Neochucená voda roste nejrychleji, lidé si ale neodříkají ani slazené nápoje, říká šéf Kofoly

Vrcholí vám hlavní sezona. Mají zákazníci žízeň?

Počasí je na naší straně, celé léto si užíváme vysokého zájmu o nealkoholické nápoje. Je zřetelné, že lidé už nepodléhají strašením krizovými scénáři. Ať už šlo o pandemii, energetickou, nebo o inflační krizi. Tyto obavy zpomalovaly spotřebu domácností v minulých letech. Nyní se ale vracíme k normálu. Čechy jednoduše přestalo bavit na všem šetřit.

Patrně i proto letos tráví dovolenou v zahraničí víc Čechů než obvykle. Tuzemští hoteliéři hovoří o jedné z vůbec nejhorších sezon. To nepociťujete?

Ano, děje se to zejména v menších vesnických hospodách, kde pokračuje pokles trhu. Nárůst spotřeby v gastroprovozech je určitě pomalejší než v retailu nebo v segmentu nápojů na cesty, pod čímž si představte prodej plechovek nebo půllitrových lahví dostupných například na čerpacích stanicích. Celkově však trh roste, což nás samozřejmě těší. 

Hospodářské výsledky za druhé čtvrtletí oznámíte začátkem září. Jaká to budou čísla?

Velice pozitivní.

Překonají očekávání?

To nesmím říct, protože jsme společnost kótovaná na burze, nicméně v červenci i v srpnu zaznamenáme rekordní prodejní výsledky. Teploty často převyšovaly třicítku, je potřeba hasit žízeň. A v horkých dnech lidé častěji pijí minerální vody než slazené nápoje nebo pivo. Rostou nám všechny kategorie nápojů, tedy až na jednu výjimku.

Kterou je?

Pomerančové džusy jsou dlouhodobě postižené obrovskou neúrodou v Brazílii a na Floridě. Celý svět postrádá pomerančový koncentrát. Náš Happy Day pomerančový džus zdražil minimálně na dvojnásobek. Přitom právě pomeranč tvoří skoro polovinu prodejů mezi džusy. Jeho odbyt nám poklesl víc než o čtvrtinu v době, kdy trh s nápoji obecně vzrostl o deset procent. To už je hodně.

V posledních letech poměrně výrazně vzrostlo povědomí a péče o zdraví. Lidé sledují tělesné funkce a hodnoty chytrými hodinkami nebo prsteny, řada rodičů zakazuje dětem pít slazené nápoje. Vidíte to na datech, nebo to lidé o sobě jen rádi říkají?

Můžeme říct, že neochucená voda představuje nejrychleji rostoucí kategorii. Spolu s funkčními nápoji – to jsou minerální vody obohacené o funkční složky, například železo, vitaminy nebo kofein. Z konkurenčních značek například Oshee nebo Dr Witt. Co se týče tlaku na slazené nápoje, negativní trend se v našich číslech zatím nijak razantně neprojevuje. Zejména kolová kategorie je velice stabilní, pijáci si ji neodříkají. Stejně tak energetické nápoje, které asi nejméně odpovídají zdravému životnímu stylu, rostou dlouhodobě. Jejich dynamika růstu je dvouciferná. Letos se jejich rychlý růst nicméně zastavuje.

Daniel Buryš, generální ředitel společnosti Kofola.|e15 Michael Tomeš

Máte v portfoliu i kategorie nápojů, které jsou na ústupu?

Už delší dobu klesá odbyt ochucených slazených vod, například citronové Ondrášovky.

Letos jste koupili většinový podíl ve skupině Pivovary CZ Group, která vyrábí piva značek Holba, Zubr a Litovel. Chystáte se na další velké akvizice?

