Jurečka chce podpořit chov skotu v Afghánistánu. Firmy se ale bojí rizika
Dvacet let se chov skotu v Afghánistánu nikam nevyvíjel. Výstavbou mlékáren, dovozem českého skotu a školením místních lidí to chce změnit ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). České firmy se však bojí rizikového regionu.
Jurečka se na začátku srpna setkal se svým afghánským protějškem Asadullahem Zamirem a hovořili spolu o hospodářské spolupráci mezi oběma zeměmi. Afghánská média označila chov skotu za klíčový pro region a Zamir se prý nyní snaží přilákat české firmy a experty. Spolupráce má už konkrétní podobu, podle informací ministerstva zemědělství se bude jednat o dodávky skotu, technologií i školení.
„Afghánská strana má zájem o nákup živého skotu z České republiky. Jedná se o dodávku padesáti kusů základního stáda krav během dvou měsíců s výhledem na tisíc kusů během roku,“ uvedla mluvčí ministerstva Markéta Ježková s tím, že jednání o případných dodavatelích začnou na konci prázdnin. Češi by měli rovněž školit afghánské odborníky a zaměstnance tamního ministerstva zemědělství v oblasti registru zvířat, šlechtění a inseminace.
Kromě toho půjde také o výstavbu mlékárny ve městě Mazar-e Sharif v severním Afghánistánu, na kterou by mohly v budoucnu navázat mlékárny i v dalších oblastech. „Afghánské ministerstvo zemědělství zdůraznilo zájem o mlékárenské technologie českého původu,“ uvedla mluvčí ministerstva Ježková, zatím podle ní probíhá kalkulace celého projektu. O výstavbu mlékárny by mohly mít zájem české strojírenské firmy jako Bauer Technics nebo Pacovské strojírny, obě firmy již dříve stavěly továrny a farmy v zahraničí.
Rizikové teritorium
Generální ředitel Pacovských strojíren Ludvík Ješátko potvrdil, že za určitých okolností by firma měla zájem se podílet na výstavbě mlékárny, o záměru investovat v Afghánistánu už ví delší dobu. Upozorňuje však, že je zde nemalé riziko. „Pakliže se oprostíme od ekonomického rizika, kde budete mít partnera nebo protistranu, která je ekonomicky dostatečně silná, stále je tam politické riziko a to je to nejzásadnější,“ říká Ješátko.
Táborská firma Bauer Technics, která staví zemědělské farmy i v zahraničí, o projektu v Afghánistánu zatím nemá žádné informace. „V regionu nepůsobíme, ale zcela určitě to je rizikové teritorium,“ říká předseda představenstva firmy Pavel Rampír. Podle Ješátka záleží na postoji České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Obě instituce jsou však k vývozu do Afghánistánu zdrženlivé.
„Česká exportní banka neeviduje žádnou poptávku českých firem ohledně financování vývozu do Afghánistánu,“ řekl mluvčí ČEB Jan Černý. Stejně mluví generální ředitel EGAP Jan Procházka, podle kterého EGAP naposledy pojistil menší případy do Afghánistánu v roce 2005, v posledních letech nikdo pojištění vývozu do této oblasti prý ani nepoptával.
Afghánistán zůstává posledních deset let podle kategorizace OECD v kategorii 7, je to tedy země s nejvyšší úrovní teritoriálního rizika a nachází se tak v klasifikaci “nepojistitelné”. „Rizika jsou tam velmi vysoká zejména kvůli politickému riziku, ale i z pohledu právní vymahatelnosti,“ uvedl šéf EGAP Procházka. Souhlasí s ním mluvčí ČEB Černý, podle kterého bankovní podmínky finanční podpory odpovídají vysokému riziku v místě.
„Pokud by poptávka přišla, je EGAP připraven individuálně vyhodnotit případný investiční nebo vývozní projekt a posoudit rizika s ním spojená. Větší naději na úspěch mají menší transakce s krátkou dobou splatnosti s prověřenými afghánskými subjekty,“ řekl Procházka. „V oblasti případných investic je to složitější – nemáme tam žádné zkušenosti a navíc není sjednána dohoda o ochraně investic mezi ČR a Afghánistánem,“ dodává šéf EGAP.
