Milek: Zastropováním dotací pro zemědělce přijde Česko o miliardy

Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek

Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek Zdroj: ČTK

Na české zemědělství by vážně dopadlo krácení dotací podle velikosti farmy, jak navrhuje EU. Shodl se na tom ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) s představiteli Agrární komory i Zemědělského svazu.

Pokud Evropská unie zavede horní hranici pro přímé platby ve výši šedesát tisíc eur (zhruba 1,5 milionu korun), přijde tím Česko podle ministra v demisi Milka o 5,2 miliardy korun. To bude mít podle viceprezidenta Agrární komory Bohumila Belady dál dopad na českou produkci. “Zastropování by u nás kompletně zrušilo část výroby s vyšší přidanou hodnotou,” uvedl Belada na Žofínském fóru.

Belada také uvedl že prioritou je, aby se balík peněz věnovaný zemědělství udržel na současné úrovni. Nutné tak podle něj bude zvýšit odvody peněz do evropského rozpočtu. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha upozornil, že snižování plateb se už nyní v Česku týká v 768 podniků, které přitom zaměstnávají 42 tisíc lidí. Malé farmy navíc podle něj zvýhodněné už jsou.

Česko není v odporu proti zastropování plateb podle ministra Milka v EU jediné. “Většina ministrů přijala naše argumenty. Shodli se, že členským státům musí zůstat nezbytná flexibilita, protože jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby,” dodal Milek. Pro by podle něj hlasovalo pouze pět zemí.

Nicméně podle viceprezidenta Agrární komory Belady i šéfa Zemědělského svazu Pýchy není jasné, zda bude nová legislativa schválena za působení současného Evropského parlamentu, nebo až po volbách. Jednání nyní částečně stojí, protože není znám rozpočet Evropské unie.

Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své nynější priority, ale v době odchodu Británie z EU také zajistit financování nových oblastí, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje téměř 40 procent každého unijního rozpočtu.

Zemědělské podniky v České republice mají ve srovnání států EU největší průměrnou výměru 133 hektarů a také ekologické farmy patří s průměrnými 120 hektary mezi nejrozlehlejší v unii. Podobně jako na Slovensku má tato skutečnost původ v komunistické kolektivizaci.