systém investičních pobídek, ale lákadlem pro investory jsou vedle nulových daní na reinvestovaný zisk již čtyři svobodné obchodní zóny.
Zboží dovozené do zón pro pozdější reexport není předmětem DPH, spotřebních daní ani dovozních cel. Vedle toho mohou začínající podnikatelé získat dotace ve formě takzvaného „start-up grantu“ – 80 procent nákladů projektu a maximálně pět tisíc eur, respektive „rozvojového grantu“ – 50 procent nákladů projektu a maximálně 32 tisíc eur.
Investiční pobídky v kostce:
