Na jedno do Maďarska

V letním parném dni jen málokterý Čech odolá pokušení osvěžit se pivem.

V letním parném dni jen málokterý Čech odolá pokušení osvěžit se pivem. Zdroj: Profimedia

V letním parném dni jen málokterý Čech odolá pokušení osvěžit se pořádným přihnutím z oroseného půllitru naplněného čerstvě vychlazenou plzničkou. Těžce se odmítá i dámám, které sice mohou být velkými milovnicemi napěněného moku, ale vždy se snaží alespoň do poslední chvíle zachovat určité dekorum. Vůbec kvůli tomu nemusíte zůstávat o letních prázdninách v české kotlině, tradiční české pivo se čepuje ve velkém i za humny.

Tak například v Maďarsku. Procházka po prosluněné Budapešti, v jejíchž ulicích přesahuje teplota 35 stupňů a nebe nekazí jediný mráček, není o české značky nouze. Cedulemi, slunečníky, ubrusy a podtácky známých brandů českých pivovarů se to v místních restauracích jen hemží. Tu je možné objednat si zmiňovanou Plzeň, tamhle Velkopopovického Kozla a jinde Radegasta nebo Krušovice. Co by kamenem dohodil od královského paláce na hradním vrchu Várhegy se na kolemjdoucí z plakátů lákajících k posezení na zahrádce usmívá český spisovatel Bohumil Hrabal, tvář Postřižinského piva, které se vyrábí v Nymburku.

Podobná situace je na sousedním Slovensku a je úplně jedno, zda se zrovna nacházíte v centru Bratislavy, rozhlížíte se po okolí od 200 metrů vysoké televizní věže Kamzík, která ční nad hlavním městem, šplháte na Lomnický štít nebo obědváte ve východoslovenských Košicích. Ochotně tu načepují dokonce i desítku z obnoveného Únětického pivovaru, který se nachází nedaleko Prahy.

Našinci srdíčko plesá, ale zároveň pociťuje jisté zklamání. Nepřijel sem ochutnávat české pivo, které důvěrně zná a vždy se k němu rád vrací. Přijel sem za poznáním a srovnáním. A to se mu bohužel vzhledem ke všudypřítomným českým brandům příliš nedaří. Maďarské i slovenské pivovary by měly přidat.