Kryštof Mucha: Dvacet let ve varu

Začátky, jimiž současný výkonný ředitel MFF Karlovy Vary Kryštof Mucha prošel, by možná nenapadly ani toho nejlepšího scenáristu. Přijel do Varů jako student, klasický batůžkář, a atmosféra akce, která si teprve budovala svou pozici na trhu, jej naprosto nadchla. Záměrem bylo vytvořit z festivalu výjimečnou událost jak pro filmaře, tak širokou veřejnost. Jeho kamarád dostal několik měsíců nato nabídku zde pracovat a Mucha se připojil, že by taky rád pomohl – třeba jen nosit krabice s filmy.

Místo toho začal dělat asistenta v oddělení VIP quest, které mělo na starosti spolupráci se sponzory a dalšími hosty festivalu. „V té době se pracovalo v poměrně úzkém okruhu lidí, všichni jsme se postupně učili, jak festival dělat lépe a profesionálněji. Ale samozřejmě jsem netušil, jak se všechno vyvine,“ ohlíží se zpět Mucha.

Karlovarský festival nemá rozpočet jako velké festivaly v Berlíně nebo Cannes. Jeho výhody jsou jinde – neopakovatelná atmosféra a možnost jedinečných setkání, kdy se stírá odstup tvůrců od diváků. Kde jinde se může stát, že potkáte Woodyho Harrelsona, jak jezdí na kole nebo hraje šachy s lidmi na kolonádě? Díky tomu, že jsou filmové hvězdy na západě Čech spokojeny, šíří pak dobré jméno festivalu u svých kolegů, a akce si tak buduje renomé i jinde ve světě.

Festival nablízko

Jiřího Bartošku, osobnost a prezidenta festivalu, která už neodmyslitelně k akci od 90. let patří, mohl Mucha postupně doprovázet na různých jednáních. To byla samozřejmě velká škola. „Organizace se tehdy domlouvala bez mobilů, internetu a e-mailové komunikace. Měli jsme pouze pevné linky a fax,“ vzpomíná Mucha.

Společně s tím, jak se festival rozvíjel, bylo potřeba po čase změnit strukturu a náplň práce všech zúčastněných. Vznikla tak funkce výkonného ředitele, který spojuje jednotlivá oddělení festivalu. Jedním z hlavních cílů bylo vybudovat si a udržovat okruh hlavních finančních partnerů, díky nimž se bude moci každým rokem akce uskutečnit.

Kryštof Mucha stále hledá cesty, jak ještě více otevřít filmový festival v Karlových Varech. | Repro Strategie (Anna Vackova)

„Marketing festivalu se opírá o dlouhodobé portfolio komerčních partnerů, kteří nám pomáhají festival financovat a s ohledem na to mají svůj status – od generálního přes hlavní partnery, partnery, dodavatele služeb či oficiální oborové značky. Smlouvy se sponzory jsou zpravidla dlouhodobé,“ vysvětluje Mucha.

S většinou partnerů pojí festival opravdu dlouholeté vztahy. „Samozřejmě že i naši partneři hledají nové způsoby prezentace svého propojení s festivalem, takže se potkáváme právě nad novými koncepty prezentace a jejich aktivní účasti. Například v loňském roce, který byl jubilejním, a tedy trochu slavnostnějším, jsme hledali způsob, jak se více otevřít veřejnosti. Generální partner, skupina ČEZ, pro nás uspořádal velký zahajovací open air koncert kapely Lucie, který sledovalo podle odhadů několik desítek tisíc lidí,“ ukazuje příklad spolupráce se sponzory.

Vodafone pro jednotlivé ročníky festivalu připravuje svůj marketing zase podle toho, s jakými technologickými novinkami plánuje vstoupit na trh. Festival ale také některým zadavatelům cestu do světa filmu přímo otevřel. Například RWE byla nejdříve sponzorem festivalu, aby se později pustila také do přímé podpory českého filmu. A právě kombinace komunikačních, marketingových a organizačních aktivit je to, na čem odpovědnost výkonného šéfa festivalu stojí. Jedná se především o navazování a udržování kontaktů jak ve vztahu k zahraničí, tak k domácím partnerům.

