Pokles pracovní inzerce NÚOV přičítá zhoršené situaci na trhu práce. Zájem inzerentů se totiž podle jeho dlouhodobých pozorování vrátil na úroveň roku 2005. „V období krize zaměstnavatelé přestali vytvářet nová pracovní místa, což mělo za následek, že výrazně klesla poptávka po pracovní síle,“ konstatuje autorka analýzy Pavlína Šťastnová. Tento stav se podle ní projevil i na inzertní nabídce zaměstnání, která tak odrážela situaci na trhu práce.
V průběhu posledních let přitom podle analýzy došlo k výraznému přesunu pracovní inzerce ze stránek tisku na internet. Zatímco v roce 2005 bylo v denním tisku uveřejněno 74 procent všech inzerátů, v roce 2007 už to bylo jenom 60 procent. V roce 2010 pak bylo v denním tisku otištěno pouze 40 procent všech inzerátů. Na internetu jich bylo celých 60 procent. „Jak je z údajů zřejmé, internet se těší stále větší oblibě. Podíl inzerce v denním tisku během pěti let poklesl o 34 procentních bodů,“ okomentovala to Pavlína Šťastnová.
Inzerce v tisku a na webu se liší co do hledaných profesí i požadavků na kvalifikaci
Inzerce na webu a v tisku se od sebe ve své struktuře odlišuje. Dokazuje to fakt, že v inzerci na internetu byli mnohem častěji hledáni pracovníci s vyšší kvalifikací, na které jsou současně kladeny vyšší nároky. Tato orientace na vyšší a středně kvalifikované profese měla pak za následek, že v inzerátech na internetu byla například mnohem častěji požadována práce s PC, jazyková vybavenost, výše vzdělání či odborná praxe.
Inzertní nabídka zaměstnání v denním tisku na rozdíl od inzerce na internetu pokrývá široké spektrum profesí. Podobně jako u internetu se zde sice zvýšily požadavky firem na kvalifikaci zaměstnanců, oproti nabídce na webu jich však uvádějí méně. Na stránkách deníků přitom zaměstnavatelé hledali nejčastěji kuchaře a číšníky, obchodní zástupce a pojišťovací agenty a vedoucí útvarů a ředitele.
Pět nejhledanějších pozic v denním tisku
| Podíl na celkovém počtu inzerátů (v procentech) | Podíl z celkového počtu profesí (v procentech) | |
|---|---|---|
| Kuchaři, číšníci | 10,1 | 10,2 |
| Obchodní zástupci, pojišťovací agenti | 7,7 | 7,8 |
| Vedoucí útvarů, ředitelé | 5,9 | 5,9 |
| Technici v „technických“ oborech | 5,8 | 5,9 |
| Řidiči automobilů | 5,5 | 5,5 |
Současně s tím, jak se snížila pracovní nabídka, zvýšily se v inzerátech požadavky na kvalifikaci uchazečů o zaměstnání. To se týkalo například požadavků na vzdělání. „Dá se říci, že v roce 2007 zaměstnavatelé neuváděli nároky na stupeň vzdělání v takové míře jako dříve, aby neodradili případné zájemce, kteří by deklarovaným požadavkům nevyhověli,“ uvádí Šťastnová.
Pět nejhledanějších pozic na internetu
| Podíl na celkovém počtu inzerátů (v procentech) | Podíl z celkového počtu profesí (v procentech) | |
|---|---|---|
| Vedoucí útvarů, ředitelé | 18,5 | 18,7 |
| Programátoři | 11,3 | 11,4 |
| Obchodní zástupci, pojišťovací agenti | 10,9 | 11,0 |
| Techničtí inženýři (stavební, elektro apod.) | 9,7 | 9,8 |
| Finanční experti, personalisté, reklama, marketing | 7,5 | 7,6 |
V roce 2010 již tak výrazná poptávka po pracovní síle nebyla a zaměstnavatelé začali do inzerátů požadavky vracet, a to hlavně v tištěné inzerci. Na internetu bylo nejžádanější minimálně maturitní vzdělání a následoval požadavek na vysokoškolské vzdělání. V denním tisku bylo nejžádanější vyučení, přičemž následoval požadavek na středoškolské maturitní vzdělání.
Kromě úrovně dosaženého vzdělání se změna v nárocích zaměstnavatelů ještě výrazně projevila u požadavku na praxi, a to především v inzerci na internetu. V denním tisku naopak tento požadavek i nadále klesal. Podobný trend je možné vypozorovat u jazykové vybavenosti, kdy v inzerci v denním tisku požadavky v roce 2010 výrazně poklesly, avšak na internetu vzrostly.
