Úspěšné kreativní týmy mají jasný cíl | E15.cz

Úspěšné kreativní týmy mají jasný cíl

kreativní tým
kreativní tým
• 
ZDROJ: profimedia.cz

Michal Burian

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Kreativní firmy či týmy se vyznačují několika společnými základními rysy. Jedním z hlavních je přátelské a neformální prostředí. V atmosféře důvěry, která podporuje vznik nových nápadů, mají lidé pocit, že je jim nasloucháno a jejich nápady nezapadnou. Nebojí se proto je s ostatními sdílet.

Kromě podpory otevřené komunikace charakterizuje kreativní týmy i zaměření na externí partnerství. Spolupráce s těmi nejlepšími dodavateli, zákazníky, partnery mimo obor nebo dokonce s konkurencí pomáhá takovému týmu držet se na špičce.

Inovace a tvůrčí proces si obvykle příliš nerozumí s hierarchickými strukturami a byrokracií.

Kreativní týmy naopak přirozeně tíhnou spíš k decentralizovaným, mnohdy až extrémně plochým strukturám s flexibilně definovanými rolemi.

Úspěšné a neúspěšné týmy od sebe nezřídka dělí jediný podstatný detail – (ne)existence jasného cíle. Tým s jasně definovaným cílem bude podávat lepší výkon než ten, který nad svým směřováním tápe. Na tuto skutečnost se ale často zapomíná právě ve chvíli, když se od týmu očekává, že bude kreativní. Obava, že přesně specifikovaný cíl tým v kreativitě omezí, není na místě. Existence takového cíle naopak může lépe nasměrovat energii týmu k vyřešení úkolu.

Kreativní týmy vynikají svým pestrým složením. V dobře řízených skupinách dává různorodost prostor podívat se na problém z mnoha různých úhlů pohledu. Právě pestré multidisciplinární složení týmu umožňuje naplnit i taková zadání, kdy má tým přijít s řešením, které je postaveno na hluboké znalosti problému, ale zároveň má reflektovat i pohled běžného uživatele.

Čtěte také:

Mít všech deset pohromadě aneb pracovat efektivněji

Kreativita přináší konkurenční výhodu

Antonín Fryč: Dodržení slova značí slušnou firemní kulturu

Tvůrčí týmy mají často dobrý důvod k porušování zažitých pravidel a postupů. Jasně vyjádřená podpora ze strany managementu, stejně jako pozornost věnovaná ostatním uvedeným faktorům by jim měla pomoci cítit se přitom komfortně.

diagram rybí kosti Autor: E15

Diagram rybí kosti - příklad techniky řešení problému

Diagram příčin a následků je dílem jednoho z otců moderního managementu, profesora Kaoru Ishikawy z University v Tokiu. Podle svého autora a vizuální podoby bývá často nazýván také Ishikawovým diagramem rybí kosti. Nejčastěji se používá k identifikaci možných příčin problémů. Příčiny jsou sdruženy do několika hlavních kategorií podle typu problému. Často používáme jako hlavní kategorie například Lidé, Proces, Management, Prostředí a podobně.

Technika pomáhá vytvořit komplexní pohled na problém zahrnující všechny jeho klíčové aktéry a faktory, které ho ovlivňují. Pomáhá rovněž vyhnout se nedomyšleným řešením a ukazuje na relativní význam a vzájemné souvislosti mezi jednotlivými aspekty problému. Při řešení komplexnějších zadání je vhodné s technikou pracovat opakovaně. Přispívá to nejen k lepšímu pochopení problému, ale i k tomu, že členové týmu při následujících schůzkách obvykle zapomenou, kdo je původním autorem jednotlivých podnětů, a k hledání příčin problému se staví mnohem otevřeněji.

Postup:

» Doprostřed flipchartu nakreslíme dlouhou šipku vedoucí horizontálně přes celou šířku archu papíru. Šipka směřující doprava tvoří pomyslnou „rybí páteř“ a míří k problému, který představuje „rybí hlavu“.

» Hlavní kosti vedoucí od páteře představují oblasti, ve kterých se problém může nacházet. Každou takovou oblast kreslíme jako samostatnou „kost“ vycházející z páteře pod úhlem 45 stupňů. Obdobně kreslíme i vedlejší kosti, které znamenají konkrétní potenciální příčiny problému. Tímto způsobem lze diagramem zobrazit i více úrovní příčin a podpříčin, obvykle se však kvůli přehlednosti nepracuje s více než dvěma úrovněmi. Názvy oblastí a jednotlivé příčiny zaznamenáváme na lístky samolepicích Post-it bločků.

Jakékoli příčiny, které se objeví více než jednou, zvýrazníme nebo pro ně použijeme lístek jiné barvy, abychom zdůraznili jejich význam.

» Po nakreslení první verze diagramu by měla následovat diskuze nad každou z identifikovaných příčin (od nejjednodušší po nejkomplikovanější), která přispěje k jejich vyjasnění.

» Po diskuzi bychom měli diagram překreslit tak, aby reflektoval relativní důležitost jednotlivých příčin problému, přičemž ty klíčové získají své místo u hlavy ryby a další budou seřazeny podle významu za nimi.

» Na závěr zakroužkujeme hlavní příčiny, na které se soustředíme při následném hledání řešení.
Výslednou podobu diagramu fotograficky zdokumentujeme a Post-it lístky s jednotlivými hesly použijeme pro další fázi řešení problému.

Autor je spolupracovníkem redakce

Autor: Michal Burian

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah