Místo jablek do Ruska cider do Británie. Polsko řeší ruské sankce

zemědělství, ovoce,  jablka

zemědělství, ovoce, jablka Zdroj: Kubelka Tomas/Sedmicka

Ruské embargo na dovoz potravin z Evrospké unie může Polsku způsobit miliardové ztráty, změnit struktury zemědělství a způsobit krachy mnoha firem. Varují před tím polští zemědělci a potravináři. Na druhou stranu se však snaží reagovat flexibilně - například z neprodaných jablek vyrábí cider a za pomoci státu ho vyvážejí do Velké Británie.

„Rusko pro nás bylo třetí nejdůležitější exportní zemí. Polský export do Ruské federace navíc v loni vzrostl meziročně o 20 procent. Nikdo tedy nečekal situaci, která vznikla,“ říká pro E15.cz Žofia Krzyżanowska, náměstkyně polského ministerstva zemědělství.

Jak přiznala, ztráta polského exportu bude gigantická – přibližně miliarda eur. Na pomoc Bruselu přitom podle ní nelze spoléhat a stát zatím spíše jen zkouší různé možnosti, jak účinně reagovat. Evropa se podle mnohých polských politiků postavila k zemi zády. „Evropské kompenzace pro podniky, které jsou zasažené embargem, nepostačují. Pokryjí jen velmi malou část ztrát,“ říká Krzyżanowska.

Deziluzí je podle náměstkyně také představa, že polští zemědělci nahradí ruský odbyt jiným. „Ruský export měl svá specifika. Třeba odrůda jablek, kterou Rusové kupovali, není populární v žádné jiné zemi,“ vysvětluje Krzyżanowska.

Stát se proto snaží pomoci alespoň dílčími opatřeními. Třeba pěstitelé jablek, kteří až z 80 procent produkce vyvážejí právě do Ruska, dostávají od polského ministerstva zemědělství dotace na zavedení výroby cideru. Ten pak vyvážejí do Velké Británie. Aby měla taková strategie naději na úspěch, vláda zároveň osvobodila export od celních poplatků.

Dalším podpůrným opatřením je odpuštění části daní zemědělcům, kteří své produkty odevzdají neziskovým organizacím. Přitom například v Česku je takový krok zatížen povinností placení daně z daru.

Polákům se ale zalíbil i návrh českého ministra zemědělství Mariana Jurečky na výkup znehodnocených potravin státem a jejich následné využití v státní správě. „Je to dobrý nápad. Na takový krok je ovšem možné užít jenom státní prostředky. A ty jsou hodně omezené,“ uzavřela Krzyżanowska.