To byla velká akvizice, představovala asi patnáct procent obratu celé naší skupiny. Nezůstalo jen u ní, letos jsme také kapitálově vstoupili do operátora nápojových automatů Mixa Vending. Získali jsme čtvrtinový podíl v kávových plantážích v Kolumbii a koupili ovocné sady v Česku. Sady ani plantáže zdaleka nepokryjí naši spotřebu těchto komodit, chceme se ale přiblížit zdrojům a také víc porozumět celému procesu pěstování a zpracování kávy. Jsme zvyklí rozvíjet se přes akvizice, nicméně čtyři akvizice během několika měsíců, to už je dost. Nadále se rozhlížíme po příležitostech, nyní se ale hlavně soustředíme na začlenění přírůstků do Kofoly.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek chce zavést do příštích sněmovních voleb novou spotřební daň z nápojů s vysokým obsahem cukru. Tušíte, jaký by měla daň dopad na byznys?

Cukr není žádná „bílá smrt“, jak ho někteří nazývají. Je to běžná součást stravy. Důležité je, v jaké chvíli a kolik si ho dáte. Když vypiju dvě kofoly v hospodě po sportu, je to úplně v pořádku. Kdybych místo toho vypil dvoulitrovku u hraní počítačové hry, je to nesmysl. Lidé to vědí. A někteří to budou dělat dál, ať už se slazenými nápoji, čokoládami, nebo s brambůrkami. Cukr k životu patří, zvýrazňuje chuťový profil potravin.

Moje generace nechce chodit z práce strhaná jako rodiče, říká Samaras junior, šéf F.H. Prager

Rozhovory

Zavedení daně už dříve navrhla z odborníků složená Národní ekonomická rada vlády (NERV), uplatňuje ji většina zemí Evropy. Přesto považujete zavedení daně za chybu. Proč?

Od ledna vláda zvýšila DPH u nápojů. Kojeneckou nebo léčivou minerální vodu zdanila jako nezdravou potravinu na 21 procent. Naopak snížila DPH u brambůrků nebo bonbonů. Já v tom logiku nevidím. Ano, cukrová daň je zavedena ve více zemích a z dlouhodobého hlediska asi sníží spotřebu cukru v nápojích. Proč ale daníme cukr jen v nápojích, a ne v dalších produktech? Pokud je špatný, má se zdanit plošně. Chystanou daň považujeme čistě za fiskální opatření – vláda potřebuje peníze, tak něco zdaní. Jsme ale podnikatelé, s nepřízní osudu se vypořádáme.

Podrobnější znění možného návrhu daně zatím neznáme. Jiné je to na Slovensku, kde s vysokou pravděpodobností vláda zavede tuto daň od příštího roku. Máte spočítáno, jak se opatření promítne do vašich tamních prodejů a cen?

Ceny nealkoholických nápojů obsahujících cukr stoupnou o třicet až osmdesát procent. Je to tak vysoká daň, že nemáme šanci adekvátně nalézt rezervy, snížit náklady na výrobu. Nemluvíme o jednotkách procent. Výrobcům nezbývá než celou daň přenést do ceny výrobku. Slovenská vláda stanovila daň ve výši patnácti centů za litr nápoje. U některých produktů to znamená takřka zdvojnásobení jeho ceny. Bohužel stačí zrnko cukru v nápoji, a už platíte. A je jedno, jestli je to kolový nápoj, nebo jemně slazená minerální voda s pomerančem. Slovenská daň nemotivuje výrobce ke snížení obsahu cukru.

Proč by se měla cena až dvojnásobit?

Dejme tomu, že se taková voda dosud prodávala za čtyřicet centů a vy na dani přidáte dalších patnáct. Z patnácti centů zaplatíte DPH a zároveň z nich plyne částečně marže obchodnímu řetězci. Tak se cena vody může ve výsledku i zdvojnásobit. Kofola bude stát v obchodě jeden a půl eura. Například kategorie sirupů může z trhu úplně zmizet, protože na ně daň dopadne opravdu razantně. V Chorvatsku se tak stalo, sirupy vymizely z regálů. Předpokládáme, že celkový pokles prodejů nově daněných nápojů na Slovensku může být kolem dvaceti procent. Zákonodárcům se naplní cíl, sníží se spotřeba těchto nápojů. Také však nakonec vyberou méně na daních.

