Ceny pšenice rekordně rostou a aktuální zákaz vývozu z Indie povede k dalšímu zdražení komodity na mezinárodních trzích. "Zdražování pšenice je jak důsledkem války, tak zvýšením angažovanosti finančních investorů v komoditních derivátech," říká David Truxa šéf nadnárodní firmy GoodMills pro Českou republiku. Ukrajina a Rusko se na celosvětové produkci podílejí zhruba třiceti procenty. "Tato pšenice kvůli sankcím z Ruska neodjede, z Ukrajiny také většina neodjede, protože Rusové tam ničí infrastrukturu, dráhy, mosty, obilná sila a přístavy," hodnotí situaci manažer. Po zákazu vývozu obilí z Indie, která jeho druhým největším světovým producentem, tak již na trhu není žádný z hlavních vývozců.
Válka na Ukrajině a vysoká inflace jsou dva zásadní problémy současnosti. Jak se dotýkají výroby mouky?
Situace na Ukrajině se nás dotýká zásadně, protože nám kvůli ní rostou prakticky všechny náklady, s nimiž se potkáváme. V první řadě to je cena pšenice, dále energie, pohonné hmoty, obaly, fólie, dřevěné palety. Na kterýkoliv náklad se za poslední tři měsíce podíváte, tak roste téměř pod rukama. Co platilo před měsícem, už dneska neplatí.
Cena pšenice roste zásadně, přetahujete se s kupci ze severní Afriky?
Zdražování pšenice je jak důsledkem války, tak zvýšením angažovanosti finančních investorů v komoditních derivátech. Ukrajina a Rusko se na celosvětové produkci podílejí zhruba třiceti procenty. Tato pšenice kvůli sankcím z Ruska neodjede, z Ukrajiny také většina neodjede, protože Rusové tam cíleně ničí infrastrukturu, dráhy, mosty, obilná sila a přístavy. Ve chvíli, kdy na světovém trhu chybí třicet procent nějaké komodity, tak se to projeví v růstu ceny. Z Ukrajiny a Ruska výrazně nakupovaly státy severní Afriky, například Egypt, Maroko, Tunis, a také země Blízkého východu, a to za výrazně nižší ceny.
Dnes tu možnost nemají a zřejmě ani mít nebudou. Co se bude dít dál?
Poptávka se obrátí na největší evropské exportéry a se stabilní poptávkou a omezenou nabídkou cena nadále poroste. Cena některých specifických druhů pšenice je tak oproti loňsku až trojnásobná. Co se týče pšenice a obilovin obecně, Česko je soběstačná země. My nakupujeme vše v Česku. Tuzemští farmáři dokážou vyprodukovat víc obilí, než se v zemi spotřebuje. A přebytky se vyvážejí zejména do Německa či Itálie.
Za kolik korun se pšenice aktuálně prodává?
Ceny kvalitní pšenice jsou v současné chvíli okolo dvanácti tisíc korun za tunu a výše. Běžně stávala čtyři až pět tisíc, maximálně šest. Cena se odvíjí od kvality a vlastností zrna. Stávalo se, že konkrétního druhu bylo málo. V současné době se tyto konkrétní nejkvalitnější pšenice nakupují až za patnáct tisíc za tunu. Nicméně většina tohoto objemu z loňské sklizně je již mimo Česko..
V Česku tedy nedostatek mouky nehrozí?
Ne, je to pouze otázka ceny. Nedostatek mouky nebo pečiva na trhu v tuto chvíli nehrozí a není důvod k obavám.
Odebírají od vás jak malí, tak velcí pekaři i obchodní řetězce a další maloobchodníci. Jak upravujete zákazníkům ceny vy?
Odběratelům měníme ceníky prakticky kontinuálně od loňského října. Ve chvíli, kdy nám vzrostou náklady na vstupech, tak je musíme promítnout do koncových cen. Vyjednávání o cenách je velmi složité, ale při enormním růstu nákladů nemáme jinou možnost. Kam až mohou ceny růst, nedokážu říct. Všem by nám pomohlo, kdyby se ukončil válečný konflikt. Situace by se uklidnila a trh by byl stabilnější a lépe predikovatelný.
Máte již nějaké signály, že zákazníci kvůli cenám omezují nákupy mouky či pečiva?
