Vespa: v sedmdesáti jako zamlada

Pravověrní vespaři si svoje stroje ze zásady neupravují a drží se továrních verzí. Výjimky se ale najdou vždycky...

Pravověrní vespaři si svoje stroje ze zásady neupravují a drží se továrních verzí. Výjimky se ale najdou vždycky... Zdroj: Repro Strategie

Za vším hledej ženu – tedy i za úspěchem ikonického italského skútru Vespa. Byly to ženy, které tato značka doslova uchvátila. Pak už stačilo jen pár trefných reklam, filmů či celebrit a úspěch byl zaručen.

Píše se rok 1946. Mussoliniho odvál vítr a továrna Piaggio, která díky objemné letecké produkci patřila mezi nejvýznamnější dodavatele italské fašistické armády, se horko těžko vzpamatovává ze značných škod způsobených spojeneckým bombardováním. Výroba mele z posledního. Synové otce zakladatele, Enrico a Armando Piaggiové, se pouštějí do obnovy. Do dějin se brzy nesmazatelně zapíše mladší Enrico, který dostal na starost oživení továrny v Pontedeře. Chápe, co rozbitá a poničená Itálie potřebuje: jednoduchý a dostupný dopravní prostředek.

Přestože prototypy dnešních skútrů vznikaly již ve dvacátých letech minulého století, Piaggio chtěl něco extra. Vymyslet to měl renomovaný letecký inženýr Corradino D’Ascanio, neskrývaný odpůrce motocyklů. Po válce se mu ale každá zlatka navíc hodila, a proto na nabídku nakonec kývl. Tento elegantní Ital, který se vyžíval v perfektně padnoucích oblecích a botách z fajnové kůže, nakonec stvořil něco, co podle zadavatele Enrica Piaggia „vypadalo a bzučelo jako vosa“. Odtud název Vespa – tedy česky vosa.

Možná právě averze k motorkám přispěla k tomu, že D’Ascanio vymyslel jednu z nejlegendárnějších motorek na světě. Jak na ni přišel? Jednoduše si udělal seznam toho, co na motorkách nenávidí a co tedy musí změnit. Tak například se mu zdál motocykl oproti autu ošklivý, protože mu je vidět motor a všude je špína. Proto vymyslel kapotáž a velký přední štít, který chrání řidiče před znečištěním.

Vhodné i pro sukně

Starost dělaly D’Ascaniovi ženy. Ty všeobecně na motorkách nejezdily rády, protože nosily sukně a při nasedání na motorku musely zvedat nohy. Na vespě ale už nemusí, nastoupí zcela pohodlně. Volný prostor před koleny umožnil ženám jezdit klidně i v sukni a v podpatcích. Ovládání je navíc opravdu jednoduché, intuitivní: jen přidáváte plyn a brzdíte jako na kole brzdami na řídítkách.

Za vším hledej ženu - tedy i za úspěchem ikonického italského skútru VespaZa vším hledej ženu - tedy i za úspěchem ikonického italského skútru Vespa | Repro Strategie

Sázka na ženy se vespě bohatě vyplatila. Přestože v prvopočátcích byl skútr přijat s rozpaky, Piaggio to nevzdal a vytáhl do boje s reklamou a zaměřil se zejména na ženy. Vespa se tak stala první motorkou, na které ženy začaly s chutí jezdit. Za první rok se prodalo 2500 kusů, v dalším roce to bylo již 10 tisíc a prodeje pak rok od roku strmě rostly. Do dnešních dnů se celosvětově prodalo kolem 20 milionů skútrů Vespa.

Žena se jednou provždy stala neodlučitelným symbolem vespy. Ve všech reklamních kampaních značky je vidět krásná, nezávislá žena, která dokáže na skútru jezdit stejně dobře jako muž.

Hollywoodská klika

Největší zlom přišel v roce 1953, kdy byl do kin uveden hollywoodský kasovní trhák Prázdniny v Římě. Jízda Gregoryho Pecka a Audrey Hepburnové na vespě odstartovala vespamánii nejen v Itálii, kde už byl skútr poměrně zavedeným dopravním prostředkem – po elegantním stroji zatoužili i cizinci. Obyvatelé přelidněných světových metropolí si skútr nemohli vynachválit a kult se zrodil. Po světě ihned začaly vznikat různé Vespa kluby, které jsou dodnes pro značku výbornou reklamou.

Ani vespě se však nevyhnula asijská konkurence. Trh zaplavily levnější skútry a v devadesátých letech položily vespu málem na lopatky. Po vleklé hospodářsky nepříznivé situaci se nakonec výrobu legendárního skútru podařilo zachránit.

Praha a okolí

V roce 2004 konečně vznikl Vespa Club i v České republice. Dnes má přes 300 členů a skládá se z osmi lokálních českých a moravských klubů. Jeho členové mají různé slevy a výhody ve vybraných prodejnách, opravnách, půjčovnách či kavárnách. Výhodou členství je kontakt s ostatními členy, vespisté mají možnost konzultovat všechno, co se kolem vespy může vyskytnout.

Skútr VespaSkútr Vespa | archiv

„Nespornou výhodou je možnost zúčastnit se mezinárodního Vespa srazu, Vespa World Days, který se koná každý rok v jiné zemi a kam mohou přijet jen členové některého z lokálních zemských klubů. Letos je sraz v Saint-Tropez,“ řekl Strategii prezident Vespa Club Czech Republic Vítězslav Křížek.

Přestože Česko není národem skútrů, situace se rok od roku mění. V posledních letech dochází k až 30procentním nárůstům dovezených a prodaných skútrů. „Poptávka po Vespě letos opět roste. Mimo jiné i díky 70. výročí značky a prodeji výročních modelů. Ročně se prodá po celé ČR 200 až 260 strojů, z toho 75 procent v Praze, případně ve Středočeském kraji,“ sdělil Strategii Jaroslav Pištěk, předseda představenstva společnosti A Spirit, která je výhradním dovozcem Piaggio Group.

„Nejsou to jen čísla, ale i já vidím skútrů nejen v Praze každý rok víc a víc. Také to už dávno u nás není jen mužská záležitost, čím dál častěji můžete vidět na skútrech ve městě i ženy. A u vesp to platí dvojnásob,“ doplnil ho Křížek. Podíl na tom má jak stále hustější doprava, tak lepší klimatické podmínky. „My s manželkou jezdíme téměř celoročně, zastaví nás jen sníh. Stačí mít dobré oblečení a jde to.“

Zlaté dědictví

Podle Pištěka přicházejí Češi ve srovnání se západní Evropou na chuť skútrům jen velmi pomalu. „Mezi objektivní příčiny patří stále nízká tolerance řidičů v ,plechovkách‘, tedy autech. S tím souvisí všeobecně rozšířený názor o velké míře nebezpečí jízdy na jednostopých vozidlech vůbec,“ vysvětlil Pištěk a upozornil na to, že oproti vyspělým evropským státům u nás popravdě není skutečná městská zácpa dopravy, jen trochu v Praze. „Mezi subjektivními důvody, proč je skútrů u nás málo, je hlavně velká pohodlnost Čechů, strach ze špatného počasí, tedy krátká sezona,“ doplnil.

Čechy na skútry láká i inspirace ze zahraničí. Zvláště při cestách v jižních státech kolem Středozemního moře lidé vidí, jak se skútr používá, kdo a kam na něm jezdí. Stačí překonat prvotní strach nebo i předsudky a pak je to prý návyková záležitost. Kdo už nějakou tu vespu má, po čase začne toužit po další, silnější. Té staré se ale ze sentimentu moc nechce zbavit. Proto Italové mají přísloví: Vespa se nekupuje, vespa se dědí!

Pokud jde o reklamu, speciální inzerce či gigantické reklamní kampaně značka Vespa v Česku nemá. „Reklamu si děláme sami,“ zdůraznil Pištěk. Vespa je prostě pojem. Kdo ji chce, ten ji zná a ten si ji najde. Vespa má ovšem silnou „pasivní“ reklamu, protože ji používají téměř výhradně všechny produkční štáby při natáčení reklam. Když někde v reklamě jezdí skútr, pak je to vespa.

