Ceny potravin přehledně: Zdražování zasahuje všechny, nejvíc si připlatí milovníci margarínu
O více než pětinu se za posledních 12 měsíců v Česku zvedly spotřebitelské ceny potravin, rostou tak ještě rychleji než inflace. A ačkoliv v posledních měsících růst cen potravin zpomaluje, nadcházející zima může spolu s vysokými cenami energií znamenat další zdražení některých položek běžného nákupního seznamu.
Rekordmanem ve zdražování je u českých prodejců margarín, jehož cena od ledna do září stoupla o 48 procent. Následují pomeranče s cenovým růstem o 46 procent. O 42 procent podražila vepřová krkovice.
Celkově vysoko se nyní drží ceny u všech mléčných výrobků. Zatímco v lednu stálo plnotučné mléko v průměru pod 17 korun, nyní je to skoro 22 korun. Mléko tak od začátku roku zdražilo o 32 procent, meziročně jeho cena stoupla dokonce o polovinu, což se promítá do cen všech výrobků, které se z něj vyrábí. „Cena suroviny se pak do ceny výrobků promítá ze 70 až 80 procent,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová. Cena, se kterou se zákazníci setkávají v prodejnách, pak obvykle je ještě vyšší, protože velkou část mléka i dalších mléčných výrobků obchodníci prodávají ve slevových akcích, vysvětluje Kavanová.
Zelenina dokázala i zlevnit, tomu je ale konec
Značně rozkolísané jsou ceny ovoce a zeleniny. Vedle pomerančů jsou nyní mimořádně drahé i třeba citrony nebo brokolice. Zároveň se ale najdou i takové plodiny, jejichž ceny od začátku roku klesly. Třeba bílé hroznové víno od ledna zlevnilo o 48 procent, vyjádřeno v penězích o rovných 50 korun. Levnější než v lednu jsou i rajčata, květák nebo salát.
„Volatilita cen v průběhu roku je pro zeleninu typická – zelenina je prostě sezónní záležitostí a její cena se mění v době nových sklizní i skladování,“ popisuje Zuzana Přibylová, tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy. Do cen zeleniny i ovoce navíc promlouvá situace v zahraničí, protože Do Česka se velká část tuzemské spotřeby dováží. Typicky ceny klesají během konce jara, léta a podzimu, kdy je zboží v Evropské unii dostatek. Zdražování přichází v zimě a na začátku jara, ceny postupně rostou s tím, jak zboží dochází a kumulují se náklady na jeho skladování.
Během této zimy navíc dodatečné zdražení přinese energetická krize, upozorňuje Přibylová. Papriky, rajčata nebo okurky se totiž v Česku i v EU typicky pěstují celoročně v halách, které se přes zimu vytápějí. „Nyní ceny zeleniny zvedají informace, že se právě v důsledku energetické krize produkce v krytých plochách bude po zimní měsíce po celé EU pozastavovat nebo alespoň významně omezovat,“ vysvětluje Přibylová.
Cenový vrchol se blíží
Zdražování některých dalších potravin se už zastavilo. Hladká pšeničná mouka, která od začátku roku podražila o 41 procent a za poledních 12 měsíců dokonce o tři pětiny, dosáhla svého cenového vrcholu už v červnu. Výraznější zlevňování je ale nepravděpodobné, cenu drží vysoko drahé energie i stále vysoké ceny pšenice na burzách, uvedla Kavanová.
Také ceny některých druhů masa začínají stagnovat. V tomto případě se podle mluvčí Potravinářské komory projevuje ještě jeden specifický fenomén. Přestože například chovatelé pod tlakem nízkých cen redukují chovy prasat, poptávka po vepřovém mase klesá rychleji. „ Spotřeba masa se snižuje i z důvodu negativního obrazu, že jíst maso je špatné a škodí to životnímu prostředí,“ říká Kavanová.
Snižuje i celková dynamika tempa zdražování. Jak upozornila ve své analýze Raiffeisenbank, ceny potravin v červenci meziměsíčně rostly o 1,5 procenta, v srpnu o 0,6 procenta a v září už jen o 0,2 procenta.
Zcela mimo zbytek nákupního koše stojí ceny některých alkoholických nápojů. Světlé výčepní pivo za dvanáct měsíců zdražilo o pouhá tři procenta, cena tuzemáku se prakticky nepohnula. A milovníci červeného vína podle statistiků oproti minulému roku dokonce mírně ušetří.
Maďarsko na špici
Zdražování potravin není českou specialitou, tempo růstu cen ale v Česku patří v rámci Evropské unie k těm vyšším. Podle dat evropského statistického úřadu Eurostat vzrostly ceny potravin v unijní sedmadvacítce meziročně do září o necelých 26 procent, zatímco v Česku to bylo přes 22 procent (tuzemská statistika se mírně liší, podle ČSU činil růst 21,4 procenta).
Nechtěné prvenství v rámci EU drží Maďarsko, kde potraviny zdražily o 39 procent, v Litvě stouply jejich ceny skoro o 30 procent. Naopak na Kypru a v Lucembursku potraviny zdražily za 12 měsíců jen přibližně o devět procent.
Podle dat Světové banky rostly globální ceny potravin od dubna 2020 do června 2022 nejvíce od roku 2008. Podle údajů instituce za říjen světové ceny pšenice meziročně stouply o 18 procent, kukuřice o 27 procent a ryže o deset procent.
„Válka na Ukrajině změnila globální model obchodování s komoditami, jejich produkce a spotřeby takovým způsobem, že ceny zůstanou vysoké až za konec roku 2024, což dále znásobí potravinovou nejistotu a inflaci,“ uvádí Světová banka.
Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši
