Pavel Makovský: Studovat MBA má smysl, ale je třeba pečlivě vybírat

Pavel Makovský

Pavel Makovský Zdroj: E15

V Česku je nyní zhruba přes 50 škol, které nabízejí studium MBA. Ne všechny však mají stejnou kvalitu a úroveň, a zájemci o titul MBA by proto měli dobře zvažovat, kterou vybrat, říká zakladatel a partnere LIGS University Pavel Makovský.

E15: Během krize se propouštělo i na úrovních vyššího a středního managementu. Jakou máte zpětnou vazbu od svých absolventů, pomůže jim titul MBA i v takovém případě?

S absolventy se běžně setkáváme i po skončení jejich studia, v pravidelných intervalech v rámci vyhodnocování přínosnosti studia pro jejich kariéru. Bavíme se o tom, jaký kariérní posun u nich nastal, jak jim absolvování programu pomohlo. Vyplývá z toho, že absolventi jsou buď na vyšších pozicích, nebo že získali zajímavou pracovní příležitost v jiné firmě. Významné procento z nich dokonce samo ze zaměstnání odešlo.

Manažeři přišli na to, že by práci chtěli dělat jinak a že v jiných firmách to lze. Obecně jim tedy absolvování programu v kariéře pomohlo, i když samozřejmě nelze říci, že pouze titul či jakékoliv vzdělání automaticky vede k posunu na kariérním žebříčku. Máme i různé zajímavé zkušenosti, například jedné z našich absolventek poté, co odjela do San José, uznali naše vzdělání a naopak neuznali studium na VŠE.

E15: K uznávání manažerských titulů – v Česku není MBA jako magisterský stupeň uznáván. Změní se to někdy? Komplikuje to vašim absolventům život?

V USA je titul MBA magisterský stupeň vzdělání. Existuje tam i postgraduální studium Executive MBA. V Česku se málo rozlišuje, že tzv. exekutivní MBA je čistě manažerské vzdělávání pro manažery, kteří mají už nějakou praktickou manažerskou zkušenost, mohou si ji předávat a tedy přínos je především v praktičnosti programu. Těmto lidem je z 99 procent jedno, zda je program uznán jako vysoká škola či nikoli, jde jim hlavně o osobní rozvoj.

Studenti, kteří u nás studují program Interactive Online MBA, dostávají americký vysokoškolský diplom. Upozorňujeme je však, že tento diplom není v Česku na základě vysokoškolského zákona uznáván jako alikvóta tuzemského vzdělání. Špatné je, že ne všechny školy to transparentně sdělují, takže studenti si mohou myslet, že studují MBA školu, kterou jim pak úřady uznají jako rovnocennou vysokoškolskému vzdělání v Česku. Proto pomáháme rozvíjet Asociaci institucí manažerského vzdělávání (AIMV), aby zájemci měli jasno v tom, jaký je standard na trhu, jaké jsou možnosti a existující programy, že jsou školy, které vydávají zahraniční diplomy či mají kvalitní akreditaci – takových programů je zhruba 110 u třiadvaceti škol – a že jsou i takové školy, které nic takového nemají, kterých je minimálně dalších dvacet až třicet.

E15: Mělo by pro školy vašeho typu smysl, aby byly v Česku akreditované?

Pro exekutivní manažerské programy je klíčové, aby byli tutoři kvalitní odborníci a manažeři a z praxe, nikoli aby školy měly stanovené počty akademiků s danými počty odučených hodin. Ani ze své praxe neznám moc lidí, kteří by byli úspěšnými profesory či docenty a zároveň úspěšnými manažery. Nemyslím si, že program MBA by měli učit stejní lidé, kteří působí na běžných vysokých školách. Kde by pak byl přesah do praxe? Některé školy mají opravdu stejné týmy lidí a praxi dohánějí několika workshopy s manažery, podle mě ale tudy cesta nevede. Náš přístup je jiný. My klademe důraz na interakci ve skupině, na případové studie v týmech, na praktické využití programu, ne na biflování pouček a definic.

E15: Jsou školy poskytující manažerské vzdělávání v Česku nějak regulované?

Některé školy uvádějí ve svých prezentacích, že mají akreditaci MBA studia od ministerstva školství nebo ministerstva vnitra. To prostě není pravda. Ano, ony mohou mít akreditaci, ale třeba na rekvalifikační kursy či pro vzdělávání úředníků. Vysokoškolský zákon MBA programy nezná, nemá je tedy kdo regulovat. Na AIMV (www.aimv.cz) se obrací řada zájemců či studentů s dotazy, jak je která škola kvalitní. My chápeme MBA jako zahraniční titul, takže diplom by podle nás měla vydávat buď zahraniční univerzita, nebo má mít škola kvalitní zahraniční akreditaci business programu.