Zatím je na vyhodnocení brzy. Mouka a pečivo patří mezi základní potraviny a trend omezování nákupu se bude týkat především zbytných potravin.
Je možné, že až se situace uklidní, tak se ceny znovu sníží, nebo zůstanou na stávající úrovni?
V Česku je v našem segmentu velice silná konkurence, proto lze předpokládat, že pokud se sníží ceny vstupů, nastane korekce cen.
Vypovídají již čeští farmáři smlouvy s domácími mlýny kvůli lepším cenovým nabídkám ze zahraničí?
Stává se to ze dvou důvodů. Máte podepsanou smlouvu s farmářem na nějakou cenu. Většina našich partnerů tyto kontrakty dodržuje a jsem bytostně přesvědčen o tom, že tyto kontrakty jsou oboustranně a dlouhodobě výhodné. Pak je ale menšina našich dnes již bývalých partnerů, která smlouvy poruší, protože mají vidinu vysokého zisku a zboží prodají do Německa za vyšší cenu. Pak je druhá cesta, proč vypovídají smlouvy, a to je právě jejich nedostatečná kvalita, ve které neděláme kompromisy.
Lze počet vypovězených smluv nějak konkretizovat?
Představuje to zhruba pět procent dodavatelů, takže to není dramatické číslo. Jedná se o jednotky případů. Roli hraje i to, že jsme poměrně velká společnost a všechny závazky k dodavatelům plníme v čas.
Jaké množství zrna, jako jeden z největších výrobců, zpracujete za rok?
Jedná se orientačně o 220 tisíc tun.
Velké problémy hlásí i pekárny. Některé dokonce zavírají. Pociťujete pokles zájmu o mouky?
Situaci, kdy zdražuje celá vertikála, tedy farmáři nám zdražují, musíme promítnout do cen, protože pracovat s minusem nemůžeme a neumíme. Pekař by logicky měl veškeré rostoucí náklady promítnout do cen svých výrobků. To, že někteří oznámili, že končí nebo budou končit, se děje na trhu běžně a jedná se o jednotky případů. Částečně se jedná o přirozený vývoj, kdy následníci nemají zájem podnik převzít po rodičích, protože pekařina je nesmírně časově náročná práce. Takže generační obměna je jedním z faktorů.
Dalším faktorem je to, že masově rozšířené výrobky jako rohlík, houska a chleba jsou doménou velkých hráčů, kteří jsou téměř plně automatizovaní a tím pádem velmi efektivní z pohledu nákladů. Menší pekárny mají ruční a poloautomatizovanou výrobu, kde můžete častěji obměňovat sortiment. Každý výrobce má v tomto segmentu prostor na inovace a je potřeba jich jen využít.
Je cestou výroba s větší přidanou hodnotou, například řemeslné chleby z kvalitnější mouky?
Ano, orientace na zdravější a chuťově výraznější druhy pečiva má určitě význam. Některé pekárny zanikají, ale zase se otevírají nové. To je přirozený vývoj, a když vidíme nadšení některých mladých pekařských inovátorů, dělá nám to dobře. Jsou to srdcaři s nesmírným elánem. Zaplatíte si víc, ale víte přesně, kdo vám chleba upekl a jak dlouho vydrží čerstvý. Trh se tak doplňuje s velkoobjemovými pekárnami.
Řemeslné pekárny a menší výrobci používají špaldové či speciální mouky. Jak se vyvíjí tahle část trhu?
Špaldové a speciální mouky tvoří na trhu minoritní podíl. Avšak situace je v tomto případě nepřehledná. Konkrétně ve špaldové mouce nikdo neví, jak to uchopit, protože si nikdy nemůžete být jistý, že v každé mouce, která nese označení špaldová, ta špalda skutečně je. Chybí na to legislativa.
Co špalda přesně je?
Špalda je prastará odrůda pšenice, která má specifické vlastnosti a například obsahuje více vlákniny a minerálních látek. Zároveň je lépe stravitelná.
Může se tedy zákazník nějak orientovat, když říkáte, že název může být zavádějící?
