Analýza: Masný průmysl se začíná vymykat kontrole | E15.cz

Vše o realitách

Vše o realitách Vstoupit do speciálu

Analýza: Masný průmysl se začíná vymykat kontrole

Analýza: Masný průmysl se začíná vymykat kontrole
jatka, ilustrační foto
• 
ZDROJ: Profimedia.cz

ČTK
jih

Netradiční podrobnou analýzu současného globalizovaného masného průmyslu přináší česká verze publikace Atlas masa, kterou představili zástupci ekologických organizací. Publikace líčí velkoprodukci masa negativně. Jako prospěšnější, avšak dražší alternativu předkládá návrat k méně koncentrovaným chovům na menších statcích či bioprodukci.

Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha není cílem publikace brojit proti konzumaci masa a chovu zvířat na maso, které jsou součástí české kultury či vybízet k vegetariánství. „Nebýt produkce masa, neměli bychom v naší krajině louky a pastviny, které jsou součástí tváře naší země,“ podotkl. Atlas masa má podle něj upozornit na vzrůstající koncentraci oboru v posledních desetiletích, jeho industrializaci a s tím spojená negativa.

Dokument plný grafů, datových tabulek a map například upozorňuje na to, že téměř 90 procent prasat je dnes poráženo na jatkách patřících pouze desítce velkých korporací. Největší z nich, brazilská JBS každý den porazí 70 tisíc prasat a 85 tisíc kusů hovězího dobytka.

Odvrácená strana antibiotik

Alarmující je podle zprávy nekontrolované využívání antibitotik. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že jestli se budou nadále při chovu zvířat lehkomyslně využívat a zneužívat antibiotika, může nastat „postantibiotická“ éra, kdy zdravotní problémy, které se dnes dají snadno léčit, začnou být zase smrtelné. Přesto začalo problém užívání antibiotik v živočišné výrobě řešit jen několik zemí.

Antibiotika se používají kvůli tomu, aby zvířata vydržela podmínky ve velkochovech až do porážky. Mnohdy se ale využívají také ke zvýšení a zrychlení přírůstků. Například pokud antibiotika dostávají prasata, stačí jim k dosažení jateční váhy o 10 až 15 procent méně krmiva.

Prodej antibakteriálních látek pro živočišnou výrobu v Evropě:

Prodej antibakteriálních látek pro živočišnou výrobu v EvropěProdej antibakteriálních látek pro živočišnou výrobu v EvropěAutor: Hnutí Duha (CC BY-SA 3.0)

Ačkoli EU v roce 2006 podporu růstu pomocí antibiotik zakázala, jejich užívání v chovech nijak výrazně nepokleslo. Systematickým průzkumem se nedávno zjistilo, že v roce 2011 se v 25 evropských zemích distribuovalo 8500 tun antimikrobiálních látek. Největší (celkovou) spotřebu má Německo s 1600 tunami ročně. Ale například Dánsko, kde veterináři podléhají relativně přísné kontrole, uvádí jen třetinovou spotřebu na zvíře oproti Německu.

V ostatních částech světa užívání těchto léků nepodléhá vlastně žádným pravidlům ani omezením. V Číně se odhadem zkrmí více než sto tisíc tun antibiotik ročně, a to většinou bez kontroly. V USA se v roce 2009 v živočišné výrobě spotřebovalo 13 tisíc tun antibiotik, což představuje 80 procent všech antibiotik spotřebovaných v USA.

Například jen v českém zemědělství dostávají zvířata na každý kilogram své váhy 83 miligramů antibakteriálních látek. V důsledku nadužívání antibiotik dvě třetiny vepřového v amerických supermarketech prý už obsahují bakterie odolné vůči antibiotikům.

České krávě sója z latinské Ameriky

Ekologové upozornili také na nesmyslnost a škodlivost dovozů krmných plodin do Evropy. „České zemědělství na krmení zvířat spotřebuje sóju dovezenou ponejvíce z latinské Ameriky, k jejíž produkci jsou potřeba plantáže o velikosti poloviny Zlínského kraje,“ podotkl Kotecký. Sójovým plantážím podle něj ustupují divoké brazilské savany, kde žijí vzácné druhy zvířat.

„Na žádné jiné potravině není vidět pokřivenost systému tak, jako právě na mase,“ uvedl sedlák Josef Sklenář z Biofarmy Sasov u Jihlavy, který zde hospodaří na 500 hektarech zemědělské půdy, kde se věnuje kromě rostlinné výroby také živočišné produkci, zejména chovu prasat v systému ekologického zemědělství. Mimo jiné upozornil na to, že vzhledem k vyšším výrobním nákladům je maso z bioprodukce, při níž se nesmějí užívat chemikálie a musí se dodržovat přísnější etická pravidla chovu i porážky, dražší.

„Pro pěstování dobytka se využívá 70 procent světové zemědělské půdy, tedy 30 procent celkové plochy souše. Konzumace masa se v rozvinutých zemích vymkla jakékoli racionální kontrole. Obrovská spotřeba vody a píce, která je potřebná na výrobu masa především pro nejbohatší země, omezuje možnosti chudých zemí, aby jejich obyvatelé pěstovali potraviny pro vlastní obživu. Navíc vývozy nezpracovaných komodit ani nepomáhají méně rozvinutým zemím k zajištění dostatečných zdrojů pro jejich rozvoj. Využívání chemikálií a léků otravuje půdu, vody i konzumenty,“ míní expert na ekonomiku třetího světa Tomáš Tožička.

ilustrační fotoilustrační fotoAutor: Profimedia.cz

Reakcí na globalizovanou produkci potravin je podle publikace několikaletý trend části zákazníků, kteří hledají v obchodech bio výrobky, vyrážející nakupovat přímo na statky, rostoucí obliba farmářských trhů či cílené omezování spotřeby masa některými obyvateli vyspělého světa.

Brožura upozorňuje, že maso lze produkovat i jinak než je převládající systém velkochovů. „Statky, které chovají hospodářská zvířata a dávají jim místní krmiva, přispívají k oživení venkova,“ stojí v ní. Živočišná výroba by měla podle ekologů více respektovat lidi i přírodu.

Globální trh s masem:

Globální trh s masemGlobální trh s masemAutor: Hnutí Duha (CC BY-SA 3.0)

Celá studie Atlas masa ke stažení ZDE.

Autor: ČTK, jih
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!