Chovatelům v souvislosti s krachem distributorů energie a válkou na Ukrajině vzrostla cena elektrické energie průměrně 3,5krát a cena zemního plynu podle regionu až desetinásobně. Smlouvy mají většinou uzavřené na rok a nyní jim končí. Navíc náklady na krmné směsi meziročně vzrostly o osmdesát procent. Tomu ovšem neodpovídá výkupní cena. Kilogram kuřecího stál dvacet let 21 korun, nyní je dražší o pouhých sedm korun. Chovatelé však požadují vyšší výkupní cenu.
Další články masného výrobního řetězce (porážka, distributor, obchodní řetězec) zdražují více než sami chovatelé. „Obchodní řetězce by si mohly nastavit nižší marži. Paradoxně tak naši drůbežáři vyvážejí živá kuřata na porážku do Polska, kde dostanou lepší cenu. Ta kuřata se pak vracejí zpátky do Česka za nižší cenu. Polsko totiž má jinou dotační politiku,“ říká předsedkyně Drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Řetězce se však ke své obchodní politice nevyjadřují.
Maso v září meziročně zdražilo o 23,6 procent. Mléko, sýry a vejce o 25,8 procenta, což představovalo zrychlení růstu cen ve srovnání se srpnem. „Například cena mouky se zvýšila o 61 procent a ceny polotučného trvanlivého mléka a másla o více než polovinu,“ uvedla za statistický úřad Pavla Šedivá, vedoucí oddělení spotřebitelských cen.
Za současné situace, kdy veškeré náklady pro zemědělce meziročně stouply v součtu o 30 až 50 procent, nemůže cena potravin v dohledné době klesat, říká ředitel společnosti Agdata a konzultant ministerstva zemědělství Lukáš Musil. „Dá se očekávat přinejlepším stagnace, ale spíše ještě další nárůst cen potravin,“ hodnotí současnou situaci Musil. Dodává, že bude záležet na vývoji cen energií, které neovlivňují jen provoz farem, ale výrazně promlouvají do ceny průmyslových hnojiv, která se vyrábějí za použití plynu.
Farmáři na kilogram kuřecího masa v Česku dostávají dotaci 2,5 až 3 koruny, zatímco v západní Evropě je to 15 až 17 korun. Na příští rok to má být v Česku ještě méně. „Dříve nám dotace dorovnávaly ztrátu, nyní už to tak není. O to horší bude, že zdražením ztratíme konkurenceschopnost,“ říká majitel několika farem Vlastislav Klaška s tím, že i Poláci vyplácejí na dotacích za kilogram o tři koruny více. V Česku je vládní podpora podle něho směšná a situace bezvýchodná. Připomíná, že kdykoli se v Česku uzavřel nějaký drůbežářský provoz, už se neobnovil.
Drůbežářská unie už zachytila signály o možném zavírání chovů. Z dotazníku, který rozesílala, již dříve vyplynulo, že zhruba šest procent chovatelů drůbeže hodlá skončit a padesát procent z nich své chovy omezí a nebude dělat v plné míře energeticky náročné zimní výkrmy.
„Situace se mění každým dnem a aktuálně již může o úplném uzavření uvažovat i dvacet procent chovatelů drůbeže. Informace mám ale jen o tom, že se výroba omezuje. Konkrétně uzavřené farmy zatím neznáme, ale bude se jednat o ty menší, které disponují jen jednou halou. Čím je farma rozsáhlejší, tím má větší množstevní slevy na krmiva,“ dodává předsedkyně unie s tím, že problémy již mají i zpracovatelé masa. Potvrdil to šéf firmy Maso Jičín Jiří Čeřovský s tím, že náklady na energie jsou pro zpracovatele 6,5krát vyšší než dříve a bez vládní pomoci bude velmi složité situaci řešit.
Kuřecí výrazně zdražuje
Farmáři přitom omezují chovy nejen kvůli růstu cen energií a krmiv, ale i kvůli výši ceny na pultech. Kuřecí již v obchodech zdražilo, tak jej lidé nakupují méně. Kuře v akci stálo dříve 39,90 korun, přičemž běžná cena byla 59,90 koruny. Nyní stojí kilogram sto korun a prsní řízky se kupují za více než dvojnásobek. Proto o ně klesá zájem a i řetězce podle chovatelů chtějí méně drůbežího masa, protože vepřové v akci vychází levněji.
„Dosud se však spotřeba kuřecího každoročně zvyšovala a ještě loni se pohybovala okolo 29 kilogramů na osobu a rok. Uvidíme, jak s touto statistikou zamíchá současná situace,“ vypočítává Dlouhá.
Výkrm kuřat na maso trvá 35 dnů při teplotách 25 až 35 stupňů. V létě je tak méně náročné vytápění, ale vzrůstá spotřeba na větrání. Topí se však zemním plynem a větrá pomocí elektřiny, která je v současnosti levnější než plyn. Proto se drůbežáři chtějí více soustředit na letní sezonu a zimní omezit.
„Pokud nás spotřeba elektrické energie v přepočtu na kilogram kuřecího vyšla na padesát haléřů až korunu padesát, nyní je to násobně více, zhruba okolo deseti korun. K tomu se na 17 až 18 korun zvýšila cena krmných směsí a zdražila i chovná kuřata a další energie. Při růstu výkupních cen z 21 na 28 korun jsme stále hluboko ve ztrátě a smlouvy se zákazníky na příští rok nepodepisujeme. S prodělkem šest až sedm korun na kilogram při produkci 5,5 milionu kilogramů, kterou máme, hospodařit nejde. Představovalo by to ztrátu 35 milionů a to je pak lepší nedělat nic,“ připomíná Klaška s tím, že pokud cena energií do konce roku neklesne, budou nuceni zavřít.
