„Česko se řadí k zemím, ve kterých je rozdíl mezi náklady na propuštění zaměstnance s delší praxí a méně zkušeného pracovníka jen velmi malý,“ uvedl Jan Procházka, advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal. České firmy se tak mohou se svými klíčovými kádry rozloučit podstatně levněji než například v sousedním Slovensku či Polsku.
„České pracovní právo věrnost zaměstnanců příliš nepodporuje. U dlouhodobých zaměstnanců není rozvázání pracovního poměru v Česku tak nákladné, zaměstnanec po dvou letech stojí stejně jako po 15,“ dodává expert PwC na lidské zdroje Daniel Soukup.
Domácí realita trhu práce nahrává spíše fluktuantům. „V případě krátkodobých zaměstnanců je ve srovnání s Evropou jejich propouštění relativně dražší,“ vysvětluje David Petrů z personální agentury Hill International. Podle studie Deloitte je dokonce postavení zaměstnanců s kratší profesní historií z hlediska nákladů na propuštění srovnatelné se zeměmi, jako je Ázerbájdžán, výpověď zároveň vyjde firmu v takovém případě podstatně dráže než třeba v Řecku či Portugalsku.
České firmy se mohou se svými klíčovými kádry rozloučit podstatně levněji než například v sousedním Slovensku či Polsku
Firemní kapacity a lídři mají nicméně výhodu, pokud se jedná o jejich propuštění bez toho, aby existovaly zákonné důvody pro jejich vyhazov. „V tomto případě se otevírá prostor pro vyjednávání o výši odstupného výměnou za dohodu o ukončení pracovního poměru, ze kterého zpravidla odchází jako vítězové vedoucí zaměstnanci na rozdíl od těch na nižších pozicích,“ zdůrazňuje advokát KPMG Legal Martin Hrdlík.
