Slunce v neděli a miliardy
Doslova. Na miliardu dolarů mají přijít australskoamerického mediálního hrdinu (či vtělení ďáblovo, podle toho, co si o něm myslíte) účty za všechny právní služby spojené s hájením jeho News Corporation v souvislosti s aférou okolo odposlouchávání prominentních britských telefonů. Ale miliardy tečou i jiným směrem: když loni v létě Murdoch zavřel týdeník News of the World, utrácela vydavatelství konkurenčních nedělních titulů jako vzteklá, aby čtenáře NotW přetáhla. (Associated Newspapers, Express Newspapers a Trinity Mirror utratily 2,8 milionu liber. Moc to nezabralo: celkový prodej nedělníků klesl ze 4,5 na 3,2 milionu výtisků.) Když Murdoch naopak ohlásil, že na konci února představí nový titul, The Sun on Sunday, co udělali konkurenti? Ano, hádáte správně, začali pro změnu utrácet jako vzteklí. Marketing Week odhaduje, že poslední čtyři týdny před plánovaným spuštěním TSoS byly nejdražší v historii příslušné reklamní branže (ačkoli konkrétní čísla neuvádí).
Čtěte také: Jan Sedlák: Co to znamená, že Apple vyplatí dividendy
Hlupák váhá?
Ne, proboha, nic o Oldovi Říhovi. To Apple, firma jinak liknavostí neproslulá, zaspala v Číně. Ačkoli v říši středu vydělává plnou osminu svých tržeb, má v kontinentální Číně (mimo Tchaj-wan a Hongkong) jen pět obchodů z celkového globálního počtu tří set. Není divu, že na trhu se smartphony měla na konci loňského roku podíl pouze 7,5 procenta ve srovnání s 10,4 procenty na konci třetího čtvrtletí. Apple má smlouvu pouze s operátorem China Unicom, jenž slouží zhruba desetině čínských uživatelů mobilních sítí; státní gigant China Mobile a jeho 120 milionů paušálů naopak ignoruje. „Možná by pomohlo distribuovat chytřeji,“ radí Applu docela vážně americká internetová publikace Slate Magazine. (Scanner si tam asi zažádá o místo analytika.)
Američané jsou hloupí?
Tvrdí to renomovaný týdeník Time; ne snad přímo, ale z jeho redakční politiky to plyne zcela nepochybně. Time vychází ve čtyřech mutacích, pro Evropu, Ameriku, Asii a Jihovýchodní Asii. První únorové číslo přineslo všem Neameričanům na titulní straně zasmušilou tvář italského premiéra Maria Montiho a titulek „Dokáže tenhle muž zachránit Evropu?“. Američané dostali na obálce dva pejsky a článek o přátelství mezi zvířaty. Totéž se stalo loni v prosinci: Evropané, Asiaté a Jihovýchodní Asiaté spatřili na titulní straně fotku mladého ozbrojeného muže na pozadí válečných trosek s titulkem „Znovu revoluce“. Američané se namísto toho dočetli o tom, čím jim prospívá úzkost. To se bude hodit, soudí Scanner, protože úzko by jim z toho být mělo.
Špioni
Chcete vědět, které velké zpravodajské internetové servery vám nasazují do počítače fízly - pardon, cookies - za účelem sledování, kam se na netu vrtnete? Americký Pew Research Center se vrtal v míře přesnosti cílení reklamy na těch největších a vyšlo mu následující: na stránkách titulů Time, Newsweek, The Economist, The Atlantic, LA Times a Washington Post je reklama cílená minimálně; na Fox News, CBS, MSNBC a USA Today již více, zatímco CNN, New York Times a Yahoo! cílí reklamu nejúčinněji. Takže pokud nechcete, aby o vás posledně jmenovaní věděli, že chodíte na Latexundbizar.com, čtěte si je v internetové kavárně.
Věk senzací
Profesionální basketbalová soutěž NBA zírá s povislou čelistí na jistého Jeremyho Lina, Američana čínského původu, jenž hraje velmi dobře za New York Knicks, ačkoli o něm ještě loni nikdo nevěděl. I stalo se, že Lin je úplně všudypřítomný, jako by Američané nechtěli už nikdy mluvit o ničem jiném. Je tím, čemu se říká senzace. Toma Sullivana z Advertising Age to pohnulo k tvrzení, že jsme se posunuli z věku hvězd do věku senzací. „Hvězda má za sebou stovky a tisíce zápasů, ruce ověšené prsteny šampionů,“ napsal. „Senzace nic takového nemusí, stačí jí deset dobrých zápasů v řadě.“ Z patnácti minut slávy je patnáct vteřin. Neveselé, ale dobré čtení.
Soumrak titánů?
Kdosi v Anglii zjistil, že teenageři „jsou znuděni“ sociálními sítěmi, a dovozuje z toho, že hysterie okolo fejsbuku a tvytru pomalu končí. Možná to nesouvisí, ale týž týden přišly obě firmy se strategií zaměřenou na podnikatele. Twitter otevře „samoobslužnou“ reklamní platformu deseti tisícům malých amerických a britských firem za výhodné ceny, čímž hodlá v budoucnosti vydělávat. Facebook zase chce spustit beta verzi „timelajn“ určených zvlášť pro brandingové účely. O detailech obou plánů se jistě brzy dozvíme vše, obává se Scanner.
Nemožní Arabi
Vláda Spojených arabských emirátů si drsně došlápla na Coca-Cola Company a PepsiCo. Obě firmy prodávaly svou hnědou limonádu v plechovkách o objemu 355 ml. Po Novém roce ale přišly obě se stejným tahem: jejich plechovky se smrskly na 300 ml a zmizely z nich cenovky. „To je nepřijatelné,“ řekla vláda a nařídila oběma limonádovým obrům všechny podvodně malé plechovky stáhnout. To máte z toho, vy nemožní Arabi, že nemáte volby a politické strany, které by mohly takové korporace financovat; šéfové vaší ohyzdné autokracie pak beztrestně mohou každou takovou firmu přinutit, aby se chovala slušně. Jak pak chcete nějaký pokrok?
Autor je publicista
