Lenost, nebo nemoc? Prokrastinace pracovníků stojí české firmy desetitisíce

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Pixabay.com

Jako typická vlastnost je prokrastinace přisuzována studentům, častěji se s ní ale lze setkat v kancelářích. Podle průzkumu technologické společnosti truconneXion tráví Češi na internetu vyřizováním soukromých záležitostí téměř hodinu z pracovní doby. Kvůli poklesu produktivity práce to stojí průměrnou tuzemskou firmu přes 30 tisíc korun ročně za jednoho zaměstnance.

Průzkum společnosti, jejíž software analyzuje využívání počítačů v kancelářích, také poukazuje na to, že má stále více zaměstnavatelů zájem o kontrolu svých podřízených.

Monitoring zaměstnanců využívají čtyři firmy z pěti. Společnost rovněž uvádí, že téměř čtvrtina Čechů, kteří mají v zaměstnání přístup na internet, si pracovní dobu krátí návštěvou sociálních sítí.

„Například před Vánocemi odkrojují mimopracovní aktivity jednomu zaměstnanci z pracovní doby v průměru dokonce 92 minut denně. Pokud práci nedoženou později, připraví své chlebodárce skoro o čtyři dny práce,“ shrnul pro server BusinessInfo.cz Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion.

Jak ale naznačuje Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace, bylo by mylné zaměňovat prokrastinaci, jinak řečeno chorobné odkládání úkolů a povinností, za lenost či jistý druh odpočinku. „Při odpočívání získáváme novou energii. Při prokrastinaci ji naopak ztrácíme. Čím méně energie máme, tím větší je šance, že naše úkoly opět odložíme a znovu nic neuděláme,“ míní Ludwig.

Každý má přitom svůj vlastní způsob, jak prokrastinovat. Někdo třeba chodí až přehnaně často do kuchyně, jiný má potřebu začít organizovat někoho jiného, jen aby se nemusel zabývat svojí prací.

Nejčastěji se však s tímto trendem setkáme právě ve chvíli, kdy máme pracovat na počítači. Tehdy je velmi jednoduché dostat se k úplně jiné činnosti než k práci.