Vinaři na Moravě ztratili letos až dvacet procent úrody kvůli krupobití, které doprávazelo vydatné deště v první polovině srpna. Díky bohaté loňské úrodě ovšem očekávají sklizeň průměrnou, případně bez větších finančních ztrát. Problémem však je výkupní cena hroznů, která se dlouhodobě pohybuje pod výší nákladů. „Moravští vinaři jsou už nyní na hraně existence,“ upozorňuje Jan Cibulka, tajemník Svazu Bio Vinařů a jednatel stejnojmenného bio vinařství.
Důvodem je podle Cibulky levnější zahraniční konkurence. Kvůli tomu klesá poptávka po moravském víně i hroznu. „Očekáváme, že opět budou výkupní ceny hluboko pod náklady,“ dodává.
V roce 2022 byla podle výkonného ředitele Svazu vinařů České republiky Martina Půčky průměrná cena hroznů 17,3 koruny. „Byly tu ale i nabídky na výkup za osm nebo deset korun,“ upozorňuje. Náklady přitom tvořilo necelých 21 korun. Od roku 2018 podle Půčky cena stále klesá, s výjimkou menšího zvýšení v roce 2021. V roce 2017 se výkupní cena pohybovala kolem 19,5 koruny. Náklady přitom byly podobné jako dnes.
Na nepoměr cen si stěžuje i výkonný ředitel vinařství Starý vrch Karel Osička. „Když se podíváte, jaká byla výkupní cena hroznů na přelomu desetiletí, zjistíte, že byla víceméně stejná jako letos,“ říká. Stěžuje si, že se v cenách nepromítá inflace ani růst nákladů.
Většina středních a větších vinařství má pokles 15 až 30 procent,
Moravští vinaři přitom stojí podle Cibulky před likvidací. „Většina středních a větších vinařství má pokles poptávky 15 až 30 procent,“ říká. Na vině je podle něj nulová kovidová podpora od státu „Kovidová pandemie zdecimovala ty, kteří byli zaměřeni na gastro segment,“ dodává.
To potvrzuje i pokles produkce. Oproti roku 2018 vzešlo z tuzemských vinic v minulé sezoně o 15 procent méně vína. Naopak vývoz se mezi lety 2020 a 2021 zvýšil o necelých šest procent. Dovoz ve stejném období klesl o 2,3 procenta.
| 2018/2019 | 2019/2020 | 2020/2021 | 2021/2022 | |
| Produkce vína (tis. hl) | 680 | 481 | 590 | 579 |
| Meziroční index % | + 5 | – 29 | + 23 | – 2 |
Zdroj: Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, ministerstvo zemědělství
Vinařská hrozba: kroupy a dotace
Aktuálně vláda projednává konkrétní škrty státních dotací, které by zemědělství měly ubrat přes deset miliard. Ačkoliv zatím nejsou známy žádné podrobnosti, někteří vinaři se už dnes obávají budoucnosti.
„Co se týče dotací, snažíme se získat všechny dostupné tituly,“ říká Bronislav Vajbar, výkonný ředitel vinařství Vajbar. Z evropských fondů se mu daří čerpat téměř všechny dotace, o které požádá. U státních dotací, které vláda právě projednává, je pro Vajbara situace složitější.
„Když vám dojde taková zpráva, tak nemáte ani snahu dál něco rozvíjet, inovovat a zaměstnávat lidi,“ kritizuje přístup státu. Od toho získal na žádost o státní dotaci následující odpověď: „Kvůli nedostatku finančních prostředků v rozpočtu České republiky vám byla dotace snížena o 50 procent.“
Podpora vinařského zemědělství v rámci dotací se podle Vajbara promítá i do vysokých cen českých vín oproti zahraničním. „Ve veškerých vinařských zemích je podpora vinařského zemědělského subjektu několikanásobně vyšší než u nás v Česku, a proto nejsme schopni se ani přiblížit k jejich k prodejním cenám,“ říká. Jediný způsob, jak vytvořit z Česka konkurenční trh pro Evropu, je podle něj přímá podpora sektoru od státu.
Naopak Osička by seškrtání dotací uvítal. „Aktuálně extrémní byrokratická zátěž a neprůhlednost státního systému, neschopnost se dívat do budoucna s nějakou jistou vizí, nepředvídatelnost státní správy, viz aktuálně projednávané spotřební daně,“ vyjmenovává problémy České republiky zásadnější, než je dotační politika.
Spotřební daň je tématem i pro Cibulku. „Pokud by začala platit spotřební daň na víno, tak by celá Morava tratila, jelikož by víno v obchodech zdražilo o 40 procent, a tím by se stalo neprodejným,“ kritizuje potenciální zvýšení daně. Podle jeho slov tak hrozí, že místo vinohradů bude na Moravě řepka.
Řetězce navíc nahrazují moravské vinaře levnými dovozy. Aktuální situace je tak podle Cibulky velmi napjatá. „Večer ve sklepě je veselo, ale na Titaniku se také tančilo,“ dodává.
Sklizeň 2023
Půček očekává začátek sklizně kolem 20. září. V množství by měl být letošní ročník silný, dokonce by mohl být i vyšší než desetiletý průměr. Vinaři Cibulka a Vajbar naopak očekávají průměrnou sklizeň.
Kvůli dešťům v srpnu očekává Jakub Zborovský z vinařství Syfany vyšší kyseliny. „To může být trochu větší problém u vinařů, kteří používají moderní technologie a zaměřují se na suchá vína,“ uvádí. Pro naturální vinaře, jako je on, by to ovšem problém být neměl, protože vína časem část kyseliny odbourají.
Vlhko na vinicích by podle Vajbara mělo prospívat odrůdám Sauvignonu, Pálavy, Tramínu a Muškátu. „Jejich příznivci se letos podle mého odhadu mohou těšit na zajímavé ovocné a šťavnaté aroma,“ dodává.
Dominika Černohorská z vinařství Plenér nechce konkrétní ročník hodnotit před sklizní. Letošní sklizeň ovšem podle ní ovlivní extrémní výkyvy v počasí, které zasáhly Pálavu. „Právě zmiňované kroupy nebo velmi časté několikaminutové přívalové deště, kdy napadnou desítky milimetrů srážek, ale voda se do země nestačí vsáknout,“ upozorňuje na problémy, s nimiž se letos na vinici potýkají.