Když někde v reklamě jezdí skútr, pak je to vespa.Když někde v reklamě jezdí skútr, pak je to vespa. | Repro Strategie

Pro singles

Svou úlohu plní znamenitě i řada celebrit, pro které je značka Vespa stále magnetem. Brand manažerům vespy se například podařilo do sedla posadit i samotného Santa Clause, Stevena Spielberga, Mickeyho Rourkea, Paris Hiltonovou, Jeremy Clarskona, Michaela Schumachera, George Clooneyho, Brada Pitta, Reese Witherspoonovou, Cameron Diazovou či Jennifer Lopezovou. Vespa cílí na všechny bez rozdílů a neváhá se při tom spojit s celebritami všeho druhu.

Chybět nesmějí ani české hvězdy či hvězdičky. Jedním z členů českého Vespa Clubu je herec David Matásek, který má těchto skútrů několik, vespování miluje a je platným členem realizačního výboru pro pořádání každoročního srazu Pragovespa u koupaliště Džbán. Letos koncem července proběhne již šestý ročník. Vespu vlastní i Miloš Pokorný, Pavlína Wolfová, Karel Roden či Agáta Hanychová, Jakub Prachař, Patrik Eliáš nebo Matěj Ruppert.

Vespy si pořizují lidé různých povolání a profesí. Vlastní ji automechanici s láskou ke starým kouskům, majitelé prodejen a opraven skútrů, především pak lidé se svobodným povoláním: herci, novináři, doktoři, právníci, fotografové, lidé z reklamních agentur, IT specialisté, realitní makléři, bankéři, ředitelé firem, ale i maminky na mateřské dovolené.

„Cílová skupina je ve velkoměstě. Převládá vzorec singl, on nebo ona, věk lehce přes 30, splácí byt, pracuje duševně a má dobrý plat, málo času přes týden, rád jezdí na výlety i do zahraničí, utrácí za různé doplňky a okrasy na vespu,“ vysvětlil prezident českého Vespa Clubu s tím, že všechny spojuje obdiv jedinečného designu vespy a její tradice. „Všechny pak spojuje láska k Itálii a všemu italskému,“ dodal Křížek.

Image vespy stála od počátků i na její barevnosti. „V současné době jsou trendy barvy světlé a zářivé: bílá, ostře červená, krémová, ale i černá,“ podotkl Pištěk. Jeho slova potvrdil i Křížek, podle něhož hraje barva zásadní roli zejména u žen. Nejoblíbenější je u nich prý tradičně červená, nejlépe i s doplňky, jako je kufr, helma či bunda. Body sbírá i růžová vespa. Pravověrní vespisté ctí nicméně některou z továrních barev, do vlastní kreativity se příliš nehrnou.

Skútr VespaSkútr Vespa | archiv

Kam s ní?

Vleklým problémem, na který skútr v Česku naráží, je infrastruktura. Ta u nás podle Křížka není skútrům moc přizpůsobena. „Těch děr, vystouplých nebo zapadlých kanálů, kočičích hlav, starých kolejí, nečistot na vozovce je moc. České silnice a ulice nikdy s pohybem řidičů skútrů a motorek ve větším rozsahu nepočítaly. Proplétání se kolonou dopředu k semaforu je mnohdy nebezpečné, protože tam není dost místa.

Také parkování ve městech není domyšlené. Na chodníku nemůžete, i když je tam místa dost, na zebře také ne, i když to nikomu nepřekáží, mezi auty nejde skútr zamknout, snadno ho porazíte, chybí stojany a možnost přivázání. Policie přesně neví, co se smí a co ne, některý policista je tolerantní a benevolentní, jiný vám dá pokutu. Není v tom jasno,“ postěžoval si Křížek.

Za sedm dekád své existence si vespa poradila s kdejakou nerovností vozovky či s předsudky a patrně zvládne i ty české. Byť sedmdesátnice, do důchodu se tahle motorka ještě nechystá.