Cukr, sklo, energie… Se kterou z nákladových položek máte aktuálně nejvíc problémů?

Pomerančový a obecně ovocný koncentrát jsem už zmiňoval. Ceny ostatních surovin se naštěstí po inflační vlně stabilizují. Očekáváme velice dobrou úrodu cukrové řepy, cena cukru by měla poklesnout. Zápolíme bohužel stále s nedostatkem obalového skla. Než se české sklárny po energetické krizi znovu plně rozjely, trvalo to. Ukrajinskou sklárnu zase vybombardovali.

Takže se nechystáte významněji navyšovat ceny nápojů v Česku?

Zdá se, že naše ceny budeme moci ponechat stabilní. Letos jsme je navyšovali jen o vládou zvýšenou DPH.

Očekáváte rekordní letní sezonu, vyhlížíte tedy k letošnímu roku jako k nejlepšímu v historii Kofoly?

Z hlediska tržeb rozhodně ano, poprvé překonáme desetimiliardový obrat. To je ale dáno akvizicemi, které k růstu přispějí asi z pětiny. Bez nich bychom rostli přibližně o sedm procent. Výhled EBITDA na letošní rok máme v rozmezí 1,55 až 1,80 miliardy korun. Předpokládám, že se přiblížíme k horní hranici. Jsem optimista.

Jak se vyvíjí ziskovost firmy?

Ta se procentuálně od roku 2019, který byl posledním „benchmarkem normálnosti“, snížila. Tehdy byla EBITDA marže 17,5 procenta a loni 14,5. Důvodů je víc. Během covidu jsme koupili Ondrášovku a Korunní, jejichž marže byla podstatně nižší. Důvodem nižších marží je také inflace, která značně navýšila náklady a růst cen tento vliv jen pokryl.

Daniel Buryš, generální ředitel společnosti Kofola.|e15 Michael Tomeš

Budoucnost Kofoly jistě ovlivní mimo jiné i Green deal. Jak?

Chápeme, že Evropa něco musí dělat. Našeho byznysu se týká několik nařízení, které jdou správným směrem a se kterými jsme my sami začali už před několika lety. Například požadavek na využití recyklátů v nápojových obalech. Firmy měly dost prostoru se připravit. Tento požadavek navazuje na systém zálohování tak, aby se producenti měli šanci ke svým obalům znovu dostat. V konečném důsledku tedy cirkulární ekonomika, jak má být. Z PET lahve vyrobím znovu PET lahev. Když EU zveřejnila cíle, zdály se nám příliš ambiciózní, po pár letech ale víme, že jsou reálné. Od příštího roku budeme muset PET lahve vyrábět alespoň ze čtvrtiny z recyklovaného materiálu. Na této úrovni už jsme. Některé naše značky obsahují i stoprocentní recyklát, například Kláštorná. Jiný příběh jsou neoddělitelná víčka.

V čem je jiný?

Zálohové systémy jsou nastavené tak, že dostanete peníze, pokud vrátíte lahev včetně víčka. Takže nařízení o neoddělitelných víčkách je vlastně zbytečné. Nejen že si vyžádala investice na zavedení, ale zároveň nepřinášejí další zvýšení udržitelnosti. A hlavně se nám z nich špatně pije, budeme si muset zvyknout. Větší dopad cílů Green dealu budou ale mít velice ambiciózní nařízení platná od roku 2030, kdy každý výrobce bude muset mít například čtvrtinu produktů ve vratných lahvích. Pro Kofolu to není takový problém, díky plně vratným obalům pro restaurace toto již takřka splňujeme, ale menším výrobcům to může výrazně zavařit.