Britská společnost BioCarbon Engineering spouští program na vysazení jednoho milionu stromů s pomocí bezpilotních letounů. Projekt se uskuteční v Barmě. S využitím dronů v zemědělství a lesnictví mají zkušenosti i odborníci v Česku.
Sázení stromů pomocí dronů přitom není zcela triviální proces, je třeba postupovat v několika krocích.
Nejdříve mapovací letouny přeletí z výšky terén a nasbírají přitom detailní data o struktuře povrchu a kvalitě půdy. Jejich algoritmus získaná data zanalyzuje a určí nejlepší lokace pro sázení stromů, stejně jako tato místa nejvhodnější druhy.
Poté vzlétne druhá skupina dronů, tentokrát již nízko nad zemí a podle dříve nasbíraných dat vypouští semena umístěná v kapslích. Stroje vystřelují kapse tak silně, aby mohly proniknout do půdy, jak uvádí server Fastcompany. Tím však práce zdaleka nekončí, do následné péče o stromky, jež se uchytily, se zapojí místní obyvatelé. Jak tvrdí sama firma BioCarbon, klíčová část při obnově ekosystému není samotná výsadba, ale právě pozdější péče o mladé dřeviny. S analýzou toho, co stromkům a půdě kolem nich chybí, mají rovněž pomoci drony.
Podívejte se na schéma projektu:
Zakladatel a ředitel společnosti BioCarbon Engineering Laurena Fletcher uvádí, že projekt rozhodl rozjet kvůli masivnímu celosvětovému odlesňování. To vede k nárůstu množství CO2 v atmosféře a dalším negativním environmentálním dopadům.
“Například ostrov Haiti je z 90 procent deforestovaný; představte si, jak velký by to byl rozdíl, kdybychom těchto 90 procent zalesnili,” zamýšlí se bývalý inženýr NASA. “Opětovným zalesněním nejenom zvýšíte kvalitu místní vody a vzduchu, ale přinesete také pracovní místa a produkty do regionu,” dodává Fletcher.
Jeho společnost, která na projektu v Barmě spolupracuje s neziskovou organizací Worldview international Foundation, od začátku roku 2017 nabízí své služby i pro komerční účely. Firma si je však zároveň vědoma potenciálních problémů, jež s daným způsobem sadby souvisejí.
“Když rozprašujete semena ze vzduchu, mohou například zasáhnout nevhodnou půdu či nezapadnou dostatečně hluboko. Ale tomuto se můžeme pomocí naší technologie vyvarovat,” říká Irina Fedorenková, spoluzakladatelka BioCarbon Engineering.
Míra přežití sazenic je podle ní dokonce u některých druhů srovnatelná s ručním sázením a efektivita je značně vyšší. “Šest dronů řízených jedním pilotem může přitom denně vysázet až 100 tisíc sazenic a dosáhnout tak desetkrát větší rychlosti než při ručním sázení,” vysvětluje Fedorenková.
“Výhoda je tu především v tom, že k sázení dochází bezkontaktní metodou. Vzhledem k rychlosti a pokrytí se jedná o mnohonásobně levnější a jednodušší výsadbu než kontaktními metodami. Hodí se k využití obzvláště v neobydlených oblastech,” domnívá se Jakub Karas z Aliance pro bezpilotní letecký průmysl a majitel firmy Upvision, která v Česku s využitím dronů v zemědělství experimentovala již v roce 2012.
“Drony v zemědělství mají obrovský potenciál a například v USA se odhaduje, že více jak polovina aplikací a využití komerčních dronů bude právě v zemědělství.“ doplňuje Karasa uvádí další příklady užití dronů v českém segmentu zemědělství jako je například monitoring a mapování škod na polích po divoké zvěři nebo po kalamitách, analýza půdy pro dávkování hnojiv či sledování zvěře termovizí.
Nicméně ani technologický pokrok nemusí vést k rozsáhlejšímu nahrazování některých tradičních zemědělských zařízení. “Velice přesné snímače a dávkovače mají dnes i traktory, takže úplně nedává smysl použít dron třeba k postřiku, jakkoliv přesnému. Bezpilotní letoun přece jen unese menší zátěž po kratší dobu než traktor,“ připomíná Miroslava Pašková ze společnosti zabývající se využitím průmyslových dronů Robodrone Industries.
