Vyšetřovatelé ani za tři měsíce nerozhodli o stížnostech v armádní kauze | E15.cz

Vyšetřovatelé ani za tři měsíce nerozhodli o stížnostech v armádní kauze

Ilustrační foto vojenské techniky od Excalibur Army
Ilustrační foto vojenské techniky od Excalibur Army
• 
ZDROJ: Excalibur Army

Jan Hrbáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Jak třeskutě začala, začíná se smrdutě táhnout. Řeč je o obvinění čtyř bývalých pracovníků ministerstva obrany kvůli prodeji náhradních dílů. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřuje dvě transakce, jednu z roku 2010 a druhou z roku 2013, kdy náhradní díly přeprodávané přes Vojenský opravárenský podnik ve Šternberku skončily u zbrojařské firmy Excalibur Army.

„Trestná činnost je zejména prokazována znaleckými posudky znalce, který ocenil konkrétní předměty, které obsahovaly smlouvy z let 2010 a 2013,“ stojí ve sdělení obvinění bývalému řediteli opravárenského podniku Adolfu Veřmiřovskému, šéfům ministerské sekce pro nakládání s nepotřebným majetkem Josefu Lachmanovi a dnes důchodci Romanu Pavlíkovi a vedoucímu armádní logistiky generálovi Vladimíru Halenkovi.

Znalec Miloslav Řehák dospěl k tomu, že na obchodu v roce 2010 armáda tratila 6 835 550 korun, v roce 2013 pak mohla vzniknout škoda (protože byl obchod s Excalibur Army zrušen a vypsán tendr) 8 720 884 korun.

Detektivové nadále vyslýchají svědky, do současné doby bylo kromě obviněných vyslechnuto 13 lidí, kteří pracovali nebo pracují pro ministerstvo obrany, armádu nebo opravárenský podnik a měli přijít do přímého styku s obviněnými nebo s převáděnou armádní technikou a náhradními díly. Kromě nich byl jako svědek vyslechnut i statutární ředitel STV Group Martin Drda, který na obchodní operace upozornil ministerstvo.

Ani za tři měsíce nedokázali rozhodnout

Je poněkud zvláštní, že vyšetřovatelé po poměrně dlouhou dobu nerozhodli o stížnosti jednoho z obviněných.

„Ve věci byla podána stížnost proti zahájení trestního stíhání, neboť se náš klient nedopustil žádného protiprávního jednání a trestní stíhání považuje za nezákonné. Přestože stížnost byla podána před téměř třemi měsíci, nebylo o ní do současné doby rozhodnuto. Ve věci bylo pouze v půlce dubna vydáno usnesením, že se souhlasem nejvyššího státního zástupce je k výkonu dozoru nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení příslušné Vrchní státní zastupitelství v Praze,“ sdělil týdeníku Euro advokát Pavel Jelínek.

Znalec bez specializace

Obhájce také podal námitky proti soudnímu znalci, ustanoveném policií, který měl stanovit obvyklou cenu převáděného majetku. „Neboť jeho specializace není dostatečná, respektive nemá žádnou specializaci proto, aby mohl oceňovat vojenskou techniku. Ani o této námitce nebylo do dnešního dne rozhodnuto,“ podotkl Jelínek.

„K vašim dotazům vám nyní mohu pouze sdělit tolik, že nadále probíhají úkony vyšetřování za účasti obhájců všech obviněných. Dobu trvání přípravného řízení v tento moment nelze přesně určit,“ zareagoval na otázky týdeníku Euro suše dozorující žalobce Pavel Prygl.

Počet obviněných se od zahájení trestního stíhání nezměnil, policie stíhá už zmíněné čtyři lidi. Všichni čtyři se k věci podrobně vyjádřili a popřeli, že by se dopustili jakéhokoliv protiprávního jednání. Jeden z obviněných byl vyslýchán na svoji žádost dokonce opakovaně.

Prodej za vyšší ceny než obvykle

Vyšetřovatelé mají ale další problém. Armádní díly byly prodány za vyšší cenu, než se v minulosti obvykle prodávaly. „Průměrná výtěžnost z prodeje nepotřebného movitého majetku se historicky pohybovala mezi čtyřmi až sedmi procenty z účetní hodnoty,“ vysvětloval například detektivům bývalý generální sekretář ministerstva Jan Vylita, který kvůli aféře přišel o bezpečnostní prověrku a je ohrožen jeho post auditora v NATO.

Navíc, cena prodávaného majetku se pohybovala kolem deseti procent, což dřívější zisky převyšuje. „Z tohoto pohledu se dohoda na deseti procentech z pořizovací ceny jeví jako akceptovatelná, rozhodně nevybočuje z trendů,“ podotkl Vylita.

A konstrukci o skutečné ceně nahlodává ve své výpovědi i generál Halenka. Upozornil například na to, že v informačním systému logistiky jsou letouny L-159 zavedeny v účetní hodnotě 450 až 500 milionů korun za kus. „Jejich reálná hodnota se pohybuje okolo tří až pěti procent. Naopak náboje do ručních zbraní, které jsou vedeny v informačním systému logistiky s účetní hodnotou v řádu desítek haléřů až jednotek korun, mohou mít cenu řádově vyšší,“ upozornil detektivy Halenka.

Další nezpochybnitelnou skutečností, která styl vyšetřování staví do podivného levelu, je také to, že rozkaz k odprodeji nepotřebného majetku dal svým podřízeným sám ministr a rozhodovala o něm jím jmenovaná komise.

Policie obvinila čtyři lidi kvůli převodu majetku ministerstva obrany

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.