Srážková daň a podnikání

Těsně před koncem roku 2011 schválil Parlament ČR zákon o zřízení jednoho inkasního místa a spolu s ním změny v řadě dalších zákonů upravujících daně, sociální a zdravotní pojištění. To vše dohromady nazvala současná vláda daňovou reformou; schválena byla s účinností od 1. ledna 2015. V rámci škály změn, jdoucích od radikálních – jako je sloučení výběru míst daní, sociálního a zdravotního pojištění do jednoho společného místa nebo nahrazení sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem daní z odvodu mezd – k méně významným změnám, obsahuje reforma i moment, který zdánlivě nezapadá do koncepce reformy. Tímto momentem je zrušení osvobození fyzických osob od srážkové daně na výplatu zisků a dividend.

Zdanění zisků vyplácených kapitálovými společnostmi společníkům a akcionářům je poměrně obvyklým způsobem zdanění. Když nahlédneme k sousedům či do tradičních západních ekonomik, zjistíme, že jen málo států ke zdanění nepřistupuje (výjimkou je Slovensko, ale i to chystá změny od roku 2014). Existují samozřejmě argumenty o „nemorálnosti“ zdanění distribuce zisků, které již jednou společnosti zdanily, a to daní z příjmů uvalenou na právnické osoby. Ale argumentovat morálností a solidaritou v oblasti daní je obecně tancem na velmi tenkém ledě.

Zrušení srážkové daně může podpořit zájem o investice v Česku, ale na druhé straně se stát vzdává devíti miliard rozpočtových příjmů. Rezignace na výběr této daně rovněž může přimět k návratu do Česka vrcholy holdingů z exotických zemí, kde se žádné daně nevybírají a kam v současné době zisky směřují přes mezisubjekty vydávající se za „skutečné vlastníky“ v Česku usazených ziskových společností. Ať byla motivace tvůrců změny jakákoli, může absence srážkové daně vyvolat změny v úplně jiné oblasti, než by se mohlo zdát, a to v podnikání fyzických osob.

Několik posledních let bylo nakloněno zaměstnancům s vysokými příjmy i živnostníkům uplatňujícím paušální výdaje. Stropy sociálního a zdravotního pojištění umožnily, aby bohaté podniky vyplácely vysoké odměny majitelům či klíčovým zaměstnancům formou mzdy. Teď se ale karta obrací. Od roku 2013 už došlo ke zrušení stropu pro zdravotní pojištění a pro posílení solidarity u bohatších občanů byla na příjmy (popř. základ daně u OSVČ) nad cca 1,2 milionu korun ročně uvalena 7procentní solidární daň z příjmů. Fakticky se systém zdanění vrací k progresivnímu – vyššímu zatížení osob dosahujících vyšších příjmů, než je v průměru obvyklé. Už za podmínek roku 2013 se tak efektivní míra zdanění zaměstnanců s vyššími příjmy v určitém intervalu blíží 30 procentům.

K tomu se blíží volební rok 2014, a jak plně potvrdila prezidentská volba, většinové volební preference jsou hodně vykloněné nalevo. Akcent na vyšší vynucenou solidaritu bohatých tak může, pokud ve volbách získají většinu levicově orientované strany, znamenat, že dočasné tříleté solidární a jim podobné daně se stanou trvalou součastí daňového systému v Česku. Je velkou otázkou, zda rozložení politické moci po volbách nepřinese rovněž znovuzavedení vlastně nikdy (?) nezrušené srážkové daně na výplatu zisků. Současná vláda by ráda posunula účinnost daňové reformy o jeden rok na 1. ledna 2014. To je logické, protože osud některých částí reformy je za změněné politické konstelace nejistý. Jak se ale přibližuje leden 2014, ubývá vládních prohlášení, že reorganizace státní správy a spuštění jednoho inkasního místa jsou možné i o rok dříve.
Ale připusťme, že srážková daň bude trvale odstraněna ze systému zdanění. Současná sazba daně z příjmů právnických osob činí 19 procent, a když společnost nebude mít žádné náklady, bude toto i efektivní míra zdanění daní z příjmů. Když v současné době společnost vyplatí zisk, ukrojí z výplaty srážková daň 15 procent. Celková míra zdanění příjmů společníka od společnosti naroste na 31,15 procenta. To je stále o něco více než míra zdanění zaměstnance či OSVČ, která uplatňuje paušální výdaje a je nad stropem těchto výdajů. Když ale odpadne 15procentní srážková daň, je všechno rázem jinak. Podnikání přes společnost se stává zajímavým institutem pro řadu fyzických osob.

Příliš mnoho neznámých

Jaká jsou pozitiva? Možná úspora na zdanění a omezení osobního ručení. Podnikající fyzické osoby ručí nejen svým obchodním majetkem, ale rovněž veškerým osobním majetkem. Samozřejmě že řada osob na to pamatuje rozdělením společného jmění manželů a ochranou majetku u nepodnikajícího z manželů. O to palčivější pak mohou být majetková vyrovnání v rámci rozvodových řízení.

Současná přechodná ustanovení vztahující se k osvobození od srážkové daně umožňují bez dodatečného zdanění vyplatit až zisky dosažené po účinnosti zákona. Ani toto ustanovení nemusí u těch, kterým se to skutečně vyplatí, představovat omezení v tom, jak ušetřit na distribuci zisku. Jde jen o to, aby vrchol holdingu v Česku vykázal zisky v tom správném roce.
Jaká jsou negativa? Fyzické osoby mohou vést jednodušší daňovou evidenci. V rámci daňové evidence osoba daní jen skutečně zinkasované příjmy a odečítá jen skutečně zaplacené výdaje. Společnost musí vést účetnictví, kde už se daní příjmy z pohledávek, i když nebyly zinkasovány, ale samozřejmě naopak se odečítají náklady z ještě nezaplacených závazků. Společnost musí vyhotovovat závěrky a ukládat je do sbírky listin. Valná hromada musí rozhodovat minimálně jednou ročně o schválení účetních závěrek a výplatě zisku. Negativa mají vesměs povahu administrativních prací, které samozřejmě mají svou cenu – času podnikatele či služby externího dodavatele.

Takovým plánem B může být pro řadu fyzických osob společnost s r. o. s bonusem od nového zákona o obchodních korporacích platného od roku 2014: kapitál jen jedna jediná koruna.