Paradoxně to není vůbec ošetřené. Spotřebitel se podle názvu na obalu orientovat vůbec nemůže, aby získal nějaké vodítko o obsahu špaldy v mouce. Je to poměrně drahá pšenice. Původní špalda není totiž nijak šlechtěná, a tak přináší nižší výnosy na hektar a je náročnější na pěstování. Je však dobré obal pečlivě číst a sledovat, zda náhodou neobsahuje informaci o přítomnosti genomu pšenice seté. U takového výrobku je potom jasné, že neobsahuje pouze kvalitní prastarou odrůdu špaldy. Špalda totiž není nijak modifikovaná, a tak přináší nízké výnosy na hektar a její cena je proto vysoká. Spotřebitel se tedy může orientovat podle ceny nebo podle výrobce.
To může zákazníky klamat, ne?
Dle našich informací jsou na trhu i špaldové mouky v nízké kvalitě. Bohužel zákon o pevné detekované minimální hranici množství špaldy neexistuje. Paradox je, že si můžete umlít cokoli, napsat na to špaldová mouka a nikdo vám to nemůže zakázat. Na rozdíl od masných, nebo mléčných výrobků, které musí dané normy přesně splňovat. Dokud nebude jasná norma, která odrůda špaldy a v jakém množství musí ve výrobku být a potravinářská inspekce to nebude vyžadovat, tak to bude stále na vodě. A každý si to může libovolně definovat. Stát by měl nastavit jednoduchá a jasně vymahatelná pravidla a laboratorní metodiku. Jsme připraveni v tomto ohledu podpořit a nabízíme pomoc veškerým institucím, které by měly zájem podobná pravidla zavést. Spotřebitelům doporučujeme orientovat se jednak podle ceny mouky a jednak pozorně číst informace na obalu.
Nehrozí kvůli nepravdivému názvu stažení z trhu?
U špaldových mouk složení obsahu nikdo nepíše, protože ze zákona nemusí a více se můžeme pouze domýšlet. Ke stahování z trhu dochází například v případech, kdy někdo vydává mouku za bezlepkovou a ona lepek obsahuje. To je jednoduše zjistitelné. Špaldových mouk je na trhu řada a spotřebitelé mají velký problém si vybrat. Proto považujeme za důležité, aby spotřebitel informaci o rozdílných kvalitách mouk věděl. Je to stejné jako například se šunkou – některá obsahuje 98 procent masa, některá 50 procent.
Špaldová mouka ale zatím tvoří jen zlomek produkce, je to tak?
Přestože obliba těch alternativních mouk narůstá, stále se pohybuje v jednotkách procent z celkové spotřeby v Česku. Pětadevadesát procent se spotřebuje na domácím trhu. Česko má totiž spolu se Slovenskem jednu z největších spotřeb mouky na hlavu v Evropě. V tomto ohledu jsme zatím unikátní. Ve vyspělých evropských zemích spotřeba mouky výrazně klesla.
Když jsou Češi tak velcí konzumenti moučných výrobků, plánujete nějaký další technologický rozvoj?
Mým cílem není být největší na trhu, ale dodávat co nejkvalitnější produkty, a když chcete kvalitu bez kompromisu, tak musíte investovat. To v našem případě ročně představuje osmdesát až sto milionů korun. A dalších minimálně pět let, ale spíše více v tom budeme velmi intenzivně pokračovat.
Co bude v tomto ohledu prioritou?
Výrobní a inovativní technologie vedoucí jak k rozšíření výroby, tak zvyšování kvality a kontroly v našich laboratořích. Minulý rok jsme kolaudovali nová moučná sila v Kyjově a budeme kontinuálně pokračovat.
Ve všech oborech se prosazuje digitalizace. Jak jsou na tom s moderními technologiemi mlýny, které představují konzervativní výrobu?
Je to trend a v našich mlýnech na tom intenzivně pracujeme. Velmi brzy přijde doba, kdy půjdou řídit prakticky na dálku s tabletem v ruce, a nikdo nebude pobíhat po mlýnici, jak to známe z minulosti. Digitalizace se jednoznačně držíme a nové technologie a jejich vzájemnou komunikaci již řešíme s dodavateli.
David Truxa (44)
Generální ředitel GoodMills Česko, které patří do největšího mlýnského uskupení v Evropě. Je odpovědný za výsledky společnosti pro dva výrobní závody v České republice
V minulosti zastával pozice v obchodních odděleních mezinárodních společností, kdy plánoval obchodní strategii a marketing pro české a slovenské pobočky.
Je absolventem britské Nottingham University.
