Nová Popelka už nepřijde, smiřme se s tím. Ani celá řada pokusů o analýzu jejího výjimečného úspěchu nepřinesla recept na jeho zopakování. Ale stejně za to může hlavně ten sníh. Nebo spíš jeho obvykle marné očekávání v době svátků. Ve vánočních pohádkách prostě sníh funguje, těžko říct proč, ale zasněžená pohádková krajina nás zřejmě naplňuje uspokojivým pocitem, že je dobře, že zrovna v tu chvíli sedíme u televize a koukáme na pohádku. Nebo je to nesmysl? Nevím, ale i otec a syn Svěrákovi, renomovaní vlastníci klíče k tajemství úspěchu u českého diváka, ten sníh do Tří bratrů nakonec nasypali.
K výjimečnosti Tří oříšků pro Popelku však podle mě přispívají ještě kostýmy, především neuvěřitelně složitě konstruované klobouky dvou hlavních záporných herdekbab. Hlavně díky velkolepým kloboukům se macecha s Dorou staly ikonickými postavami, které se člověku při zmínce o Popelce vybaví snad ještě rychleji než Libuška v kapuci. A jaké z toho plyne poučení pro marketingové mágy? Držte se známých příběhů a hezky je oblečte. Tenhle blog nemá za cíl někoho poučovat, zvažování míry experimentování ale za úvahu stojí, protože receptem na úspěch čehokoli vánočního je sázka na jistotu. Takže sníh rozhodně, a pokud odletuje od koňských kopyt, je to ještě lepší. Svěrákům pak funguje i to, když ve sněhu cválá kráva.
Vsázet se dá paradoxně i na peklo, ale to už vyžaduje trochu obezřetnosti, nepřehnat to s pitvořením a zdržovat se hlavně na zemi. A i tady občas nějaký sníh. Oči dětí naopak spolehlivě obrátí v sloup a tudíž i od obrazovek veškeré elektronické mátohy, poloprůhledné vznášející se víly, pateticky deklamující zlá královna se vzhledem dominy a laciné triky s dýmovnicemi a prskavkami.
Tablet s oblíbeným youtuberem zapínají děti i v okamžiku, kdy ani po dvaceti minutách sledování pohádky nevědí, komu by vlastně měly držet palce. Očividný trend huhlajících necharismatických nerdů v rolích dobyvatelů srdcí princezen a půlek království je vzhledem k realitě možná pochopitelný, ale ve vánočních pohádkách prostě nefunguje. Do horoucích pekel tak s Dorotou Máchalovou nakonec směřují i rodiče se svým lpěním na tradičním konceptu českých Vánoc, jehož nedílnou součástí je televizní pohádková kulisa. Ale možná je ten dětský útěk k youtuberům přece jen lepší než přijetí poselství, že ke štěstí nějakou shodou náhod nakonec přijde i zachmuřený neambiciózní introvert, kterému jsou láska princezny i královský titul tak trochu šumafuk.
Richard Guryča je novinář a fotograf. Píše o životním stylu, bydlení, kultuře a komunikaci. Pracoval mimo jiné v deníku Dnes, v České televizi či v časopise 100+1 zahraničních zajímavostí. Se Strategií spolupracuje od roku 2014.
| Chcete něco dodat? Souhlasíte, nebo jste proti? Reagujte prostřednictvím facebookových komentářů, které můžete psát přímo zde pod článkem. |
|---|
