Paralelní Polis se dostává z finančních problémů. Miliardáři ani růst bitcoinu ji ale nespasí

Paralelní Polis

Paralelní Polis Zdroj: Paralelní Polis

Roman Týc
Hacker Urza
Paralelní Polis
Paralelní Polis
5
Fotogalerie

Nezisková organizace Paralelní Polis upadla do spleti finančních problémů, koncem roku 2016 dosahoval její dluh vůči třetím stranám milionu sto osmdesáti tisíc korun. I díky úspěšnému Hackers Congressu, mezinárodní konferenci o kryptoměnách a kybernetice, se už ale Polis podařilo dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. Projekt však vyhráno nemá. Nespasí ho ani podporovatelé v podobě miliardářů Karla Janečka a Václava Dejčmara, jejichž investice spočívají „pouze“ v členských příspěvcích, ani zhodnocení bitcoinu, o jehož propagaci členové komunity Paralelní Polis usilují.

Prostory Paralelní Polis v pražských Holešovicích v poslední době nehýbe jen rychle se zhodnocující kryptoměna bitcoin, ale i finanční potíže a osobní spory. Náklady na provoz instituce dosahují obvykle tří set tisíc korun měsíčně, není to přitom tak dávno, kdy měla se zajištěním financování potíže. K tomu, aby se situace neopakovala, mají mimo jiné přispět sami návštěvníci četných přednášek v Polis darováním dobrovolných příspěvků.

Z finančních problémů se Paralelní Polis  ale dostala mimo jiné i po změně svého financování, které je nyní více diverzifikované. Dvě třetiny příjmů plynou z coworkingového centra, kavárny, pronájmu prostor a dobrovolných příspěvků komunity. Třetinu nákladů pak pokryjí členské příspěvky, mezi donátory jsou například zmínění Janeček nebo Dejčmar.

„Příspěvky jsou relativně nízké, pohybují se jen okolo patnácti tisíc korun měsíčně, takže se v žádném případě nedá říct, že by nás jeden z těchto přispěvatelů sponzoroval,“ řekla E15 mluvčí Paralelní Polis Eva Samšuková.

K oproštění se od finančních problémů z října roku 2016, kdy Paralelní Polis dlužila přes milion korun, výrazně pomohl i říjnový Hackers Congress 2017. „Po něm máme rozpočet jako správná neziskovka vyrovnaný, například kávovar jsme pořídili na splátky,“ uvádí Samšuková. Součástí obratu k lepším výsledkům byly i personální změny.

Ačkoliv patří Paralelní Polis k nejhlasitějším propagátorům kryptoměn, například bitcoinu, k lepší ekonomické stabilitě jí paradoxně prudký růst hodnoty této e-měny nikterak nepřispěje. „Žádné aktivity neprovozujeme pro zisk. Primárním cílem je edukace veřejnosti v oblasti technologií a digitální svobody,“ vysvětluje mluvčí organizace.

O jejím dalším směřování však není zcela jasno, jak uvedl Roman Týc, spoluzakladatel umělecké skupiny Ztohoven, který našel zázemí právě v Paralelní Polis. Ostře zkritizoval Urzu, aktivistu a propagátora anarchokapitalismu, který měl údajně zneužívat Paralelní Polis pro úspěch vlastních projektů.

“Začal čerpat výhody od jednoho z našich potenciálních donorů, a to díky tomu, že spolu s manažerem Institutu zneužili kontaktu z Polis k tomu, aby pro sebe čerpali výhody, aniž by realizovali podporu pro Polis,” uvedl Týc s tím, že nejde o jediný případ využívání společnosti.

“Manažer Institutu ho dovedl na pokraj existenční nouze, takže jsem v létě vzal kolegu Jakuba a Institut jsme celý zrekonstruovali,” napsal také Týc.

Paralelní Polis v současnosti funguje podle vzoru amerických nevládních organizací (NGO), které se opírají o ekonomicky silné osobnosti. Ty pak přebírají odpovědnost nad děním ve společnosti. Paralelní Polis podle svých slov nečerpá žádné granty od jednoho silného subjektu, například státu.

“Pomocí finančních prostředků by mohl ohrožovat naši existenci nebo ovlivňovat naše principy. Stát vnímáme jako přirozenou konkurenci a partnera v diskuzi. Nechceme ho svrhnout, vytváříme k němu zdravou paralelu,” dodává Samšuková.