ANO jde vstříc lobbistickým zájmům, říká ke konci šéfky pozemkového úřadu Jurečka

Marian Jurečka

Marian Jurečka Zdroj: Michael Tomeš E15

Marian Jurečka
2
Fotogalerie

Rezignaci Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavy Maradové vnímá bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) jako pokus o zpolitizování státy správy. Hnutí ANO má podle něj zájem na tom, aby úřad vedl člověk, který vejde vstříc lobbistickým zájmům. Tlaky na obsazení pozice šéfa SPÚ totiž sám ve funkci zažil. Jurečka to prohlásil v rozhovoru s deníkem E15.

Jak rezignaci Svatavy Maradové interpretuje? Sama Maradová uvedla, že její krok by měl usnadnit jednání o vládě.

Vysvětluji si to tak, že hnutí ANO má velký zájem v tom, aby ve Státním pozemkovém úřadu seděl člověk, který bude vycházet vstříc některým lobbistickým zájmům.

Protože jinak si ten komentář, že její odchod je i z důvodu odblokování jednání o budoucí vládě, nedovedu vysvětlit. To lze jednoduše přeložit tak, že jde o rozdělení vlivu mezi ANO a ČSSD a návrat ke starým pořádkům, kdy tam fungoval ředitel Petr Šťovíček navázaný na Iva Rittiga a další lidi.

Mám z toho pocit, že právě to se paní ředitelka snažila velmi kulantně a diplomaticky říct. O to bych řekl, že je to horší. Ukazuje se, že ANO má jednoznačně zájem dosazovat do takto vysokých míst své lidi a tím pádem vlastně politizovat státní správu.

Protože paní ředitelka Maradová byla vybraná na základě výběrového řízení, jako ředitelka a člověk je především profesně a odborně zdatná. Nikoliv na základě nějaké politické nominace, byť v tu dobu na mě byly vyvíjeny tlaky, aby post získal někdo například z okruhu ČSSD. Já jsem to tehdy odmítl.

Mluvil jste o zpolitizování státní správy. Komu má ovládnutí Státního pozemkového úřadu pomoci?

Může to pomoci velkému množství lidí, kteří mají zájem na tom, aby třeba u některých soudních sporů stát už nepokračoval v dalším odvolání a soudních sporech. Aby ten státní zájem byl hájen, řekněme, laxněji.

Může to také souviset s tím, že některé zájmové skupiny chtějí být uspokojeny z hlediska vydání zajímavých pozemků v rámci České republiky. Sám ministr Milek potvrdil, že je to i z důvodu politických jednání o vládě. Evidentně to bude pravda.

Které zájmové skupiny máte na mysli? 

Nechci to konkretizovat, ale jsou tu v České republice lidé, kteří dlouhodobě mají velký zájem, aby v rámci restitučních kroků získali velice lukrativní pozemky. To se tady v minulosti dělo, to se obecně dlouhodobě ví, že se tu dělaly například takové kauzy jako kauza Bečvářova statku. Takže to jen příklad, abych to nastínil.

Takže důvodem mohou být i církevní restituce?

Nevím, jestli je to přímo otázka církevních restitucí, protože ten proces je prakticky u konce. Dneska jenom dobíhají některé soudní spory. Ale samozřejmě chápu, že je to možná nějaká diskuse mezi ČSSD a hnutím ANO byly diskuze, aby ještě nějakým způsobem ovlivnily církevní restituce. Ale to už je opravdu čirá spekulace. Já si hlavně myslím, že by měl pan ministr Milek jasně zhodnotit působení paní ředitelky Maradové. Proč se naopak on nesnažil, aby ona jako profík ten úřad tam zůstávala.

Jak Maradovou hodnotíte jako ředitelku vy?

Hodnotím ji jako osobu, která ten úřad stabilizovala. Zvládla celý proces církevních restitucí, který byl velice velkým náporem z hlediska zákonných lhůt. Dokázala zvrátit mnoho soudních sporů, které u nižších instancí stát prohrával za zvláštních okolností.

Dokonce v té věci bylo podáno trestní oznámení, dodnes to šetří Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Spory, které jsme dokázali vyhrát, jdou objemově do stamilionů až miliardy korun ve prospěch státu. Podařilo se rozvinout pozemkové úpravy a začít řešit problematiku sucha a hospodaření s půdou.