České PR je v Evropě srovnatelné snad jen s Chorvatskem, Slovinskem a Rumunskem. Důraz na PR se v poslední době zvyšuje zejména v severských zemích, což se rovněž promítá do rozpočtů na komunikaci jednotlivých států. Nejvíce se tyto peníze podle evropských manažerů navyšují v Norsku a Dánsku, nejméně naopak v Rumunsku, Itálii, Chorvatsku, Anglii a právě v Česku.
Náš trh roste
„PR trh loni podle studie ICCO Global Report celkově rostl o osm procent. Tento trend ovlivňují nejen ekonomické důvody, ale také vyzrálost jednotlivých lokálních trhů a komunikační strategie místních agentur,“ komentuje výsledky Stuart Smith, ředitel Ogilvy PR EAME.
K zemím, které využívají pro řízení firem PR nejčastěji, patří vedle Skandinávie zejména Německo, Rakousko, Švýcarsko a další západoevropské státy. „V dalších třech až pěti letech očekávám, že v Česku bude PR trh růst. Tento vývoj však závisí na tom, jak se lidem z branže podaří všechny přesvědčit o tom, že PR je dobrou investicí, která se firmám vrátí,“ uvedl Smith.
Komunikujeme mezinárodně
Přestože naše země zatím nepatří mezi státy, kde by zadavatelé PR příliš protežovali, vedeme si celkem slušně v četnosti mezinárodní komunikace: s manažery z více než 20 zemí je v kontaktu přes 15 procent našich řídících pracovníků, což je pro srovnání podobné jako ve Slovinsku, ale současně i o téměř deset procent více než třeba v Chorvatsku. O tom, že taková podoba komunikace bude v dalších třech letech ještě důležitější, je přesvědčeno přes 70 procent respondentů. Pro další období bude hrát největší roli úzká vazba mezi podnikatelskou strategií jednotlivých firem a využitím správných forem komunikace. Hned na druhém místě je pak posílení významu digitálních médií. Nejvíce se do toho promítá užívání sociálních sítí, online videí a mobilních aplikací, které následují mikroblogy, kam se třeba řadí i služba Twitter, sdílení elektronických fotografií a klasické webové blogy.
Krizové PR se drží tradice
V případě krizového PR stále zůstávají nejdůležitějšími nástroje media relations, osobní komunikace s klíčovými lidmi a úloha vlastních webových stránek či intranetu. Teprve za nimi stojí Facebook, Twitter nebo blogy.
„Dopad kvalitní komunikační strategie na tradiční média je pro řešení krizové komunikace stále tím hlavním, co o jejím výsledku rozhoduje,“ vysvětluje Stuart Smith.
Průzkumu European Communication Monitor se zúčastnilo přes 2700 manažerů ze 40 zemí, kteří z 80 procent zastupovali zadavatele a z 20 procent agentury. Ze střední a východní Evropy bylo z agentur okolo 15 procent.
