Podle ministerstva zemědělství je rozsah pěstování léčivých a kořeninových rostlin v Česku určován nestabilní situací jejich odbytu. „I když celosvětově po nich roste poptávka, tuzemských pěstitelů je málo. Důvodem je na jedné straně především vysoká ekonomická i odborná náročnost, na druhé pak jejich nízká výkupní cena a konkurence levných dovážených,“ uvádí ministerstvo ve výroční a situační zprávě za loňský rok.
Přesto si podle ministerstva tuzemské léčivé a kořeninové rostliny zachovávají svou pozici, a to především kvalitou, tedy vysokým obsahem účinných látek a nízkým obsahem nežádoucích příměsí a znečištění. Do roku 2008 se přitom v Česku až na výjimky ve velkém pěstovalo více kořeninových a aromatických rostlin. Poté se začal podíl měnit ve prospěch léčivých, které nyní podle plochy převažují, byť poměr je velice vyrovnaný.
Kmín ustupuje exotickým kořením z dovozu
Pokles kořeninových rostlin je dán snížením ploch a produkce tradičního kmínu, pro který si čeští pěstitelé vyjednali i chráněné označení původu Evropské unie. Podle Sdružení pěstitelů Pelero, z jehož údajů ministerstvo při zpracovávání situační zprávy rovněž vycházelo, je za poklesem ploch s kmínem vyšší zájem o často exotická koření z dovozu. Kmín je však v Česku stále hlavní plodinou na koření a na plochách se stále podílí více než 90 procenty.
Kromě kmínu patří v posledních letech mezi hlavní komodity ostropestřec, a to kvůli jeho využití ve farmacii a příznivých účincích na lidská játra. „Ostropestřec mariánský zaznamenává výrazné zvýšení poptávky ze strany zpracovatelů především z farmaceutického průmyslu, kde se pro izolaci účinných látek využívají pokrutiny po lisování nažek,“ uvádí ministerstvo.
Olej z něj vylisovaný se navíc jako vedlejší produkt uplatňuje i v kosmetickém průmyslu.
Jurečka: Bez dotací by zemědělství zůstalo ve ztrátě