V Česku je nyní kolem 45 – 50 škol, nové vznikají jako houby po dešti, často mají okopírované programy třeba i od nás. To mě sice může těšit, ale pověst MBA to jen kazí. Třeba naše škola procházela velmi náročným akreditačním procesem a neustále na sobě a na zvyšování kvality pracuje. Hlásí se někdy i studenti méně kvalitních škol, kteří by k nám chtěli přejít. My, i kdybychom chtěli, tak nemůžeme uznat jejich absolvované předměty, protože kvalita jejich prací je zcela jinde. Co také chcete od prací v rozsahu 5-10 stran.

U nás jsou studenti, kteří program Interactive Online MBA nedokončí, protože je pro ně těžký. Je zakončen náročným testem, kterým neprojde tak 20 až 25 procent studentů. A to je dobře, neboť není přece účelem vydávat diplomy a tituly všem, ne všichni zkrátka na absolvování náročného programu mají. Naštěstí se mění i vnímání personalistů při přijímání nových pracovníků, kteří se již ptají, odkud kdo manažerský titul má. A rozlišují „školy“, kde je titul velmi jednoduché získat od těch, které jsou náročné.

Krátce o LIGS University
LIGS University (www.ligsuniversity.cz) je tradičním poskytovatelem praktických manažerských programů v České republice a jako první v ČR a SR začala poskytovat moderní Interactive Online programy. Cílem a posláním LIGS University je přinášet kvalitní manažerské vzdělávací programy BBA, MBA, MPA, MSc, DBA a PhD v českém, slovenském, ruském a anglickém jazyce nebo v kombinaci těchto jazyků založené na moderních a efektivních principech a postupech, jež lze bezprostředně uplatnit v každodenním manažerském pracovním životě.

E15: Lze kvalitu školy poznat podle ceny programů?

Nelze dát rovnítko mezi to, že nejlevnější programy jsou ty nejméně kvalitní. Třeba interaktivní online programy nemusejí být drahé. Neboť na příkladu LIGS University, která je jednou z největších škol v ČR platí, že se snažíme nabízet kvalitní a cenově přístupné programy. Velmi často si programy platí přímo studenti sami a podíl firem, které na MBA přispívají, se každoročně snižuje a my chceme umožnit všem, kteří se chtějí vzdělávat a zlepšovat, studovat za přijatelnou cenu a být jim oporou pro jejich rozvoj a lepší budoucnost.

E15: Jací lidé se na programy MBA hlásí?

Na exekutivní programy nejčastěji majitelé firem, vyšší či nejvyšší management, lidé, kteří jsou pět až sedm let na manažerských postech. Velmi často studují proto, že se chtějí dále rozvíjet, že jsou tolik zahlceni vlastní operativou, že se na ni chtějí podívat z odstupu, vidět nové trendy a přístupy. Chtějí si vyměňovat zkušenosti a poznávat jak podobné situace řeší manažeři v jiných firmách a v jiných odvětvích. Na interaktivní online programy většinou jde o zájemce z řad středního managementu a výše, kteří si doplňují znalosti a vědomosti a mají kratší manažerskou či pracovní zkušenost.

Co se týče odvětví, ze kterých studenti přicházejí, je to všehochuť, nic nepřevažuje. Máme v zásadě stejný podíl lidí z obchodu, ze státní správy, z technických oborů, finančně - controllingových oblastí apod. Co se týče regionů, převažuje Praha a střední Čechy a dále větší města, ale pak už je to vyrovnané. Národnostně je největší podíl Čechů a Slováků (cca dvě třetiny), nicméně díky tomu, že poskytujeme programy kromě českého a slovenského jazyka také v angličtině a v ruštině nebo v jejich kombinacích, máme studenty z celého světa, např. z Jižní Afriky, Asie, Brazílie, Indie a dalších zemí.

E15: Jaký bude podle vás trend MBA v Česku?

Pavel Makovský
PhDr. Pavel Makovský, Ph.D., MBA, je zakladatelem a managing partnerem LIGS University, kde od roku 2005 připravoval zavedení praktických manažerských programů MBA a dalších, které byly spuštěny od roku 2006. Většinu svého profesního života se pohyboval v oblasti vzdělávání, personalistice, komunikace a obchodu.
Od roku 1997 - 2000 pracoval v Investiční a poštovní bance (následně ČSOB), kde byl mj. odpovědný za vedení segmentu fyzických osob, přípravu nabídek pro tento segment a segmentový marketing. Podílel se na realizaci marketingových kampaní, například uvedení na trh nových bankovních produktů.
Od roku 2001 do roku 2006 působil s roční výjimkou v eBance. Zde měl na starosti nejdříve vedení obchodního týmu, zavedení systému obsluhy významných klientů a posléze se stal ředitelem komunikace a tiskovým mluvčím. Po svém návratu do eBanky v roce 2005 působil jako náměstek ředitele divize HR.
V roce 2004 - 2005 působil jako náměstek ředitele Správy Pražského hradu pro oblast obchodu, turistického ruchu a kultury. Byl také odpovědný za marketingovou podporu aktivit Správy Pražského hradu.
Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze, obor Andragogika a Personální řízení a Univerzitu Jana Amose Komenského v Praze.