„Máme energii tak na měsíc a jinak nakupujeme za spotové ceny. Proto se výroba prodražuje, až narazí na hranici, kdy už není akceptovatelná. Řetězec ani následně zákazníci již nebudou ochotní nakupovat,“ dodal Klaška s tím, že situaci vidí velice černě.
Na svých farmách, kde pracuje devět lidí, chová ve Zněníně 230 tisíc kuřat, na druhé u Přerova 120 tisíc, a na třetí u Brna 230 tisíc. Loňské tržby na jeho chovech činily 110 milionů korun. Roční režie přitom představuje 65 až 72 milionu korun. „Loni byly náklady na energie pět milionů korun, nyní mám propočet na 25 milionů a při spotových cenách by to mohlo být ještě více,“ doplnil chovatel.
Obdobným problémům čelí i producenti vajec, jimž se náklady na krmiva a energie rovněž zvyšují. „Když v cenách energií srovnám loňský a letošní červenec, tak pro nás je plyn dražší o 220 procent a elektřina o 215 až 220 procent. Navíc jsme dříve byli u Bohemia Energy, která zkrachovala, tak jsme dál museli nakupovat na spotu, takže to ze začátku bylo ještě horší,“ říká Zdeněk Mlázovský, ředitel společnosti Proagro Nymburk, která je velkoproducentem vajec.
Ještě větší roli než cena energií pro něj hraje cena krmiv, která také výrazně roste. „Dříve jsme kuřici, která bude ve dvaceti týdnech schopná snášet vejce, vychovali za sedmdesát korun, nyní jsme na stokoruně,“ doplňuje ředitel. Vychovat z kuřete nosnici je energeticky náročné. Nejdříve se malým kuřátkům vytápí na 37 stupňů a pak se teplota postupně snižuje. Ideální stav pro chov nosnic je 22 až 24 stupňů.
Hrozba zdražující pšenice
„Do Velikonoc se nám v rámci rozumného přístupu řetězců dařilo držet se na nule. Potom přišel útlum a o vejce přestal být zájem. Jsme ale velká firma, která dokáže nějakou krizi ustát. Když po Velikonocích cena padla, tak jsme prodávali pod náklady zhruba 40 haléřů na vejce. Za měsíc jich vyprodukujeme 22 milionů, takže vznikla ztráta jako hrom, navíc jsme cenu museli ještě snížit, aby od nás řetězce vykupovaly. V srpnu se ale stalo něco nečekaného a lidé začali vejce znovu masivně nakupovat,“ hodnotí prozatímní prodeje ředitel.
Nyní vzniká nedostatek vajec v celé Evropě, protože se chovy omezují i v dalších zemích, a tak se podle Mlázovského daří cenu zvyšovat. Každý výkyv v živočišné výrobě je ale špatný, protože se vše plánuje na pět let dopředu.
Je tak otázkou zda některé chovy budou vůbec kupovat kuřata na zimu. Letošní žně se sice vcelku povedly a zrní je dostatek, ale předtím byly kvůli válce na Ukrajině nasmlouvané vysoké ceny za krmné obilí a za ty se nyní prodávají krmiva, i když jsou teď výkupy levnější.
„V květnu činila cena za tunu pšenice zhruba 10 až 10,5 tisíce korun, což byl stoprocentní nárůst oproti jaru minulého roku. Nyní je obilí na sedmi až osmi tisících korun, což je proti loňskému podzimu nárůst o padesát procent. Díky výhodné ceně tak všichni zemědělci prodali, co mohli, v období mezi letošním dubnem až červencem,“ doplnil Mlázovský.
„Mám informace, že až patnáct procent chovů může zavřít. Nehrají v tom roli jen ceny energií a krmiv, ale i fakt, že od roku 2026 mají zmizet klecové chovy, na což řada menších podnikatelů finančně nedosáhne, a soběstačnost ve vejcích by tak v Česku mohla klesnout na padesát procent,“ dodává ředitel firmy Proagro, která chová 800 tisíc nosnic s roční produkcí zhruba 200 milionů vajec.
Chovatelé jsou již nyní pod obrovským tlakem nárůstu cen krmiv a energií a navíc se blíží zima, kdy spotřeby například na vytápění ještě porostou. „Situace není dobrá. My chovy nezavíráme, ale z informací, které mám, o tom někteří farmáři vážně uvažují. Vývoj se dá ale těžko předjímat. V tuto chvíli funguje pro farmáře prodej mléka, protože realizační cena vystoupala úměrně k růstu cen vstupů. Zatím jsme ale teprve v říjnu. Konkrétní čísla za rok budeme mít až v únoru, nebo březnu,“ hodnotí ředitel Zemědělské divize koncernu Agrofert Milan Škvor.
Chybějí zaměstnanci
Současná situace má v zemědělství největší vliv na živočišnou výrobu, na kterou veškeré zdražování dopadá nejtvrději. „Vidět je to třeba i na příkladu vepřového masa. Jeho výkupní cena za kilogram se sice meziročně zvýšila o více než 40 procent na současných 42 korun, to je ale cena, za kterou se mělo vykupovat přede dvěma lety, aby chov dával zemědělcům ekonomicky smysl,“ hodnotí celý sektor Musil.
Připomíná, že Česko je v chovu prasat ze 30 procent soběstačné, ale pokud se nebude situace okolo živočišné výroby ze strany státu systematicky řešit, popřípadě se výrazně nezvýší výkupní ceny, tak na tom Česko do dvou let může být hůře než Slovensko. Tam chovy pokrývají jen sedm procent spotřeby.
Jak se chovají kozy na farmě Dora
