Zákon o účetnictví přinesl řadu změn. Malým firmám se uleví
Zákon nově rozděluje podniky na tzv. mikro, malé, střední a velké účetní jednotky.
Podniky zařazené do prvních tří kategorií mají oproti největším hráčům citelné úlevy. Velké společnosti budou povinny zveřejňovat a nechávat ověřit výroční zprávy auditorem či podávat zprávy o platbách vládám.
Evropská směrnice, na jejímž základě se dočkala změn i česká legislativa, umožňuje členským státům zbavit malé a střední podniky zbytečné administrativní zátěže. Mikro či malé účetní jednotky například nemusejí v účetní závěrce (ÚZ) sestavovat přehled o peněžních tocích, tzv. cashflow, a o změnách vlastního kapitálu.
| Mikro účetní jednotka Subjekt, který během účetního období nepřekračuje dvě ze tří uvedených kritérií: tedy průměrný počet zaměstnanců deset, celková aktiva ve výši devíti milionů a čistý obrat 18 milionů korun. |
| Malá účetní jednotka Subjekt, který k tzv. rozvahovému dni (tj. datum účetní závěrky) nepřekračuje dvě ze tří kritérií: aktiva v celkové výši sto milionů korun, čistý obrat dvě stě milionů korun a průměrný počet zaměstnanců 50. |
| Střední účetní jednotka Subjekt, který během účetního období nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií: aktiva pět set milionů korun, čistý obrat jedné miliardy korun a průměrný počet zaměstnanců 250. |
| Velká účetní jednotka Subjekt, který během účetního období překračuje alespoň dvě následující kritéria: aktiva v celkové výši pět set milionů korun, čistý obrat jednu miliardu korun a průměrný počet zaměstnanců 250. |
Součástí ÚZ bude pouze rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Menší podniky navíc nebudou zveřejňovat výkaz zisku a ztrát ve sbírce listin. Zveřejňování údajů činí podnikům velké potíže i v současnosti a často na ně zapomínají.
„Výroční zprávu povinně vyhotovují pouze účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Od roku 2016 má obsahovat i informace o nabytí vlastních akcií. Oproti velkým podnikům jsou střední, malé a mikro podniky osvobozeny od uvádění nefinančních informací,“ shrnuje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Zpráva úřadům o platbách nad 100 tisíc eur
Novela zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Týká se ovšem jen takzvaných subjektů veřejného zájmu a velkých účetních jednotek, tedy největších podniků s ročním obratem nad miliardu korun, jež působí v těžebním průmyslu nebo v těžbě dřeva. „Tuto zprávu budou mít subjekty povinnost sestavovat především z důvodu větší transparentnosti plateb,“ doplňuje Jiří Hartmann.
Odpůrci změny ovšem pochybují o tom, že budou odvody transparentnější a považují je jen za další komplikaci pro podnikatelskou veřejnost.
