Provozovatelka bistra ne zrovna chytře a zbytečně dotčeně zareaguje na facebookovém profilu oné foodblogerky. Přesně v duchu zlatých pravidel facebookové komunikace to vzápětí po zásluze schytá jak od foodblogerky, tak od jejích příznivců (bodejť ne, když dotčená reaguje na jejím profilu).
Výčet komentářů zahrnuje vcelku věcně rozpačité, pohoršené až znechucené reakce, obvyklou dávku facebookového pozérství uživatelů cool slov typu epic, include či gratulki až po různé přihřívání polívčiček a frustrované výlevy lidí setrvale očekávajících to nejhorší a radostně konstatujících, že se opět nemýlili.
Každá taková facebooková pseudocausa je nekonečným zdrojem pro studium modelových chyb při krizové komunikaci. Ano, jedna hloupá věta na sociálních sítích může poničit váš byznys a někdy bohužel i váš život. Příkladů by se dala najít celá řada.
Své o to ví třeba anglický biochemik a nositel Nobelovy ceny Tim Hunt, který nedávno prohlásil něco v tom smyslu, že společná práce žen a mužů v laboratoři vede k milostným románkům a škodí to vědě. Možná trapný vtip z jakési konference by asi vyšuměl do ztracena, kdyby ho jedna z účastnic pilně nesdílela na Twitteru. Následná vlna smrtelně vážné solidarity rozezlených vědkyň z celého světa Hunta smetla do předčasné penze a nic mu nepomohly ani celé tuny popela, které si udivený nobelista vzápětí nasypal na hlavu.
Fronta spravedlivých
Ale vraťme se k nedovařenému hovězímu. Ano, je to kruté, když vás po všech těch starostech, bezesných nocích, nervech z úvěrů, hygieniků a konkurence sestřelí jako pouťovou růži někdo, kdo se živí poflakováním po hospodách. A Facebook přitom vypadá na první pohled jako taková domácká pavlač, kde na sebe můžeme poštěkávat s pocitem, že to nedolehne ani na ulici. Omyl! Fronta lidí, odhodlaných vyřídit si s vámi domnělé i skutečné křivdy a připomenout vám i vaše nejstarší hříchy, narůstá s každým dalším neuváženým postem.
A dobrá rada pro takové situace? Jednak to jídlo udělejte vždycky pořádně, protože člověk nikdy neví. I v dnešním hyperkorektním dusnu se může najít zákazník, který chce za své peníze odpovídající servis a trochu uctivého poklonkování. A když už to na sociálních sítích za nějaké zaškobrtnutí přece jen schytáte i od všech těch, kteří na rozdíl od vás kůži na trhu nenabízejí, je dobré řídit se moudrým rčením našich babiček. Zlaté slovo, které zůstane v hubě.
Richard Guryča je novinář a fotograf. Píše o životním stylu, bydlení, kultuře a komunikaci. Pracoval mimo jiné v deníku Dnes, v České televizi či v časopise 100+1 zahraničních zajímavostí. Se Strategií spolupracuje od roku 2014.
| Chcete něco dodat? Souhlasíte, nebo jste proti? Reagujte prostřednictvím facebookových komentářů, které můžete psát přímo zde pod článkem. |
|---|