Už několik let má proto Mucha určité termíny dopředu rezervované. V září je to filmový festival v Torontu, poté Los Angeles a v lednu Sundance. Posledně jmenovaná akce se pojetí českého festivalu blíží nejvíce. Stejně jako v Karlových Varech je tu vše podstatné soustředěno na relativně malém prostoru. Rozdíl je v tom, že do horského střediska u Salt Lake City jezdí zejména profesionálové z oboru, a nikoliv batůžkáři. Výkonný ředitel si ale nenechá ujít ani hlavní evropské filmové přehlídky, tedy Berlinale a Cannes.

Z(a)tracené kufry

Přestože se systém práce festivalového týmu rok od roku vylepšuje, je celkem přirozené, že někdy musí řešit situace, s nimiž dopředu příliš nepočítá. Třeba tehdy, když se Renée Zellwegerové na letišti Heathrow ztratily kufry a agent herečky chtěl, aby se tým festivalu vydal je na londýnské letiště hledat.

To nejdůležitější, co každoročně návštěvníky láká, je ale samozřejmě program festivalu. Programový a realizační tým, jehož je Mucha výkonným šéfem, přichází pravidelně s trochu pozměněným konceptem. V loňském roce to bylo třeba nové aranžmá slavnostního zahájení, které bylo otevřené veřejnosti. Dalším příkladem bylo promítání v nových prostorách Národního domu nebo rozjezd sekce První podání, do níž jsou ve spolupráci s European Film Promotion nominována díla talentovaných studentů a absolventů evropských filmových škol.

Letos se zase vyzkouší model „prodloužení“ festivalu o nedělní projekce vítězných snímků. Dlouhodobým trendem je rozšiřování industry programu zaměřeného na filmové profesionály. Jednou z klíčových aktivit je třeba pomoc mladým evropským tvůrcům prosadit se na filmovém trhu – už několik let k tomu slouží program Works in Progress, v jehož rámci získá vítězný projekt 100 tisíc eur.

Na hřiště

Kromě festivalu se Mucha věnuje filmové produkci. Společně s režisérem Davidem Ondříčkem produkoval jeho filmy Grandhotel a Ve stínu, za který získali Českého lva. Loni pak vstoupili do velké mezinárodní koprodukce snímku Anthropoid inspirovaného okolnostmi atentátu na Heydricha. Film, jehož premiéra letošní Vary zahájí, už má amerického distributora a současně se vedou další jednání, kde všude by mohl být uveden.

Zdrženlivěji Mucha hovoří o svých filmových rolích, přestože si zahrál nejen ve snímcích, které koprodukoval, ale také třeba v Hřebejkově Nestydovi a Zelenkově Ztraceni v Mnichově. „Hraní beru jako odreagování a možnost zkusit si zase něco trochu jiného. Díky několika rolím, které mám za sebou, vím, že je to těžké řemeslo, a mám k herectví respekt. Rád si zahraji v menších rolích ve filmech, které natáčejí moji kamarádi, ale profesionálně se mu věnovat nebudu,“ uzavírá rezolutně.

V poslední době se snaží Mucha vrátit ke sportu, který ho bavil už v mládí, když hrál vrcholově basketbal. Vedle fotbalu, tenisu a golfu je to především běhání. „To mě teď naplňuje nejvíce. Mám za sebou několik úspěšně zvládnutých půlmaratonů, tedy – doběhl jsem…,“ hovoří o svých posledních sportovních úspěších. Nejvíce času se ale snaží věnovat synům. Podle vlastních slov je typickým tátou, na kterého se děti po příjezdu z různých pracovních cest těší a skáčou mu kolem krku. Nejhezčí jsou pro něj chvíle, kdy s nimi vyrazí třeba jen na hřiště zahrát si fotbal.