Výměra klesala posledních téměř dvacet let - vždyť ještě v roce 1995 rostl chmel na více než 10 tisíci hektarech. Samotná sklizeň by letos měla dosáhnout asi 5600 až 5800 tun s mírně nadprůměrným výnosem 1,25 až 1,3 tuny na hektar.
„Je to pozitivní krok. Trochu jsme se odrazili ode dna a mohli bychom říct, že se plochy budou zvyšovat. Vše je dáno ekonomickou situací, neboť kvůli nadúrodě z roku 2010, kdy se nepodařilo úrodu prodat, někteří pěstitelé s pěstováním chmele skončili,“ řekl novinářům předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.
Důvodem poklesu rozlohy v posledních letech byly i ekonomické důvody, neboť český chmel v čele s Žateckým poloraným červeňákem je ve světě považován za jeden z nejkvalitnějších a tedy i nejdražších. Část výrobců piva tak z ekonomických důvodů přecházela k levnějším.
Sklizeň chmele v Česku:
Optimismus do dalších let podle Hejdy vzbuzuje i skutečnost, že letos se pěstitelé i díky podpoře ministerstva zemědělství pustili do výrazně obnovy chmelnic. Letos nově vysadili 406 hektarů, což je dvojnásobek toho, co v minulých letech. Obdobně by tomu mělo být i příští dva roky.
„Tržní zájem o jemný aromatický chmel je ve světě stále, takže ostatní pěstitelé neztrácejí optimismus a sadí nové chmelnice,“ podotkl Hejda.
Podle prezidenta Agrární a potravinářské komory a exministra zemědělství Miroslava Tomana se ale české chmelařství potýká se dvěma zásadními problémy. Prvním je právě stáří tuzemských chmelnic.
„Také průměrné stáří konstrukcí se zvyšuje a je ještě méně příznivé než porosty, neboť 65 procent konstrukcí je starších 20 let,“ upozornil Toman. Podle něj by se ale i to mohlo změnit, neboť v novém programovém období Evropské unie se pěstitelům chmele dostalo zvláštní podpory a chmel byl zařazen mezi takzvané citlivé komodity.
