Další zvýšení minimální mzdy poškodí ekonomiku, varují ekonomové

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Zetor

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Sobotka
Michaela Marksová Tominová
9
Fotogalerie

Vláda Bohuslava Sobotky schválila už čtvrté navýšení minimální mzdy. Ta se zvedne o 1200 korun na 12 200 korun. Nejnižší výdělek v příštím roce překročí podle premiéra 40,5 procenta průměrné mzdy. Ekonomové varují před nebezpečným předvolebním populistickým gestem, které může tuzemské ekonomice spíše uškodit. Výše české minimální mzdy je v porovnání s evropskými státy spíše průměrná, její meziroční růst v posledním roce ale patří k těm nejrychlejším.

Další zvýšení nejnižší možné mzdy, která může zaměstnancům přistát na účtech, je podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka špatným krokem.

„Zatímco poslední zvyšování minimální mzdy bylo únosné, toto je už spíše problematický než prospěšný krok pro ekonomiku. Zvyšuje úroveň minimální mzdy v relaci k průměrné mzdě nad hranici, která by přinášela více pozitivních než negativních efektů,“ myslí si Marek.

„Jde o vítězství předvolebního populismu, možná o vítězství odborářů. Zejména pro firmy, které ke své produkci potřebují levnou pracovní sílu, to znamená problém. Jejich marže jsou často poměrně napjaté a nyní absolvují další náklady,“ dodává.

S ním souhlasí i ekonom Lukáš Kovanda. „Je to chyba. Růst minimální mzdy je dramaticky vyšší než růst mzdy mediánové nebo průměrné. To lze z pohledu zaměstnavatelů částečně tolerovat, nicméně toto navyšování je až příliš vysoké, skokové, může zhoršit situaci na trhu práce,“ analyzuje Kovanda s tím, že nejvíce ohrožený je průmysl – zejména ten automobilový a elektrotechnický.

Podle Kovandy navíc budou v ještě větším ohrožení nízkopříjmoví zaměstnanci. Firmy je budou tím spíše nahrazovat roboty a elektrotechnickými zařízeními, protože ty nepodléhají minimální mzdě a nesdružují se v odborech.

Výše nominální hodnoty minimální mzdy v zemích EU v eurech:

*V Německu je minimální hodinová mzda 8,8 eur, v Irsku 9,3 eur, ve Velké Británii 8,8 eur a na Maltě minimální týdenní mzda 169 eur.

Z osmadvaceti států Evropské unie uplatňuje minimální mzdu dvaadvacet. Tento instrument nevyužívá pouze Rakousko, Kypr, Dánsko, Finsko, Itálie a Švédsko. Porovnáme-li aktuální výši tuzemské minimální mzdy se srovnatelnými státy Unie, jako jsou Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko či Rumunsko, zjistíme, že nižší je pouze v Rumunsku.

Zde dosahuje v přepočtu 321 eur, v Česku je aktuálně na hodnotě 407 eur. Následuje Maďarsko se 412, Slovensko se 435, Chorvatsko se 436, Polsko se 454 a Slovinsko s 804 eury.

Nárůst tuzemské minimální mzdy byl na začátku letošního roku proti loňsku třetí nejvyšší v rámci Unie. Více zvyšovali jen Maďaři a Rumuni.

Ačkoliv je meziroční růst nominální hodnoty minimální mzdy v Česku třetí nejvyšší v Evropě, z dlouhodobého horizontu teprve doháníme růst ostatních zemí Evropské unie.

Nárůst nominální hodnoty minimální mzdy od ledna roku 2010 do ledna tohoto roku: