Spotřebitelské soutěže jsou oblíbeným marketingovým nástrojem. Zároveň bohužel platí, že český právní řád k nim není příliš přívětivý. Dle loterijního zákona jde o zakázanou spotřebitelskou loterii tehdy, je-li výherce určován slosováním či jiným náhodným výběrem a zároveň je podmínkou účasti v soutěži zakoupení určitých výrobků či služeb nebo účast na reklamní akci provozovatele či jiné osoby. Spotřebitelské soutěže o peněžité a podobné ceny jsou zakázány zcela, u nepeněžitých cen nesmí jejich hodnota v jednom kalendářním roce u jednoho provozovatele přesáhnout celkem 200 000 korun a ve vztahu ke každé jednotlivé výhře 20 000 korun.
Je však několik možností, jak se zákazu spotřebitelských loterií vyhnout. V první řadě lze provozovat spotřebitelské loterie o nepeněžité ceny v zákonem povolené výši. Pořádání takových loterií však vyžaduje oznámení místně příslušnému finančnímu úřadu.
Výhra je jen náhoda
Další možností je vyloučení náhodného prvku. Typicky tyto soutěže spočívají v tom, že vyhraje ten, kdo nejlépe odpoví na soutěžní otázku („Kolik zátek od piva se vejde do kufru automobilu?“) či splní nějaký úkol (vyřeší hádanku, dostaví se na určité místo atd.). Objevují se však i názory, že je-li soutěžní otázka vymezena tak, že nalezení odpovědi racionální úvahou je v podstatě vyloučeno, je i takto postavená soutěž založena na náhodě, a mohlo by tedy jít o zakázanou spotřebitelskou loterii.
Sporné jsou z tohoto pohledu také soutěže typu „Kdo se dovolá na určené číslo jako 13. v pořadí, obdrží zájezd“, neboť i zde je prvek náhody poměrně silný. Oproti tomu jsou zřejmě relativně bezpečné soutěže typu „kolo štěstí“, kde sice vyhrává každý, ale výše výhry závisí na náhodě. Tento typ soutěží je navíc úspěšně „otestován“ praxí – jsou provozovány již mnoho let, aniž by proti nim bylo ze strany příslušných státních orgánů zasahováno. K minimalizaci rizika lze však doporučit, aby mezi výší jednotlivých výher nebyly zásadní rozdíly.
Oblíbené jsou také soutěže, kde není podmínkou účasti zakoupení žádného výrobku ani služby. Zde je však třeba upozornit na to, že o spotřebitelskou soutěž jde i tam, kde je podmínkou pro účast v soutěži účast na reklamní akci provozovatele, přičemž reklamní akcí je nepochybně právě sama soutěž. Proto pouhá skutečnost, že podmínkou účasti v soutěži není zakoupení žádného výrobku ani služby, zřejmě nepostačuje k vyloučení rizika, že jde o zakázanou spotřebitelskou loterii. Pokud by však soutěž nebyla spjata s propagací konkrétního produktu, služby či značky, o zakázanou spotřebitelskou soutěž by nešlo, marketingový přínos takové soutěže by však zřejmě byl poměrně nízký.
