Výchova marketérů v Česku | E15.cz

Výchova marketérů v Česku

Výchova marketérů v Česku
Ilustrační foto
• 

Jana Přikrylová

Zamyslela jsem se nad svou letitou zkušeností z vysokoškolského prostředí všeho druhu i v různých zemích. Zkušenost, o kterou jde, se datuje z dob mých studií, kdy byla součástí studia praxe tzv. provozní a dále předdiplomová.

Koncem 70. a začátkem 80. let se objevili reformátoři, kteří studium zkracovali a tak se postupně vytrácela i praxe. Po roce 1989 se postupně vysoké školy začaly reformovat, ale spíše skladbou a obsahem předmětů zejména těch marketingových. Praktická část se vytratila zcela. Přibývalo studentů, protože se školy snažily nabídnout VŠ vzdělání více mladým lidem, vznikaly školy soukromé, ale na praxi pro budoucí manažery se jaksi zapomnělo. Bylo a je na studentech samotných, zda si nějakou praxi opatří během studia. Je pravdou, že velké firmy nabízejí praktikantské pozice, ale v porovnání počtu nabízených míst a studentů těchto oborů jsou tyto počty zanedbatelné. Také je zcela pochopitelné, že velké školy a fakulty nejsou schopné zajistit tisíce praktikantských míst, a tak není možné zařadit do curricula povinnou praxi. Měla jsem za to, že takový servis nabídnou soukromé školy, ale většina z nich se vydala cestou kvantity po vzoru škol veřejných.

Čtěte také: Jiří Langpaul: Následovat trendy v reklamě je hloupost


Rozdělení VŠ studia na tři stupně slibovalo, že bakalářský bude praktický, magisterský po nějaké době praxe přinese hlubší teoretické vzdělání a v doktorském budou studovat zejména lidé s čistě vědeckým a vědecko-pedagogickým potenciálem. Ukázalo se, že tradice pětiletého vysokoškolského studia je velmi silná a že také firemní praxe není příliš připravena na absolventy bakalářských oborů, protože jim něco podstatného chybí.

Dejte mladým šanci

Je tedy na místě vrátit se k otázce, kde získat to, co má budoucí marketingový odborník umět? Co má znát, to ho ve školách naučí. Shadowing, což zejména zahraniční firmy nabízejí, je technika, která umožní studentovi sledovat, co určitá pozice ve firmě znamená, co vlastně takový marketingový manažer nebo manažer značky dělá, jak to dělá a jak to odpovídá tomu, co ho učí ve škole. Je to určitě fantastická příležitost, ale pro kolik studentů? Mnohem lepší variantou je praktikantská pozice, která znamená, že student se stane na půl roku součástí marketingového nebo obchodního útvaru, dostane konkrétní práci, na kterou byla pozice vypsána a která odpovídá jeho studijnímu zaměření.

Dostane také svého „supervizora“, tj. manažera, který sleduje jeho práci, a také student má možnost pozorovat, jak pracují nejen manažeři různých úrovní v marketingu, ale také jak takový útvar spolupracuje s vývojáři produktů, cenovým či logistickým oddělením. Pak se snadno chápe, proč výsledky marketingových průzkumů jsou důležité pro další rozhodování o inovacích či nových produktech, proč se musí kalkulovat různé varianty cen pro různé trhy zejména zahraniční, proč je třeba pečlivě vážit každý krok v distribuci a jaký vliv mají distribuční náklady na konečné ceny. Marketingová komunikace, která je brána za nejpřitažlivější část marketingových aktivit, je najednou spíše definice cílů a očekávaných výsledků, kalkulace nákladů, rozpočtování a hodnocení efektů a už méně kreativity, protože tu firmy většinou přenechávají agenturám.

Při takové práci je pak snadné prodiskutovat a definovat zadání budoucí bakalářské práce, od které se očekává řešení praktického problému s cílem spojit nabyté teoretické znalosti s praktickým řešením, které přinese konkrétní výsledek nejen ve formě bakalářského titulu, ale i útvaru, ve kterém student pracoval.

Nevěříte, že taková možnost existuje?

Autorka pracuje ve společnosti Škoda Auto vysoká škola, Institut managementu a marketingu

Autor: Jana Přikrylová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!