Spotřebitelé se stále více zajímají o původ a složení nakupovaných potravin. Orientaci v mase a masných výrobcích jim má usnadnit projekt FoodCzech. Moderní IT technologie tak již pronikají do agrární výroby.
Jihomoravské agrodružstvo Miroslav ze Znojemska je prvním chovatelem skotu a prasat, který se zapojil do projektu FoodCzech. „Ve spolupráci s technology z firmy DataSpring provozujeme aplikaci, pomocí níž zákazník zjistí nejen původ hovězího či vepřového, ale dozví se i to, kdy šlo zvíře na porážku a do kdy by měl maso spotřebovat,“ řekl předseda agrodružstva Radek Janeček a dodal, že jde o možnost, jak pomoci českému a moravskému zemědělství. Proto by se podle něj mělo k projektu připojit i ministerstvo zemědělství.
Aby mohla aplikace fungovat, musí propojit zákazníka s celým zpracovatelským řetězcem. "Jednáme se zemědělci, jatkami, zpracovateli a prodejci," uvedl obchodní ředitel DataSpringu Zdeněk Honek, který má projekt na starosti. Zatím se podařilo pilotně propojit právě miroslavský podnik s jatkami, které maso i zpracovávají, a s brněnskou prodejnou. "Nyní objíždíme další chovatele, jatka a zpracovatele i prodejce, aby se jich do projektu zařadilo co nejvíce. Někteří se ozývají sami, protože vidí marketingový potenciál," řekl Honek.
Aplikace sleduje zvíře od chvíle, kdy se před odjezdem na porážku postaví v zemědělském podniku na váhu. Získá unikátní QR kód. "Využíváme veškeré možné databáze ministerstva zemědělství, které masný proces kontrolují. Aplikace je zajištěná tak, že kód nelze na etiketě zfalšovat," doplnil Honek.
Tvůrci aplikace i družstvo věří tomu, že český zákazník si raději koupí české maso s jasným původem než dovozové s původem nejasným. Vyčistí se tak trh, na němž je podle Janečka část masa deklarovaná jako české, avšak je z dovozu. „Je zvláštní, když někdo chová pět prasat na dvorku a na trh dodává desítky tun vepřového. Kde se asi to maso, které je vydáváno za české, bere?“ doplnil předseda.
Dalším z impulzů ke vzniku aplikace byla klesající výkupní cena prasat. Ta během posledních tří let klesla tak nízko, že ztráta na zvířeti dosáhla pro chovatele tisíc korun.
"Nechtěli jsme všechno vymlátit, i když z tří set prasnic zbylo dnes šedesát. Pokud bychom všechna zvířata vybili, budeme rostlinnou produkci prodávat do Německa, kde ji nechají zkrmit zvířaty a pak nám sem budou vozit maso,“ zhodnotil situaci Janeček, který provozuje i vlastní obchod Masová bedýnka v Brně.
