Majitelé kavárny Friends Coffee House: Ovoce naší práce budeme sbírat naplno až za dva tři roky

Kavárnu Friends Coffee House v centru Prahy otevřeli Mirek Šebesta a Tomáš Knapek 31. března 2010.

Kavárnu Friends Coffee House v centru Prahy otevřeli Mirek Šebesta a Tomáš Knapek 31. března 2010. Zdroj: E15 Anna Vackova

Tento víkend to budou přesně dva roky, kdy finančník Mirek Šebesta a marketér Tomáš Knapek otevřeli svou vysněnou kavárnu v centru Prahy. Od začátku se snažili vybudovat netradiční podnik. Nespokojili se jen s vlastní praženou kávou, domácími sendviči či dezerty. V kavárně pořádají výstavy, pronajímají zasedací místnost pro firemní mítinky, podporují pražskou organizaci Lata pro integraci problémové mládeže a pravidelně zvou krejčího z Hongkongu.

Díky členitému prostoru s několika místnostmi včetně zimní zahrady, jenž nabízí hostům dostatek soukromí, se Friends Coffee House stal vyhledávaným místem nejen pro odpočinek u šálku kávy, ale i pro pořádání obchodních schůzek, tiskových konferencí, speed datingu a dokonce i kurzů pletení. Přestože se majitelům podařilo získat solidní základnu pravidelných hostů, kvůli ekonomické krizi se jejich byznys plán zpomalil o zhruba dva roky.

* E15: Máte stále v plánu otevřít další provozovnu, o které jste mluvili při našem prvním rozhovoru?

Mirek Šebesta: Jako správní podnikatelé chceme samozřejmě růst. Druhá pobočka v našem konceptu je stále. Tato je pilotní, kde všechny věci testujeme, učíme se, co funguje a co ne. Plán byl, že ve třetím roce jejího provozu otevřeme další. Zpomalila nás však ekonomická krize. Například zde v ulici Palackého za dobu, kdy tu fungujeme, se vyměnilo osm devět provozoven – bylo vidět, že zákazníci přestali utrácet. Proto jsme si řekli, že budeme opatrnější a nejdříve důkladně vypilujeme toto místo. To, že tady pořád jsme, je důkazem, že se nám to do jisté míry daří. I když naše očekávání byla vyšší.

* E15: Jakou největší změnu jste za dva roky v podniku provedli?

Tomáš Knapek: Krom toho, že nám naše vlastní káva chutná a hodně jsme jí vypili a neustále ji vylepšujeme, o gastronomii jsme toho tolik na začátku nevěděli, to si musíme sebekriticky připustit. Proto jsme některé věci podcenili. První z investic šla do přední části kavárny s barem a pokladnou – aby zákazník na první pohled poznal, že jde o kavárnu, a nepletl si ji s bistrem či fastfoodem a aby se rychle zorientoval v nabídce. Na to jsme si najali profesionála na komunikaci produktů se zaměřením na design a interiér. Další investice směřovala do interiéru, například do posuvných dveří, které oddělují zadní salonek, kde se mohou klienti zavřít a mít soukromé sezení. Investovali jsme také do kompletního vybavení zasedací místnosti. Rovněž jsme hodně inovovali produkty – přidali jsme nové kávy s novými příchutěmi. Máme například mátové latté. Na zimu jsme začali dělat ovocné punče z borůvek či malin. Přidali jsme také nové sendviče. Je to kontinuální proces.

* E15: Dokázala by už nyní kavárna fungovat bez vašeho dozoru?

MŠ: Donedávna jsme ještě byli naplánovaní do směn či jako backup záloha, když přišlo více klientů. Dnes už na nás chod kavárny nestojí. Nicméně stále nás baví se občas zapojit. Selektivně jdeme a obsluhujeme. Hlavně proto, abychom mluvili s klienty a slyšeli jejich postřehy. Kromě tohoto feedbacku využíváme Facebook a také e-mailem nám přicházejí různé náměty.

* E15: Přítomnost na Facebooku vám pomohla při rozjezdu. Dokumentovali jste budování kavárny a získali řadu fanoušků ještě před jejím otevřením. Kolik jich máte nyní?

MŠ: Fanoušků máme zhruba 4400. Jejich počet průběžně roste. Facebook používáme především pro komunikaci doprovodných a kulturních akcí, které v kavárně pořádáme.

* E15: Co vám nejvíce vydělává? Káva, jídlo, nebo pronájem prostor pro různé akce?

TK: Největší podíl má prodej kávových produktů – především latté, kapučíno a espreso. Druhý největší podíl představuje prodej sendvičů a salátů. Akce kolem, jako je zasedačka, tiskové konference či rychlorande, jsou doplňky. MŠ: Ale důležité. Mít kavárnu je jedna věc, mít místo jako my, tedy s minimem výloh, které by přilákaly náhodné kolemjdoucí, je druhá. Musíme se opravdu snažit, aby sem lidé měli více důvodů chodit. Primární procento tržeb jsou kávové produkty, ale musíme mít přidružené aktivity, které nám přispívají do rozpočtu a zároveň oslovují větší procento lidí.

* E15: K jedné z nich patří i návštěva krejčího z Hongkongu, který zákazníkům ušije kvalitní oblek na míru za rozumnou cenu. Už se z ní stala tradice, zvete ho pravidelně dvakrát ročně. V dubnu přijede už počtvrté. Kdo si nechává obleky šít?

TK: Je to pestrá škála. Od manažerů a bankéřů, již potřebují tři obleky, přes ty, kteří vyžadují oděv na míru kvůli netradičním proporcím, až po mladé lidí, kteří oblek ještě nemají. Hodně lidí se vrací, chtějí mít druhý třetí oblek, protože jsou s ním spokojení. Řada jich přichází na základě referencí od svých známých.

* E15: Jakou kapacitu bude mít krejčí tentokrát?

MŠ: Od pátku 13. dubna do pondělí 16. dubna zvládne nabrat míry zhruba šedesátce lidí. Poprvé jsme mu domluvili angažmá na 17. dubna také v Bratislavě. Tak jsme zvědaví, jak bude spokojený.

* E15: Proč jste se rozhodli podporovat občanské sdružení Lata, které se stará o integraci problémové mládeže do společnosti?

MŠ: Myslíme si, že pomáhat dětem a mládeži je správné, jsou naše budoucnost. Propojili jsme se s Latou, neboť působí hlavně v Praze. Každá stokoruna, kterou jim pošleme, je využita pro konkrétní dítě. Jde tedy o průhlednou a cílenou podporu projektu, jenž má konkrétní dopad na lidi v místě, kde žijeme.

* E15: A jak vaše podpora vypadá konkrétně?

TK: Za prvé máme u pokladny jejich kasičku, do které mohou hosté přispívat. Za druhé děláme různé projekty – poslední byl v prosinci prodej hrníčků známých osobností, jeden věnoval třeba Václav Havel těsně před svou smrtí. Nyní připravujeme další. V červnu budou moci dobrovolníci z Laty a jejich svěřenci, s nimiž tráví volný čas, nabízet v kavárně k prodeji své výrobky, k nimž napíší, na jakou aktivitu hodlají utržené peníze použít. Kupec tak bude vědět, že jim přispěl třeba na návštěvu kina či projížď ku na lodičce.

* E15: Co byste poradili lidem, kteří by si chtěli otevřít kavárnu?

MŠ: Aby si to desetkrát promysleli, jestli je to opravdu to, co chtějí. Potom jako každému podnikateli, ať si zdvojnásobí náklady na rozjezd a dobu návratnosti oproti původním plánům. A obrní se velkou trpělivostí. Častokrát to vidíte po Praze – něco se otevře a za devět měsíců je to zavřené. Prostě lidi do toho jdou s malým nasazením a rezervami. Když něco budujete od nuly, stojí to více úsilí a peněz, než plánujete. A musíte mít rezervu, abyste vydrželi zavádění.

* E15: Vy už jste tuto fázi překonali?

TK: Myslím, že my jsme se za to období dostali. Po dvou letech můžeme konstatovat, že jsme se nějak zavedli, ale zatím to není tak, že bychom z kavárny bohatli. Jsme rádi, že se pokryje její provoz, lidí chodí víc a víc. Ale vnímáme to jako běh na dlouhou trať. Prostě budovat kavárnu v centru Prahy na místě, kde jsme my, je hodně o tradici a o zavedení do povědomí. Myslím, že ovoce naší práce budeme sbírat naplno až za dva tři roky.

Friends Coffee House

Kavárnu v centru Prahy otevřeli Mirek Šebesta a Tomáš Knapek 31. března 2010. Vlastnoručně praženou kávu si zde mohou hosté objednávat i přes internet či pomocí bezdrátového ovladače. Podnik těží vedle řady doprovodných aktivit také z výjimečných prostor v domě, kde žil František Palacký. Otevření další provozovny se majitelé kvůli ekonomické krizi rozhodli odložit o dva roky.